Cévní mozková příhoda - Jan Dohnálek: Nehýbal jsem se, ani nemluvil...
3 fotografie
Až do svých osmačtyřiceti let žil Jan Dohnálek (58) z Prahy normálním životem. Pak ho ale postihla cévní mozková příhoda. Měsíc strávil v kómatu. Život se mu naprosto změnil a s následky choroby, která ročně postihne 35 tisíc Čechů, se vyrovnává dodnes.
Příznaky přitom byly tak mizivé, že jim nevěnoval vůbec žádnou pozornost. Jako podnikatel byl jen častěji unavený a občas ho brněla ruka nebo noha. Naplno udeřila před deseti lety.
„Bylo to velmi náhlé. Když mi došlo, že se něco stalo, že je něco špatně, tak uběhly asi dvě vteřiny a pak jsem upadl do kómatu. V tom jsem zůstal měsíc,“ začíná vyprávět. „Když jsem se vzbudil, tak jsem nemluvil, nepsal, nepohyboval se. Jen jsem vnímal okolí, to bylo jediné, co jsem mohl,“ popisuje.
Naději mi nedávali
Lékaři byli ke zlepšení jeho stavu skeptičtí. „Slyšel jsem všechno okolo sebe, ale nemohl jsem reagovat. Byla to hrozná bezmoc. Hodně mi pomohla manželka, děti a švagr. Jen jim děkuji, že jsem neskončil v léčebně dlouhodobě nemocných. Když se mi podařilo pohnout palcem na ruce, viděl jsem v tom naději. Zapřel jsem se a umínil si, že se vrátím na lyže. První sezonu mi to nevyšlo, ale tu druhou už ano,“ říká.
Pomohl by psycholog
Přestože mu lékaři moc šancí nedávali, nestěžuje si na ně. „Chybou bylo, že jsem neměl psychologa. To se podceňovalo, ale teď už se situace pomalu lepší. Hlavní, co člověk postižený mrtvicí potřebuje, je sebedůvěra. Musí pochopit, že ještě není konec, že není dobojováno. Že stále žije a může žít dál,“ tvrdí Dohnálek. Velmi důležité jsou rehabilitace, procvičování motoriky a různých pohybů. Je to práce na několik měsíců i let, ale vyplatí se.
Učil jsem se chodit
„Po několika měsících po návratu z nemocnice jsem ušel jen asi třicet metrů. Nejsem hospodský typ, ale začal jsem chodit s pejskem do hospody blízko domu. 25 metrů tam a 25 metrů zpátky. Postupně jsem si zvykal na pohyb venku a pomalu si trasu prodlužoval. Člověk musí sám chtít,“ radí.
Ačkoliv je jeho postižení na první pohled patrné, hůř chodí i mluví, setkal se u ostatních lidí s velkým pochopením. „Je to skoro jako zázrak, za deset let, co se pohybuji venku, jsem se setkal jen se třemi negativními nebo posměšnými reakcemi. To je obrovská motivace i pro ostatní takto postižené, nemusejí se bát vyjít mezi ostatní,“ říká Dohnálek.
Založil Ictus
Jan Dohnálek se dokázal po třech letech vrátit do práce. Vypracoval se až na správce počítačové sítě ve velké firmě. „Pak mi ale došlo, že když můžu já, mohou i ostatní,“ říká. Dal výpověď a založil neziskovou organizaci Ictus, která nabízí pomoc lidem po mrtvici. Jen práci sehnal už pro více než 45 lidí.
Míní se, že mrtvice je záležitostí především starých lidí, postiženo je i mnoho mladých žen. „Jsou oběťmi hormonální antikoncepce, špatného životního stylu a podobně,“ dodává Dohnálek. Radu a pomoc můžete i vy najít na: www.ictus.cz. Chcete-li nemocným pomoci, můžete na účet číslo: 204354986/0600.
Kdy okamžitě volat 155?
Cévní mozková příhoda může mít celou řadu příznaků. Čím dřív se pacient dostane k lékaři, má větší šanci na život i život bez postižení. Kdy volat záchranku?
● Když ochabne nebo znecitliví tvář, ruka nebo noha. Obvykle jen na jedné straně těla.
● Jakmile povadne koutek úst, nastanou potíže s mluvením nebo potíže porozumět řeči.
● Najednou na jednom nebo i obou očích nastane porucha zraku.
● Objeví se závrať bez zjevné příčiny či ztráta rovnováhy nebo koordinace.
Prim. MUDr. Václav Oldřich: Mrtvice postihuje stále mladší lidi!
Mozková mrtvice podle lékařů postihuje v Česku stále mladší lidi. Spouštěčem může být třeba to, když na dovolené v horku vyrazí na celodenní výlet a zapomenou dostatečně pít. Příčinu toho, že se nemoc projevuje u stále mladších lidí, vidí odborníci ve zhoršujícím se životním stylu.
Lékaři umějí negativní následky mrtvice odvrátit včasnou léčbou. Když se však člověk do specializovaného centra nedostane zhruba do tří hodin, šance na jeho plnohodnotný návrat do života klesají. „Některé léčebné možnosti po uplynutí 4,5 hodiny již nemohou být použity,“ říká MUDr. Václav Oldřich, primář neurologického oddělení Vojenské nemocnice Brno s tím, že léčba se pak postupně scvrkává na sledování a prevenci komplikací.
Ne vždy se to však podaří. „Často nemocný vyčkává na další vývoj nebo kvůli postižení mozku neuvažuje správně a nechová se racionálně,“ uvádí primář Oldřich. Do špitálu by pacienta měla vézt vždy záchranka, ne partner či kamarád autem. Potřebuje pomoc specializovaného centra a záchranáři vědí, kde je nejbližší, či zda právě to není přetížené a nejet jinam. Kromě toho mohou první vyšetření dělat už v sanitce.
Víte, že...
…v ČR je výskyt mozkové mrtvice u lidí v produktivním věku dvakrát až třikrát vyšší než v zemích západní a severní Evropy?
…cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou trvalé invalidity u dospělých? Nejvíce ohroženi jsou lidé starší 65 let.
…nejčastější příčinou mrtvice je krevní sraženina, která ucpe cévu v mozku?
…další příčinou mrtvice je prasknutí cévy a krvácení do mozku?
…ročně u nás onemocní zhruba 35 tisíc lidí? Třetina z nich do jednoho roku zemře. Třetina přežije s trvalými a těžkými následky a jen třetina vybojuje život bez velkých následků.
…o těžkém postižení po mrtvici lékaři mluví, když je úplné ochrnutí jedné končetiny nebo poloviny těla?
…lehkým postižením se rozumí porucha hybnosti jedné ruky či nohy nebo porucha citlivosti? Postižení lze výrazně zmírnit kvalitní rehabilitací.
Také právě procházíte nebo jste prošli náročnou léčbou? A chcete se s ostatními čtenáři podělit o své zkušenosti? Nebo přispět radou? Pište na adresu: Deník Aha!, Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7 nebo e-mailem na: aha@ahaonline.cz
3 fotografie
