Otec zesnulého hokejisty Vašíčka: Najednou mám před sebou prázdno
6 fotografií
Je čas všemocný lékař, nebo mu dvanáct měsíců na hojení ran zasazených přímo do srdce nestačí? Dnes uplyne rok od letecké tragédie hokejového klubu Jaroslavle. Ve vlnách Volhy tehdy našel smrt v troskách shořelého ruského stroje spolu s kamarády hokejový reprezentant Josef Vašíček (†30). Dobrák od kosti, poctivý bojovník, který by se rozkrájel pro každý tým.
Jeho zdrcený otec Josef čekal tenkrát na rakev svého syna se slovy: „Pepíka si poznám.“ Dodnes se s jeho úmrtím nevyrovnal. Nejde to, ta ztráta strašně bolí…
Pane Vašíčku, jaký byl rok bez syna?
„To víte že těžký a takový nijaký. Nemáte kluka, na kterém jste visel očima. Prázdno.“
Hlídával jste kvůli němu každý hokej…
„Teď ho nesleduji vůbec, bez Pepíka na to prostě nemám sílu. Nechodím ani na zápasy u nás doma v Havlíčkově Brodě, nejde to.“
Pepík tam má u stadionu pomníček stále obsypaný svíčkami. Na benefici pro něj přijel i Jágr a položil k památníku květiny. Ani to vás nezviklalo?
„Byl jsem tam tajně na chvilku. Nechtěl jsem se na organizaci té akce podílet. Já jsem táta, ne funkcionář.“
Ale Jágrova pocta vás potěšila?
„To víte že ano. Zorganizovali to nějak přes jeho přítelkyni. Pepík byl bojovník, dělník ledu a Jarda Jágr hvězda. Ale já vím, že Jardovi padnul nějak do oka. Bylo to od Jaromíra moc hezké.“
A čeho jste se dočkal od Jaroslavle? Ozvali se vám?
„Zachovali se dobře. Ctí své hráče. Pozvali naši rodinu na páteční pietní akci, ale my nepojedeme. Je to moc živé, necítíme se na to. Vzpomeneme si na Pepíka v rodině. Přijede dcera z Německa a půjdeme k hrobu...“
6 fotografií
