Smutné výročí ničivých povodní na severu Čech: Vody se bojí i po třech letech!
3 fotografie
Tři roky! Taková doba utekla od ničivé tisícileté vody v severních Čechách. Záplavy za sebou tehdy zanechaly spoušť! Mnoho domů spadlo, lidi přišli o vše a zoufalstvím nevěděli, co dál. Objevily se ale i okamžiky štěstí. Frýdlantská nemocnice si tehdy připomněla dokonce doby, kdy se v ní ještě rodilo! Jak žijí postižení povodněmi nyní?
Lenka Koudelová (31) z Frýdlantu: S Jiříkem (3) přijela za pět minut dvanáct!
Deník Aha! maminku překvapil. „Před rokem jsme se stěhovali. Nečekala bych, že mě najdete,“ divila se Lenka. Noc ze 7. na 8. srpna 2010 pro ni byla krizová. Jiříček (3) byl v bříšku ve špatné poloze a šlo jí o život! „Neradi vzpomínáme. Z města byly cesty zavřené, přítel mě vezl do místní nemocnice. Císařský řez zvládli dobře a byli milí,“ pochválila nemocnici, kde porodnice už dva roky nebyla. „Ve čtvrtek měl Jiřík narozeniny, slavili jsme ale až v sobotu,“ usmívala se. Chvíle, kdy příbuzní byli pod vodou a zatopený zaměstnavatel hrozil ztrátou práce, si už ale víc připomínat nechce.
Šťastnou maminku zastihl deník Aha! na zahradě se synkem. „Právě slavíme,“ řekla. Martínek má narozeniny stejný den jako druhý »plaváček« Jiřík! „Bydlíme na kopci, nás to nevytopilo,“ vzpomíná. „Já měla rodit a bylo nás doma deset,“ směje se dnes tomu, jak pomáhali zatopeným příbuzným. „V nemocnici ještě měli inkubátory, nestihli je odvézt pryč,“ líčila. Porod dopadl dobře a z Martínka vyrostl pěkně živý kluk.
Maminka Zdena (58) a syn Ondřej (25) bydlí se svými rodinami v nových povodňových bytech u sídliště v Chrastavě. „15 let žijeme slušně, aby se na nás nekoukalo, jak se na Romy kouká, a všechno sebere voda,“ pláče ještě dnes maminka. Zatopený dům strhly bagry, na jeho místě nesmí stavět nový. „Bude tam chatička. Je nás doma moc a byty malé, aspoň my staří musíme odejít,“ plánuje. „Ještě splácíme dluhy z baráku, proto si v důchodu občas přivyděláváme,“ dodává.
Kde kdysi stával jejich dům, je jen tráva. Nepoznali byste, že tam někdo bydlel. „Pozemek jsme vyměnili s vesnicí, dostali jsme jiný na kopci,“ řekl otec rodiny Jan Pipiš (50). Pojistka ze zničeného domu přinesla jak peníze na stavbu nového, tak závist. „Někteří místní nám ale pomáhali,“ zahnal hned chmury. Nynější barák stavěl s firmou přes rok a půl. „Nic nám nezbylo, vše zmizelo i s domem,“ vzpomíná. „Ani nevím, kteří hasiči nás zachránili, abych poděkoval,“ dodal se slzou v oku.
3 fotografie
