20 let od smrti Gustáva Husáka: Prezident, který se rád líbal!

V roce 1968 chtěl prosazovat socialismus s lidskou tváří, ale vzápětí obrátil a padl Brežněvovi do náruče. V pátek 18. listopadu uplynulo 20 let ode dne, kdy zemřel poslední komunistický prezident naší země Gustáv Husák.

Co po něm zbylo? Asi nejvíce si lidé pamatují slavné líbací scénky při vítání komunistických soudruhů. Život muže, který stál 14 let v čele naší země, byl ale velmi zajímavý.

Jeho bůh nosil rudou hvězdu

Gustáv Husák, původním jménem Augustin, se narodil v roce 1913 v rodině dělníka v kamenolomu a ženy v domácnosti v Dúbravce, která je dnes částí Bratislavy. Byli chudí. Augustin se od malička projevoval jako inteligentní dítě, rodiče se v něm zhlédli a i díky tomu mohl ve 20. letech studovat na bratislavském gymnáziu.

Stal se funkcionářem školní samosprávy, slohové práce a projevy k výročí 28. října mu přinesly popularitu u učitelů i ředitele školy. Z chudého dělnického kluka se vylíhl mladý intelektuál. V šestnácti vstoupil do Komunistického svazu mládeže.

Chtěl Československo připojit k SSSR

Do Komunistické strany Československá vstoupil v roce 1933 už jako student bratislavské právnické fakulty. Za války se v mladém advokátovi prohloubila bezmezná víra v komunismus a stal se z něj zarytý odpůrce slovenského fašistického státu v čele s Jozefem Tisem.

Byl členem hnutí odporu, bojoval ve Slovenském národním povstání, stal se místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a také místopředsedou Komunistické strany Slovenska. V té době také tvrdil, že „…je třeba, aby slovenský člověk považoval za svoji vlast území od Aše až po Vladivostok,“ jinými slovy chtěl, aby se Československo stalo součástí Sovětského svazu. Tato myšlenka ho naštěstí hned v roce 1945 opustila.

Odsouzen na doživotí

Po komunistickém puči v roce 1948 se Husák hřál na politickém výsluní. Ale jen krátce. V roce 1950 byl totiž společně s dalšími »zrádci« zatčen a obviněn v zmanipulovaném procesu z tzv. buržoazního nacionalismu. Celý proces byl zkonstruovaný, šlo vlastně jen o koryta ve vedení strany. Nadšený komunista Husák dostal v roce 1954 doživotí. Vlastně měl štěstí. V té době padaly tresti smrti jako na běžícím pásu, Husák se však přes tvrdé výslechy a mučení nikdy k ničemu nepřiznal…

Brežněv si ho získal

V roce 1960 byl Gustáv Husák propuštěn a plně rehabilitován. Bylo až neuvěřitelné, že po bezmála deseti letech útrap způsobených soudruhy komunisty, se znovu vrátil do jejich řad. Stal se tváří reformního proudu v KSČ a v roce 1968 odletěl do Moskvy jako reformátor. Jenže zpátky se vrátil jako stoupenec Leonida Brežněva.

A zatímco bylo Československo potupeno vojsky Varšavské smlouvy, on se v roce 1969 dostal do čela KSČ. O šest let později i k úřadu prezidenta republiky. V roce 1975 se zkrátka na zdech objevily poprvé dodnes notoricky známé podobenky muže s tlustými skly brýlí.

Už jen loutka…

Od počátku 80. let se z Husáka stala politicky bezcenná figurka v rukou komunistických »žraloků« typu Štrougala nebo Jakeše. Trpěl cukrovkou, šedým zákalem, skoro oslepl. Přesto denně kouřil 40 cigaret! A jeho pád se nezadržitelně blížil.

V roce 1987 byl zbaven funkce generálního tajemníka KSČ, kterou převzal Milouš Jakeš. A přišel by i o post prezidenta, nebýt toho, že i komunisté tušili, že jejich dny se zdají být sečteny, a křeslo na Hradě bylo až moc horké. Hned po převratu Husák abdikoval na svou funkci a o dva roky později, zcela zapomenut, zemřel.

Soukromý život

Gustáv Husák byl dvakrát ženatý, poprvé se slovenskou advokátkou, herečkou a režisérkou Magdou Lokvencovou, podruhé s novinářkou a překladatelkou Vierou Husákovou. Ta ovšem tragicky zahynula v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji jako první dámu převážel k lékaři se zlomenou rukou. Její smrt údajně Husáka velmi zasáhla. Z prvního manželství měl Gustáv Husák dva syny.

Proč se vlastně komunisté líbali na ústa?

Údajně mělo jít o pozdrav i vyjádření skutečné soudržnosti a upřímnosti. Ostatně, líbání zcela nevymizelo. Když například přijede americký prezident do Francie, také mu Sarkozy vlepí polibky na obě tváře a Američan je opětuje. A význam je prakticky stejný.

Vtipy o Husákovi

Soudruh Husák projíždí zemí a zastaví se u krásné vily. „To je váš dům?“ ptá se hrajícího si chlapečka. „Ano.“ „A to nádherné auto je také vaše?“ „Také,“ připouští hošík. „A víš ty,“ na to Husák, „že já jsem ten, kterému vděčíte za tento blahobyt?“ A tu se pionýr rozběhne a volá do domu: „Maminko, maminko, je tady strýc Helmut z Mnichova!“

★★★

Gustáv Husák telefonuje s Leonidem Brežněvem: „Ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ne, ano, ano, ano, ano. Nashledanou.“ A položí sluchátko. „Vy jste měl tu odvahu říci mu ne?“ ptá se vyděšeně Husákův asistent. „To nebyl problém, on se mě jen ptal, jestli mě nebolí huba od tý spousty ano.“

★★★

Když se Gustáv Husák loučil s Gorbačovem na ruzyňském letišti, tak Gorbačov šuškal své ženě něco do ucha. Na dotaz novinářů paní Raisa ochotně prozradila, co jí to Michail říkal: „Ty, jako politik je ten Husák úplná nula, ale líbat, to se musí nechat, líbat teda umí!“

★★★

Ronald Reagan se setkal s Gustávem Husákem. Bylo to v době, kdy se jak v USA, tak v Československu připravovaly prezidentské volby. „Já vím, že asi patnáct milionů voličů bude proti mně,“ povídá Reagan. „Ale i tak mě zvolí.“ „Zrovna jako u nás!“ Husák na to.

Fotogalerie

5 fotografií