Slavné vile velkého Čecha je 80 let: Takhle bydlel prezident Beneš!
7 fotografií
Letos je tomu přesně 80 let, co byla v Sezimově Ústí postavena vila bývalého Československého prezidenta Edvarda Beneše. Její osud nebyl jednoduchý, stejně jako život jejích majitelů. Bývalý prezident si svého domu příliš neužil, šťastný zde byl pouze ve třicátých letech minulého století. Ještě před tím, než musel před německou okupací odejít do zahraničního exilu.
Po válce a po složení prezidentské funkce již v září roku 1948 zemřel. Se svou manželkou Hanou, která ho následovala v roce 1975, jsou oba uloženi v hrobce na zahradě vily.
Místa, kde kázal Jan Hus
Vilu v Sezimově Ústí si bývalý prezident Československé republiky Edvard Beneš nechal postavit ještě jako ministr zahraničí v roce 1930 až 1931. Rodinné sídlo vyrostlo podle projektu architekta Petra Kropáčka nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v místech, kde podle historických pramenů kázal Mistr Jan Hus.
Vypracování projektu, stejně jako samotná stavba, probíhalo za účasti manželů Benešových, kteří se nechali inspirovat stylem venkovských stavení jižní Francie. Vila byla později upravena ještě v roce 1937.
Němci vilu vyplenili
V prosinci 1935, po zvolení Edvarda Beneše prezidentem, se vila stala sídlem hlavy státu, což mělo zároveň i velký vliv na rozkvět celého Sezimova Ústí. Do vily přijížděly vzácné návštěvy nejen z řad politické elity, ale také představitelé kultury. Zvlášť vítaným hostem byl i spisovatel Karel Čapek. O necelé tři roky později, po odjezdu prezidenta Beneše do zahraničního exilu, zaznamenala vila nejhorší roky své historie.
Během okupace byla doslova vypleněna gestapem a německou armádou. Rozkradeny byly nejen umělecké předměty a osobní majetek rodiny, ale také zmizela v nenávratnu prezidentova knihovna, která čítala na 12 000 knih včetně odborných svazků.
Komunisti závěť ignorovali
Ani po návratu z exilu a opětném zvolení prezidentem republiky si Edvard Beneš vily příliš neužil. Poté, co se po komunistickém puči v roce 1948 vzdal prezidentské funkce, do svého domu v Sezimově Ústí sice přesídlil, ale již 3. září téhož roku zemřel. Místem jeho posledního odpočinku se stala hrobka, která se nachází v místě bývalé kamenné kazatelny Mistra Jana Husa.
V roce 1975 zde byla po utajeném pohřbu pochována i prezidentova manželka Hana Benešová. Ta ještě před svou smrtí sepsala závěť, ve které odkázala vilu s přilehlými pozemky a část mobiliáře Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, zároveň chtěla uctít památku svého manžela. Ale její přání se nenaplnilo.
Po její smrti převzal nemovitosti Okresní národní výbor v Táboře a dům byl smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.
Z vily je kulturní památka
Až v roce 2000 došlo k částečnému naplnění závěti Hany Benešové, konečně byl zřízen památník Edvarda Beneše. V listopadu téhož roku prohlásilo Ministerstvo kultury ČR někdejší letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše za kulturní památku. V letech 2006 – 2009 prošla vila i náročnou obnovou, která se snažila vrátit sídlu původní vzhled.
Dnes slouží vila nejen jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale především se stala důstojným památníkem Hany a Edvarda Benešových, který je pravidelně přístupný i návštěvníkům Sezimova Ústí. Otevřeno je vždy poslední víkend v měsíci od května do října.
7 fotografií
