Beznohý hokejista Lukáš Štěpják: Mým vzorem je Jarda Jágr!
5 fotografií
Mistrovství světa v ledním hokeji je v plném proudu a dnešní duel našich reprezentantů s Ruskem bude sledovat i čtrnáctiletý Lukáš Štěpják z Hradce Králové.
„Na hokej koukám s bráchou a tátou. Mým velkým vzorem je Jarda Jágr. Klukům budu držet palce,“ potvrdil Nedělnímu Aha! chlapec, jehož osud sleduje Aha! už několik let.
Lukáš přišel o nohy v osmi letech, když při vystupování z vlaku upadl tak nešťastně, že o obě dolní končetiny přišel. Přesto se nevzdal a naučil se se svým handicapem žít. Dnes je úspěšný sportovec hned v několika disciplínách, a ve sledge hokeji je dokonce mistrem republiky!
Smíření s osudem
Lukáš s matkou a svým starším bratrem jeli vlakem navštívit tetu. Když dojeli na místo a snažili se z vagonu vystoupit, nešlo to. Dveře jako by snad byly zamčené. Když průvodčí viděl, že nikdo z vlaku nevystupuje, dal pokyn, že se vlak může rozjet. V tu chvíli se dveře konečně podařilo otevřít a začalo vystupovat asi pět lidí. Lukáš šel ven jako třetí, když to s vlakem trhlo a naplno se rozjel. Tehdy osmiletý chlapec se překulil pod vagon a poslední podvozek mu přejel nohy.
Hrůza! Policie nehodu uzavřela jako nikým nezaviněnou nešťastnou událost. Rodina Lukáše se tak ani nemohla domáhat odškodného. „Když se Lukáš v nemocnici dozvěděl, že nemá nohy, tak se rozbrečel se slovy: To už si nikdy nekopnu do míče,“ zavzpomínal na nejtěžší chvíle svého života Lukášův tatínek Miroslav. „Ale dnes už můžu říci, že se Lukáš se vším smířil a bere věci tak, jak jsou,“ dodal tatínek.
Rodiče ho vedou k samostatnosti
Šest let po neštěstí je Lukášův zdravotní stav velice dobrý a počáteční pesimistické vyhlídky, že bude pouze na vozíku, se naštěstí nenaplnily. Každodenním cvičením a rehabilitací Lukáš pokročil o velký kus cesty. Na protézách už dnes zvládne kromě běžné chůze i schody včetně překážek.
„Snažíme se vést Lukáše k co největší samostatnosti. To je pro jeho život ze všeho nejdůležitější,“ přiznal pan Miroslav. Lukáš v současné době navštěvuje specializovanou sedmou třídu ZŠ Prointepo v Hradci Králové.
„Předtím chodil do dvou klasických základních škol. Chtěli jsme, aby se normálně začlenil do kolektivu. Jenže škola nám to spíše ztěžovala, než aby nám pomáhala. Dost nás jejich jednání zklamalo. Teď jsme ale naprosto spokojeni,“ prozradil Lukášův tatínek.
Jeho syn má běžné zájmy jako většina kluků v jeho věku. Kromě sportu patří mezi jeho největší koníčky počítače. „Rád na nich hraji různé hry. To mě baví,“ svěřil se Lukáš. Na otázku, zda už se mu líbí holky, se Lukáš pousmál.
„Jo, líbí! Ale žádnou ještě nemám,“ dodal trochu stydlivě. „Má hodně kamarádů a žije normální životem, jen ještě navíc musí zvládnout vše, co přináší život invalidy,“ říká prostě pan Miroslav.
Ve sportu se vyrovná i starším!
Díky pravidelnému cvičení se stal Lukáš aktivním sportovcem. Od roku 2006 je členem atletického oddílu, o rok později získal titul mistra republiky. V současnosti hází oštěpem a diskem. Soutěží s dospělými bez ohledu na věk. Sportem číslo jedna je ale pro Lukáše sledge hokej.
„Začal jsem ho hrát tři roky po té nehodě. Ve dvanácti letech jsem mezi seniory odehrál první zápas. Vyhráli jsme 9:3,“ prozradil Lukáš, který na dresu hrdě nosí číslo deset.
„Pro svůj nízký věk zatím sbírá spíše zkušenosti, ale musím říct, že se rychle zdokonaluje a dnes dává zabrat již i podstatně starším. Dělá nám radost. Ale samozřejmě tohle je až druhořadé, hlavní je, aby byl samostatný a jednou se o sebe dokázal postarat,“ říká jeho táta.
Rodiče s Lukášem zůstali doma
Velkou oporou Lukáše jsou jeho rodiče, kteří mu od nehody věnují veškerý svůj čas a zůstali s ním doma. I přesto, že Lukáš dělá pokroky, bez jejich pomoci by se neobešel. Odvážejí ho do školy, jezdí s ním na závody i k lékařům. „Toho, že jsme s Lukym zůstali doma, nelitujeme. Vždyť jsme za tu dobu udělali veliký pokrok,“ prohlásil Lukášův otec.
Nicméně druhým dechem dodává, že utáhnout všechno finančně je nadlidský úkol. „Pravda je, že jenom rehabilitace přijde měsíčně na deset tisíc korun. Navíc bychom nutně potřebovali jiný byt, který by byl uzpůsobený Lukášovým potřebám. Šetříme na něj, jak se dá,“ uzavřel pan Miroslav.
SLEDGE HOKEJ
Sledge hokej znamená v překladu sáňkový hokej. Hraje se na sáňkách, které mají zespodu místo skluznic nože. Hráči se odrážejí dvěma hokejkami. Ty jsou z jedné strany zakončeny bodcem a z druhé strany čepelí. Sledge hokej hrají převážně tělesně postižení hokejisté, ale není to podmínkou.
Podle pravidel ČSLH může být v týmu 5 zdravých hráčů, ale při zápase na ledě v jednu chvíli pouze dva. Zdraví hráči jsou označeni viditelnými proužky na přilbách. Na paralympiádu se tento sport dostal v roce 1994 a ihned se stal jedním z nejatraktivnějších. V Česku se hraje od roku 2000.
Chcete Lukášovi pomoci?
Za jakýkoliv příspěvek na účet 73856002/2700 budou Lukáš a jeho rodiče vděční.
5 fotografií
