Špinavý byznys! Firma, od které má zřejmě Dagmar Havlová masážní křeslo, vydělává i na nezaměstnaných!
»Nechte se namasírovat! Kupte si masážní polštářek za 11 990 Kč! Pomůže od bolestí hlavy, krční páteře, zad.« Líbivými slůvky lákají prodejci firmy Casada hlavně starší zákazníky supermarketů.
Pak je nechají vylosovat slevu, obvykle 6000 Kč, a většina se chytí a koupí předražené zboží. Když ho pak chtějí vrátit, na což mají podle zákona právo, mají většinou smůlu. Peníze už nevidí a houfně říkají: „Naletěli jsme podvodníkům!“ Firma však nevydělává jen na důchodcích se zdravotními problémy, ale i na nezaměstnaných!
Nabídnou jim práci a pak je odírají. Reportér deníku Aha! se šel o místo na hlavní pracovní poměr ucházet a takhle to – jeho vlastními slovy – probíhalo… Vše začalo inzerátem s nabídkou práce, který má firma na svých internetových stránkách. Je tu uveden telefonní kontakt a email na zřejmě spřátelenou firmou CCN Agency. Jakási paní Hofmanová mě okamžitě zve na pohovor.
9:50 - Firma Casada se – soudě alespoň podle zkušeností jejích zákazníků – často stěhuje z místa na místo. Momentálně sídlí v zanedbaném baráku v ulici U Chaloupek v pražských Ďáblicích. Důvěru to tu rozhodně nebudí, i díky nepořádku to na mě od začátku působí jako »špinavý byznys«.
Přesto vcházím do administrativní budovy z unimobuněk a hledám kancelář firmy. Podnikatel, který má firmu ve vedlejší budově, sděluje, že Casada, s. r. o., není v areálu už dlouho, zhruba tři měsíce. Přesto sem každý den chodí lidé na pohovor. Navádí mě do vedlejší budovy.
9:55 - Před budovou se zdržuje skupinka kouřících mladších mužů, zřejmě prodejců Casady, kteří lidem vnucují své »masážní zázraky«. Všichni jsou dobře oblečeni, tahle práce zřejmě slušně vynáší. Vcházím do budovy. Narážím na mříže, za nimi je kamera. Na zvonek nikdo neodpovídá, proto telefonuji paní Hofmanové.
10:00 - Paní Hofmanová mě vpouští dál. Její kolega otevírá dveře místnosti nejspíše vyhrazené pro pohovory. Je vybavena starým zašlým nábytkem, na oknech jsou mříže a nad dveřmi kamera směřující do místnosti.
10:05 - Paní Hofmanová začíná pohovor – dotazem na fotografii, občanský průkaz. Vyplňujeme společně dotazník s běžnými, ale i podezřelými otázkami. Casadu zajímá třeba to, jaké vztahy máte s rodinou, co dělají vaši rodiče, co vaši kamarádi.
10:20 - Zajímá mě, co bych pro Casadu dělal a kolik bych bral. Tazatelka rychle odchází. Prý jde pro kolegu, který mi řekne více. Mezi dveřmi mě však ještě ujišťuje, že práci určitě dostanu, a to na hlavní pracovní poměr. Zatím jim mám prý podepsat lejstra. Tvrdím, že jsem si nevzal občanku. Právě před podpisem dotazníků a smluv totiž lidé na internetu houfně varují.
10:25 - Paní Hofmanová se vrací s tím, že kolega nepřijde, aby mě o podmínkách zaměstnání informoval, protože nejdříve potřebuje můj podpis. Chtějí mi vzít i dotazník, který jsem vyplnil. Nakonec se mi podaří přemluvit je, aby mi dali alespoň jeho kopie. Prý se mnou ale stále počítají. Práci prý dostanu, jen jim prostě nejdříve musím »něco« podepsat…
Jak to pokračuje dál?
Vybíráme ze zkušeností lidí popsaných na internetových stránkách o podvodných firmách...
„Pozor na firmu Casada. Přes firmu CCN Agency láká na zaměstnání řidiče, podepíšete smlouvu, přihlásí vás na školení, slíbí odměnu 5000 Kč a nocleh v hotelu. Překvapení: žádné školení, rovnou prodej masážních křesel, nocleh nezajištěn, doprava domů také ne! Když jim to připomenete – nereagují. Odmítnete jim prodávat křesla, pošlou složenku na pokutu 10 000 Kč za porušení smlouvy a hrozí vymáháním. Doufají, že budete držet hubu a krok a zaplatíte.“
„Celé podnikání této firmy je podvod. Výrobky jsou předražené a jednání na úrovni vyděračů. Mého syna nalákali na práci VIP řidiče, podepsal to s nimi, a teď po něm chtějí peníze za školení na prodej křesel.“
„I mě nalákali do práce. Dali mi podepsat »vyděračskou« smlouvu. Když jsem skončil, zjistil jsem, že mě zaměstnávali načerno. Vyhrožují mi dopisy.“
„Personalistka agentury byla velmi mladá, kolem dvaceti let a moc hezká. Hned na úvod chtěla vidět občanku – divná věc, to po mně nikdy předtím na pohovoru vidět nechtěli. Při osobním setkání jsem si zjistil vše potřebné a odjel domů, kde jsem si na internetu vyhledal potřebné informace.“
