Zoufalá sekretářka Eva (26): Expartner mě pronásleduje, pomozte mi!
Sympaťák! Tak zhodnotila sekretářka Eva (26) z Prahy o dva roky staršího Jirku a nechala se pozvat na rande. Okouzlení skončilo jako noční můra. Eva po několika dalších schůzkách zjistila, že Jirka může být kamarád, nikoliv partner. Snažila se vztah ukončit.
V tu chvíli nastalo peklo. „Odmítal pochopit, že už s ním nechci trávit čas,“ vzpomíná Eva. Jirka na ni čekal před prací, před domem. Posílal jí výhrůžné esemesky a sledoval ji téměř na každém kroku. Věděl, kam chodí nakupovat, kam na posezení s přáteli, kdy a kde venčí psa, kde a od kolika hodin cvičí. Snad ani nechodil do práce. Ráno, v poledne i večer na něj Eva narážela. Nejprve se snažil být milý a přemluvit ji, aby s ním zůstala. Pak už ji pronásledoval jako výhrůžný stín. Když ani to nezabralo, začal být agresivní.
„Zkoušela jsem mu vysvětlit, že už ho opravdu nechci vidět. Bohužel to nepomohlo,“ líčí nešťastná žena. Postupně jeho obtěžování nabralo na intenzitě. Slovně napadal nejen ji, ale i další lidi, se kterými se stýkala. „Přišel za mnou do hospody a začal urážet i mé kamarády,“ popisuje Eva. Nakonec se odhodlala k rasantnímu kroku. Vše oznámila na policii. „Už to, že ho pozvali k výslechu, zabralo. Dal pokoj. Občas ho ještě někde potkám, ale je to čím dál méně,“ dodává Eva.
Jak oběť trpí
Sledovaný začne být nervózní, podrážděný, leká se, cítí se vyčerpaný a bezmocný, ztrácí chuť do života.
Nakupuje obranné spreje, jezdí častěji taxíkem, pořizuje si lepší zámky na dveře. opravuje propichuje pneumatiky, rozbíjí okna apod., nakupuje nové nebo platí opravy.
Zhoršuje se jeho pracovní výkon, hůře se soustředí, není schopen přemýšlet. Mnohdy musí ukončit pracovní poměr.
Přestane mít zájem o koníčky, začne se vyhýbat přátelům, izoluje se od okolního světa a bojí se neznámých lidí.
Někdy se neváhá přestěhovat.
Psychiatr Jan Cimický: Psycholog pomáhá, policie řeší
Je nutné zatahovat do problému s pronásledováním policii?
"Je třeba mít na paměti, že stalking může být životu nebezpečný. Nikdy nevíte, kdy se obdiv pronásledovatele změní v agresivitu. Je třeba vždy informovat policii a nebrat to na lehkou váhu. Maximální opatrnost je na místě.“
Nestačí na to oběť sama, např. změní bydliště, zaměstnání apod.?
„Určitá možnost to je, ale nemusí to stačit. Pronásledovatel může být na oběť fixovaný do té míry, že ji bude obtěžovat dál. Obvykle je zapotřebí vystoupit naplno a nebát se požádat o pomoc ty, kteří od toho jsou.“
Třeba má dotyčný strach, že výrazným odporem situaci ještě zhorší. Nestačil by na to jen psycholog?
„Strach je samozřejmě na místě, nebezpečí tady je, ale dříve či později se tomu nevyhne. Když to neudělá, s největší pravděpodobností se pronásledování nezbaví. Obrátit se na psychologa je dobré, ale je třeba vědět, že vám pomůže situaci zvládat, nikoliv změnit.“
