Kam za dobrým vínem v Čechách a na Moravě? Velká vinařská mapa!
9 fotografií
O Česku se traduje, že je zemí pivařů. Není to ale tak docela pravda. Nesmíme přece zapomínat na výtečná vína, která se rodí a s láskou vyrábějí jak v Čechách, tak především na Moravě. A jelikož vědecké průzkumy tvrdí, že pravidelná, byť střídmá konzumace vína je pro člověka velmi zdravá, připravili jsme pro vás celý speciál o víně.
Co potřebujete vědět o pití vína? Nejen to prozradí someliérka Klára Kolárová: S rýmou víno raději nepijte!
Přemýšlíte někdy, jaké víno koupit a zda jeho kvalita odpovídá ceně? Jakou láhev vybrat například k dnešní večeři? Jsou lepší naše, nebo zahraniční vína, nebo na kolik stupňů má být víno vlastně vychlazené? Na tyto a další otázky odpovídá Nedělnímu Aha! osoba nejpovolanější, uznávaná someliérka a spolumajitelka pražského Vinografu Klára Kollárová (35).
Jak při degustaci vína postupujete?
„Nejdříve ohodnotím vzhled vína. Ten nám hodně napoví, zda víno je, nebo není kvalitní, respektive zda má nějakou vadu. Pokud je kalné, je pravděpodobné, že je tam něco v nepořádku. Dále musím víno ovonět, což je důležitá část hodnocení. Čich je velmi důležitý, vůně ovlivňuje, zda budeme víno dále pít, nebo ne. Aromatická stránka tvoří zhruba šedesát procent líbivosti konkrétního vína. Již na vůni se projeví, zda je kvalitní a zda jsou v něm patrné nějaké nedostatky vzniklé při přípravě. To znamená, jestli vinař neudělal nějakou chybu, nebo se něco nestalo při jeho skladování. Čili čich vám dá ten nejdůležitější vjem, který buď potvrdíte, nebo vyvrátíte tím, že víno ochutnáte.“
To znamená, že když mám rýmu, tak nemohu pít víno.
„Poznáte akorát, zda je víno sladké, kyselé nebo hořké.“
Chráníte si jako uznávaná someliérka svou chuť a čich?
„Když vím, že budu degustovat, tak se snažím omezit česnek. Po česneku jsem dva dny nepoužitelná, ale například ostrá jídla mi nevadí. To je ale individuální.“
Tak a pojďme k věci z pohledu uživatele. Jak laik pozná, zda se jedná o dobré, nebo horší víno?
„Horší víno je takové, které vykazuje nějakou vadu. Těch základních vad, se kterými se jako konzument můžete setkat, je několik. Ta první se jmenuje pachuť po korku a nemá nic společného s tím, jak vinař víno udělal. Dostane se do láhve skrz korkovou zátku. Zátka je napadena nějakou plísní a ovlivní negativně chuť i aroma vína. Vůně je podobná zatuchlině, například dlouho nevětrané skříni na chalupě. Další vadou je oxidace, která se objevuje, jeli víno delší dobu vystavené světlu nebo se do něho dostane více vzduchu. Poznáte to i podle barvy, která je do nahnědlých tónů. Charakteristické aroma je po nastrouhaných zahnědlých jablkách. U sladších vín se také může stát, že víno začne znovu pracovat. Pozná se to podle perlení, které by jinak v tichém víně být neměly a podle změněného aroma.“
Platí pravidlo čím starší víno, tím lepší?
„Určitě ne. Jsou vína, která jsou lepší stará, a jsou vína, která jsou stará v podstatě nepoživatelná. Trh je takový, že když si zákazník koupí víno, tak ho chce hned vypít. Většinou ho vypije do pěti hodin. Dnešní trend je charakteristický tím, že vína chodí na trh připravená k pití a vín, která potřebují zestárnout, je málo.“
Říká se, že vinaři na Moravě mají speciální a méně kvalitní vína určená pro Pražáky...
„Tak to je klišé, které Moravané bohužel stále z legrace používají, ale je to nesmysl. Protože Praha je trh, kde se moravské víno prodává nejvíc.“
Kam byste v porovnání se světem zařadila kvalitu našich vín?
„Naše špičková vína se určitě mohou měřit s elitní světovou produkcí, ale ještě je potřeba zapracovat na průměru. Tam se rozhodně ještě máme v čem zlepšovat. Je třeba říct, že děláme skvělá vína, která mají obrovský potenciál.“
Jak byste hodnotila kvalitu v supermarketech?
„Vína v supermarketech jsou kvalitou v pořádku, mají aroma, chuť, ale nejsou tak rozmanitá jako vína od menšího vinaře. Obecně však šla kvalita hodně nahoru. V supermarketech se dá slušně nakoupit.“
Říká se, že k určitému jídlu se hodí i konkrétní víno. Upřesníte to?
„Otázka snoubení vína a jídla je na deset hodin vyprávění. Celkový trend je pít víno s jídlem, ale u nás je to spíš naopak. Většinou pijeme víno samotné. Poučky typu – bílé vínobílá ryba, červené vínočervené maso – se teď převracejí. Lehké červené víno se může vychladit na 13 stupňů a pak ho můžeme klidně podávat k rybě. Jsou to zajímavé kombinace vzniklé tím, že se lidé vymanili ze zavedených klišé.“
Stejně tak víme, že červené víno má mít pokojovou teplotu. Předpokládám, že když je zrovna letní hic, tak toto pravidlo neplatí.
„Ideální teplota je 16 až 18 stupňů. V okamžiku, kdy to víno má 16 stupňů a vy si ho nalijete do skleničky, okamžitě se teplota o stupínek zvedne. Pokud je venku teplo, je to hned znát. Čili, ta tradiční pokojová teplota ano, ale spíš někde na hradě. Je to myšleno v době, kdy nebylo ústřední topení.“
Kolik odrůd vín na světě zhruba existuje?
„Kolem tisíce, ale pracuje. se především tak se stovkou z nich.“
Tak to musíte mít hodně citlivý jazýček!
„Snažím se.“ (směje se)
5x o historii vína
První doklady o cíleném pěstování a zpracování vína jsou staré přes 8000 let – vinařské nástroje a nádoby byly objeveny na území Arménie, Gruzie a Persie.
Jedno z nejstarších vín světa bylo objeveno na Krymu – v amforách starých asi 2200 let.
Za rozšířením vína v Evropě stojí Řekové a Římané – z řeckého slova voinos vzniklo latinské vinum.
K rozvoji vinařství na našem území došlo až v období Velkomoravské říše, o další mohutný rozkvět vinařství se zasloužil Karel IV.
Na mapách se vinice začaly vyznačovat v 16. století – u nás je poprvé na mapu Moravy zanesl Jan Ámos Komenský.
Další rady a tipy naleznete ve fotogalerii...
9 fotografií
