Emil upálil ochrnutou manželku. "Stejně už nemohla vařit," prohlásil
Proč se starat o těžce nemocnou a navíc částečně ochrnutou manželku, když se jí můžu zbavit..? Přesně nad takovou otázkou přemítal v roce 1963 Emil J. z Přerova. A svůj šílený nápad i zrealizoval. Vypráví o něm další z příběhů ze zaprášených kriminalistických archivů.
Žena Emila J. v roce 1962 po mrtvici částečně ochrnula, její zdravotní stav se zhoršoval, pohybovala se o holi, nemohla vařit, ani uklízet. „Byla mi již na obtíž a přemýšlel jsem, jak se jí zbavit,“ vypověděl vrah do policejního protokolu. Vymyslel, že kamna v bytě ráno naplní dehtovým papírem a Zuzana až se probudí a zatopí, se udusí. 10. prosince tak učinil.
Manželka kolem 11. dopoledne opravdu škrtla sirkou. Papír rychle vzplál a kouřil. Dýmu unikajícího z bytu si však všiml soused a vyrazil dveře. Nalezl tam zcela nahou třesoucí se ženu a u kamen její ohořelé oblečení. Okamžitě zavolal záchranku. Zuzana se nakonec neudusila, v nemocnici zemřela na popáleniny.
Už to vypadalo, že Emil J. si »splnil sen«. Před špitálem, kam nesl šaty pro zemřelou ale potkal muže J. Š., kterému se několik dní předtím v hospodě v opilosti svěřil, že by se nejraději ženy zbavil.
„Na otázku »Tak se vám to nakonec povedlo?« vůbec nereagoval,“ popsal J. Š. ještě ten večer policistům. Na služebnu zašel poté, co si u něj vrah odpoledne ve stejné putyce kupoval několika panáky a stokorunou mlčení.
Znáte okolnosti tohoto příběhu? Nebo jeho aktéry? Napište nám na aha@ahaonline.cz.
