Umíral na rakovinu, Hanka mu dala život!
„Vidíte Hanku, ta má energie! Budu tady nejmíň do čtyřiaosmdesáti,“ zářil štěstím Jan Nachtigal (45) z Novosedel na Strakonicku. Ne, nejde o chlapa, který si našel mladou milenku, ale donedávna ještě o maroda, jemuž lékaři dávali jen 10procentní naději na uzdravení. Trpěl rakovinou lymfatických uzlin a žije jen díky Hance Hlavové (26) z Ústí nad Orlicí.
Hanka Janovi darovala před šesti lety kostní dřeň. A přestože pravidla zakazují, aby se dárce s příjemcem setkali, udělali tentokrát lékaři výjimku. Seznámili je v pátek v Obecním domě v Praze při slavnostním večeru, na němž Nadace pro transplantaci kostní dřeně ocenila dárce za rok 2010.
Všem poděkovala i první dáma Česka Livia Klausová, která je řadu let sama v registru evidována jako potenciální dárkyně.
Jan Nachtigal (45): Měl jsem naději 10 %
Z počítačového experta se stal člověk, který zapomněl na peníze, založil občanské sdružení a pomáhá druhým. „Všichni se za něčím ženeme, ale nemoc mě zastavila. Člověk si uvědomí, v čem jsou opravdové hodnoty,“ řekl Aha! Jan Nachtigal.
Jak se u vás nemoc ohlásila?
„Začaly bolesti v zádech, přecházel jsem je a rok bral analgetika. Pak se zjistilo, že mám tělo plné rakoviny lymfatických cest. Bylo mi 36, syn ještě nechodil do základní školy a dcera začínala.“
Jaký byl průběh léčby?
„Dostal jsem chemoterapie, ze šesti vydržel jen dvě dávky a konec... Jenom jsem zvracel. Chemoterapie musely přestat, nepřežil bych. Lékaři se pokusili o první transplantaci.“
Podstoupil jste transplantací víc?
„První ještě nebyla od dárce. Nabrali mi moje vlastní kmenové buňky a vytřídili ty zdravé. Následovala silná chemoterapie, která zabije kostní dřeň, a dali mi ty zdravé. Podařilo se. Nemoc se ale znovu za 100 dní objevila.“
Co bylo pak?
„Nezbývalo nic jiného než cizí dárce, našli ho za měsíc. Dnes už vím, že mě zachránila právě Hanka. Minulý týden jsem byl na kontrole a paní docentka mi říkala: Měl jste 10 procent, byl jste vlastně mrtvý muž.“
Vím, že pomáháte podobně nemocným. Jak?
„Podívejte se na internetovou stránku www.osudy.cz. Lidé si na ní vyměňují své příběhy, rady, jak zvládat léčbu. Tohle mi nyní dává smysl života. Peníze a přepych je krása, ale to si tam nahoru nikdo nevezme.“
Hanka Hlavová (26): Každý se strašně bojí bolesti!
Hanka Hlavová se o možnosti darovat kostní dřeň dozvěděla jako studentka. „Neváhala jsem a šla na odběr,“ popisuje v rozhovoru pro Aha!.
V osmnácti jste vstoupila do registru, co bylo dál?
„Téměř jsem na to zapomněla, a když mi bylo dvacet, tak se najednou ozvali z nemocnice, že jsem pro pacienta nejvhodnější dárce.“
Jaký to byl pocit?
„Řekli mi, že se můžu rozhodnout, nemusím říct hned, jestli půjdu. Okamžitě jsme se ale domluvili. Následovaly další testy a nastoupila jsem do nemocnice.“
Co vás tam čekalo, bolí odběr?
„Každý se strašně bojí bolesti, je to hloupost. Bolí to, ale je to bolest... Vždycky to přibližuji k tomu, když si naběhnete před nakopnutý míč. Nedá se to srovnat s pocitem, že někomu zachráníte život.“
Dejte naději i vy!
Staňte se i vy dárcem kostní dřeně. Navštivte transfuzní oddělení, vyplňte dotazník a nechte si odebrat vzorek krve ze žíly. Údaje lékaři uloží do registru, a pokud se objeví pacient, kterému můžete pomoci, podstoupíte odběr dřeně. A to buď v narkóze z kostrče, nebo vás lékaři napojí na speciální přístroj, který buňky odebere z krve bez narkózy. Inspirujte se na www.kostnidren.cz.
