Na vlastní kůži: Ve frontě na korunovační klenoty!
„Skvělé, dnes poprvé v životě na vlastní oči uvidím korunovační klenoty. Těším se,“ říkám si v pátek ráno hned po probuzení. Pohled z ohna na vytrvalý déšť mi však náladu postupně kazí. „Nenechám se jím odradit,“ utvrzuji se. Vždyť jeden ze symbolů české státnosti můžu při nejlepším vidět až za dalších pět let, kdy na Pražský hrad usedne nový prezident. Chcete-li si právě otevřenou výstavu korunovačních klenotů prohlédnout, vybavte se deštníky, teple se oblečte. Po více než dvouhodinovém čekání mohu říct: „Vidět korunu, kterou měl na hlavě Karel IV., je neskutečný zážitek.“
9:30 hodin
Přicházím od Starých zámeckých schodů a zařazuji se na konec fronty, která je výrazně kratší, než jsem očekával.
9:55 hodin
Postoupil jsem o třicet metrů, stále prší. Ani stánkaři nemají z počasí radost. Neláká ani teplý čaj za 20 Kč.
10:10 hodin
Konečně! Schoval jsem se před deštěm pod balkónem Býčího schodiště a vnímám šustění pytlíků od svačin lidí.
10:50 hodin
Člen Hradní policie na 3. nádvoří ukazuje, že zvědavci může přejít od schodů ke vstupu do Starého královského paláce.
11:40 hodin
Po témř hodině jsem konečně ve Vladislavském sále, kde se mi naskytl pohled na zářící korunovační klenoty.
11:45
Po více jak dvou hodinách se dostávám zadními vraty Starého královského paláce zpět na nádvoří Pražského hradu.
Jsou i větší vytrvalci:
Jana Bulvasová (35), Strážnice
5 hodin ve frontě
„Myslím si, že korunovační klenoty by měl vidět v životě alespoň jednou každý. My jsme přišli už po čtvrté ranní. Děti se hrozně těšily.“
Bohumila Eichingerová (79), Praha
Je tu počtvrté
„V mém věku už je to poslední příležitost. Naše generace má v sobě ještě úctu ke státu a jeho symbolům. Klenoty vidím počtvrté.“