Ztracená rodina ze Šumavy: Děvčátku Perle jde o život!

Výsledky zdravotních testů totiž prokázaly, že dívka je nemocná. „Nebudeli se léčit, může jí jít i o život,“ potvrdila policejní mluvčí Dana Ladmanová. O jaké onemocnění jde, odmítla s odkazem na lékařské tajemství komentovat. Na internetu se však spekuluje, že jde o cukrovku 1. typu, kdy slinivka nemocného neprodukuje inzulin.

Proč se rodina rozhodla žít »mimo civilizaci«? „Hlavně to vyplynulo z životní nutnosti, protože stavět dům je pro nás problém nejen finanční. My s dětmi potřebujeme žít teď v přítomném okamžiku. Maringotky, ty člověk přiveze a může hned začít bydlet. V kamenném domě se cítím oddělený od přírody, od živlů,“ popsal otec rodiny.

„Tady když zafouká vítr, tak to fouká až do postele,“ dodala s úsměvem Simona. Rodina podle známých nemá s sebou ani mobil, a nikdo je tak nemůže kontaktovat.

Co o sobě říkají rodiče?

Jsou to vysokoškoláci...

Petr: „Jako první jsem se vyučil s maturitou, pak jsem na vysoké vystudoval kybernetiku. Pak jsem si udělal střední lesnickou a ještě učební obor kuchařčíšník.“

Simona: „Já studovala filozofii.“

Jak dlouho kočují?

Petr: „Šestnáct let jsme v přírodě. Než jsme zakotvili tady, měli jsme heslo: Co štace, to dítě. Dařilo se nám to až do Severína, který je pátý. Když se narodilo šesté, tady, na stejném místě, tak jsem říkali: Aha, už jsme se usadili. Žena šest let našeho společného života strávila těhotenstvím a dalších pět let tím, že nějaké dítě kojila.“

Elektřinu mají jen kvůli dětem...

Petr: „Tady máme – hlavně kvůli světlu – elektřinu. Pračku bychom oželeli.“

Simona: „Nemusela bych mít světlo, kdyby se děti nemusely učit.“

Mají problémy se sociálkou?

Petr: „Přišla úřednice s tím, že tady děti asi nemají vhodné hygienické podmínky. Řekl jsem jí, že nejstarší dítě, když ještě bylo ve městě, tak mělo atopický ekzém a alergie. Jakmile se dostalo do přírody a začalo pít pramenitou vodu z lesa a čerstvé kozí mléko, tak se všechno změnilo.“