Rudolfa Boka: Přežil skok z 58 metrů! Přerazil si páteř, ale své kousky předvádí dál!
10 fotografií
Bude to právě patnáct let, kdy sice slavně překonal světový rekord ve skoku z pevného bodu do vody, jenže tehdy za to málem zaplatil životem. Na dramatický pád kaskadéra do hlubin pod Žďákovským mostem na Orlické přehradě nelze zapomenout. V nenadálém poryvu větru mezi mostními pilíři se zkušený a dobře trénovaný filmový dublér přetočil a dopadl na záda. Bylo to, jako by sebou třískl o betonovou plochu. Lékaři bojovali o jeho život, málem skončil na vozíčku. Ten chlapík se jmenuje Rudolf Bok (49).
Zlomil si páteř. A tehdejší perspektiva? Invalidní vozík! Jen díky výborné fyzické kondici, houževnatosti a zřejmě i neobyčejné odolnosti organismu se zase postavil na nohy. Otřepal se a řádil dál. Takoví holt kaskadéři jsou…
Dostal se do Guinnessovy knihy rekordů
Měl tehdy touhu, překonat sám sebe. Věděl, že by se tak i dostal do Guinessovy knihy rekordů. Skok do hloubky s hodnotou 58,28 metrů, mu to zajišťoval. „Dostal jsem se tam. Počítá se, když člověk přežije,“ raduje se ještě dnes ze svého skoku. Víc než ze skutečnosti, že přežil. Maník, který rád běhá coby lidská pochodeň, hazarduje s životem. „Ne, ne, už tolik neriskuju. Potřetí jsem se oženil a čekám třetího potomka,“ vypráví po letech. Napsal knihu o kaskadérech a dnes skládá básničky. Pro děti i pro dospělé.
Zlomil si páteřní chránič
Jak se všechno ale seběhlo onen osudný den? Je sobota 27. září 1997, 10:20 a Rudolf Bok se vrhá do vod Orlické přehrady z výšky shodné s Petřínskou rozhlednou v Praze. „Bylo potřeba letět v lehkém předklonu. Hlava měla sloužit jako kormidlo, pád takto regulujete i trupem. Jenže pod mostem fouklo,“ popisuje situaci. Hráli mu k tomu Queen říznou hecovačku We will rock you, všichni čekali se zatajeným dechem. „Jenže hlava šla najednou dozadu, přetočil jsem se a nešlo s tím nic dělat. Dal jsem si aspoň ruce za záda, abych ztlumil dopad na vodní hladinu.“ Měl sice chránič »páteřák«, ale ten se zlomil.
Nedošlo mu, že je zraněný
Výsledek? Kompresní fraktura hrudních obratlů, z padesáti procent pohmožděné plíce a hematom v ledvině. „Byl jsem v hladině alfa, tedy při smyslech. Úplně v pohodě,“ mávne dnes rukou Rudolf Bok. Samozřejmě ho napadlo, že to byla vážně šlupka a že už se na podobné furiantské kousky vykašle. „Chtěl jsem si zkontrolovat, jestli mi fungujou ruce a nohy. Moc to nešlo. Shora na mě řvali, ať se ani nehnu. Ale mně nedošlo, že bych mohl být zraněný.“
A zase skákal z mostu…
Záchranáři ho rychle dostali do člunu, znehybnili ho a sanitka okamžitě odvezla do příbramské nemocnice. Tři týdny byl upoután na lůžko, močil krev, dýchal pomocí přístrojů, dávali mu antibiotika. A nudil se. Pustili ho domů s korzetem. „Hojil jsem se čtvrt roku, ale strach jsem neměl.“ Štvalo ho, že musí být doma. A ani na minutu nepřemýšlel o tom, že změní profesi. Práci kaskadéra miluje, nic jiného by nedělal. „Po čase jsem zase skákal z mostu. V nějaké pohádce. To jsem respekt měl, i když ten most byl mnohem menší.“ Devítiletá dcera mu tehdy napsala, že jestli ještě někdy skočí, tak zboří všechny mosty.
Viděl smrt slavného kaskadéra
Přestože se málem zabil, je na skok náležitě pyšný a neodradilo ho to v profesi kaskadéra pokračovat. A jak miluje fotky ze svého skoku. „Ve svých očích pořád vidím odhodlání i pokoru. Konfrontuji se s výškou, živlem a okolnostmi.“
O pár let později, při natáčení amerického filmu Triple X (2004), kde hrál právě i Rudolf, se zabil americký kaskadér (†45). Zkušený bývalý parašutista se roztříštil v Praze o Palackého most. I navzdory tomu chce Ruda pokračovat v kaskadérských kouscích. Je to ale práce nahodilá, není jí moc, proto dělá u justiční stráže a bude od října studovat na Policejní akademii...
Rád hořím aneb Co bude dál? Jsou tu nové výzvy...
Kaskadér Rudolf Bok má pozoruhodné koníčky. Rád hoří a kdysi dokonce plánoval skok z mrakodrapu. Bez padáku. Do nafukovacího polštáře. Chtěl mít tři výškové rekordy, a to do vody, do airbagu a z letadla. Člověk se prý nezabije, je to jen sto metrů! Jde o to, trefit se na onu obří nafukovací matraci.
Jenže tohle všechno jsou nákladné akce, chce to sponzory. „Levnější je hoření. A já hořím velmi rád,“ zablesknou mu oči jako zasloužilému pyromanovi. První »hořící« rekord se mu nepovedl, shořely mu ponožky a měl popáleniny druhého stupně. „Ale v nemocnici jsem s tím nebyl, rozchodil jsem to.“ Nakonec ale uháněl 400 metrů coby živá pochodeň, a překonal tak další rekord.
Rád jezdí na motorce, představuje si rovněž překonání maxima v projíždění skel na motorce. „Já budu hořet, sklo bude hořet, bude to pro diváky efektní.“ A další výzva? Prý bungee jumping ze dvou kilometrů. Není to žádný troškař.
10 fotografií
