Dana (35) měla přeplatek 10 tisíc! Přesto na ni poslali exekutora!
Srážka s úřední byrokracií mohla připravit Danu Jankovou (35) z Města Touškova na Plzeňsku o střechu nad hlavou. Exekucí na dům za téměř dva a půl milionu korun téměř skončil její spor s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou. Ústavu dlužila 2614 Kč na penále, přitom měla přeplatek 10 822 Kč. Pojišťovna ho ale nepoužila na dlužnou částku. Přitom jí to nařizuje zákon.
Dana Janková okamžitě pojišťovnu žádala, aby použila na vyrovnání dluhu peníze z přeplatku. Místo toho měla ale po jedné výzvě k zaplacení obstavený účet. „Je to absurdní. Nechápu, jak je možné se i přes poměrně vysoký přeplatek dostat do rukou exekutorů,“ svěřila se paní Janková. „Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila,“ informoval Aha! mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Jenže pojišťovna situaci vyhodnotila jinak. „Tato informace byla uvedena v průběžném stavu účtu v běžných měsících roku a to nelze v případě osoby výdělečně činné považovat za přeplatek, který by mohl být případně použit na úhradu splatného závazku,“ reagovala mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elena Mazurová.
Východisko jí zamlčeli
Pojišťovna nabízí jen jedinou možnost, která zabrání penále, a tou je žádost o odstranění tvrdosti. Žádost však musí lidé podat včas, na přesně stanoveném formuláři a hlavně se o ní musejí dozvědět. Pojišťovna ji ale paní Daně nenabídla. Žena se tak několik týdnů s úředníky dohadovala, čelila hrozbě exekuce a měla obstavený účet. Kvůli tomu například nemohla platit své závazky pomocí nastavených trvalých příkazů.
„Dohadování s pojišťovnou mi zabralo strašně času, bylo to velmi náročné a navíc jsem se obávala hrozící absurdní exekuce,“ vzpomíná na těžké chvíle Dana. Nakonec penále musela zaplatit a k tomu ještě náklady exekutora, které se vyšplhaly na 7800 Kč. Tyto peníze jí však nikdo nevrátí.
Petra Báčová, mluvčí Exekutorské komory ČR: Včas se braňte u soudu!
„I když se paní Daně zdá exekuce nespravedlivá, není v tomto případě žádné pochybení na straně exekutora. Hlavní problém vidím v komunikaci s věřitelem a v tom, že se paní nebránila včas u soudu. O exekuci rozhoduje soud. Pokud má dlužník proti dluhu nebo tvrzení věřitele námitky, musí se obránit na něj, a to dříve než o exekuci rozhodne. Jakmile ji nařídí, je exekutor povinen ji vykonat a už není oprávněn zkoumat, co je spravedlivé a co ne. To je pravomoc soudu. Verdikt, pokud nabude právní moci, je závazný pro všechny a musí ho všichni respektovat.“
Advokát JUDr. Pavel Novák z Právní pohotovosti: Je to šikanózní výkon práva!
Byl požadavek paní Dany, aby penále pojišťovna uhradila z přeplatku, skutečně scestný?
„Podle mne nic zápočtu nebránilo, pakliže dlužnice k němu pojišťovnu výslovně vyzvala. Jestliže trvali dál na proplacení penále, jedná se minimálně o šikanózní výkon práva.“
V čem je podle vás podstata, že se nedohodli?
„Důvodů může být více. Často se ale setkáváme s tím, že vymáhání je záležitostí jiného útvaru než přeplatky a tyto útvary spolu nekomunikují. Každý si jede po svém. To ale klienta nemusí zajímat. Pro něj existuje jediný partner, a to je v tomto případě pojišťovna.“
Jak postupovat, aby se člověk nedostal do potíží jako paní Dana?
„Bezpečná cesta je částku zaplatit a pak se dohadovat, aby byl přeplatek vrácen co nejdříve.“
Má člověk, kterému instituce nevyplatí peníze, obstaví účet a zároveň na něj pošle exekutora kvůli mnohem menší částce, šanci se bránit?
„Nařízenou exekuci už nezastaví. Pokud by mu ale přeplatek nevrátili v povinné lhůtě a on by prokázal, že kvůli tomu neměl možnost pohledávku uhradit, mohl by chtít náhradu škody, tedy exekučního poplatku.“
