Lidé se brodí břečkou a ptají se... Proč neuklidí chodníky?!
Zatímco silnice ve městech se daří udržovat takřka suché, o chodnících to neplatí. Tuny sněhu se mění v tající břečku, po které se nedá chodit. Lidé raději volí cestu po uklizených silnicích. Proč? Sůl prý ničí životní prostředí, a tak se na chodnících, na rozdíl od silnic, nesmí používat. Jenže! V břečce z chodníků, která se třeba v Praze odváží do Vltavy, je soli stejně až až.
Hlavním problémem, který může za katastrofální stav chodníků, je to, že se o ně majitelé náležitě nestarají. Ti si zase pro změnu stěžují, že například v Praze nesmějí na chodnících používat posypovou sůl, ale jen pevné materiály, například štěrk.
To na silnicích se solí jako o život. „Od začátku sněhové kalamity jsme vyčerpali zhruba 15 tisíc tun posypového materiálu, z čehož zhruba 90 procent tvoří posypová sůl,“ řekl Aha! Tomáš Mrázek z TSK Praha. Jenže chodníky by se klidně mohly solit.
Jak se Aha! přesvědčilo, v břečce, která by podle rozhodnutí úředníků měla být soli prostá a kterou proto většina měst sváží přímo do říčních koryt nebo na náplavky, kde odtéká pryč, je soli až až! Stejně jako na náplavce v Praze. „Dokonce tolik, že byste to cítili i při ochutnání,“ tvrdí chemik Jindřich Šálek, který rozbor odebraného vzorku prováděl.
Podle něj se totiž během kalamity nerozlišuje, odkud sníh pochází a odveze se i ten prosolený.
Jak sůl škodí
Nejčastěji se používá chlorid sodný, čili klasická kuchyňská sůl. Ta se rozkládá na sodík a chlór. Tyto látky se pak vstřebávají do půdy a do kořenového systému stromů, kterým škodí nejvíce. Na slanou břečku si stěžují také pejskaři. „Zvířata v prosoleném marastu trpí, koncentrát soli leptá jejich tlapky a nohy,“ upozorňuje nezávislý ekolog Petr Závodský. Zkušení pejskaři proto před procházkou venku mažou psům polštářky tlapek krémem.
