Příběhy jako z filmu Rain Man: Takhle žijí s autismem!
Jsou jiní než ostatní lidé. Umějí nazpaměť jízdní řád, mají skvělou paměť na čísla a velmi vysoké IQ. Někteří se ale nedokážou dívat lidem do očí, obejmout rodiče nebo pochopit, co je smutného na tom, že někdo umřel.
O zvláštním světě autistů vypráví nová kniha »Nedávejte do hrobu motýla živého«, kterou vydala Asociace pomáhající lidem s autismem. Knihu včera pokřtila herečka Michaela Dolinová. Deník Aha! přináší dva příběhy těch, kteří se s autismem narodili.
Daník (10): Zná jízdní řády autobusů!
Daník (10) byl pro jeho maminku Jitku z Plzně velkým překvapením. Ona sama ani lékaři vůbec netušili, že je těhotná. Nic tomu nenasvědčovalo. Mámu již tehdy dvou dětí naopak strašili tím, že je asi vážně nemocná. To, že čeká Daníka, se zjistilo až tři týdny před porodem! Daniel byl odmalička jiný než ostatní děti. Autismus mu ale odborníci diagnostikovali až v sedmi letech.
„Největší problémy měl ve škole, kde dlouho nechápali, že je jiný. Neustále potřebuje nové a nové informace. Miluje čísla, pamatuje si mašinky i trolejbusy podle evidenčního čísla, má zmapované jejich trasy, jízdní řády a ví, jak to chodí i v jiných městech,“ vypráví maminka Jitka. Ve třech letech klučina sice ještě nemluvil, ale už četl. Když se někde stane nějaká tragédie, spadne dům nebo je povodeň, musí tam jet a musí to vidět…
A jak to všechno cítí jeho maminka? „Ničeho nelituji, i když byly chvíle, kdy jsem měla chuť všechno vzdát. Mám ho ráda za všech okolností,“ říká Jitka.
Marek (32): IQ má jako Einstein!
Tradiční IQ test pro něj nestačí, protože má škálu pouze do kvocientu 160 a není schopen výsledek přesně změřit. Muž, který si přezdívá Marek Čtrnáct (32) a studuje vysokou školu, má IQ nad touto hranicí, stejně jako geniální fyzik Albert Einstein, ale nenapadne ho vzít si svetr, když je zima, a k životu potřebuje přesný řád, který mu někdo nastaví. Umí udělat spoustu věcí správně, ale musí přesně vědět co a kdy.
„Nenapadne mě, když dítě brečí, že má třeba hlad. Musel bych jasně vědět, že mu mám dát například v 17 hodin najíst,“ popisuje Marek. Lidi vnímá podle tónu jejich hlasu, ale z jejich obličeje nedokáže nic moc vypozorovat. Nerad se dívá ostatním do očí. Přesto by rád našel partnerku a měl děti...
