Petr Süč málem přišel o život, ztratil ženu, ale... Po 14 dnech v bezvědomí zjistil, že je malíř! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Petr Süč málem přišel o život, ztratil ženu, ale... Po 14 dnech v bezvědomí zjistil, že je malíř!

V barvách se Petr Süč realizuje a jeho obrazy mu dodávají sílu žít.
V barvách se Petr Süč realizuje a jeho obrazy mu dodávají sílu žít. (Aha! – Jaroslav Benda)

Chvíle radosti se v životě střídají se smutkem a osud dokáže být někdy i hodně krutý. Petr z Českých Budějovic by mohl vyprávět.

Půl roku po tom, co ho dostihlo štěstí v podobě narozených dvojčat, prodělal v Německu těžkou autonehodu a rázem se ocitl na hranici života a smrti. Po více než dvou letech byl konečně propuštěn z kliniky domů, ale po čase ho srazila na kolena další rána.

Manželka mu odešla i s dětmi k jinému partnerovi. Přes všechny ztráty, které mladého muže potkaly, mu však krutý osud nadělil alespoň jedno pozitivní zjištění. Petr Süč v sobě objevil umělecké sklony. V barevném světě malířské palety alespoň na chvilky uniká svým každodenním depresím a jeho plátna pak zobrazují city a stavy duše jednoho zraněného člověka. Petr s nimi slaví úspěchy!

Osudný most

Třináctého listopadu 2001 padal sníh a mrzlo. Jako každý pracovní den v tomto roce odjížděl tehdy šestadvacetiletý Petr Süč s kolegy za prací do Německa. Ráno ještě radil sestře, která se také chystala na cestu autem, aby si dala pozor na mostech, že to dnes bude klouzat.

Na německém území, asi třetinu cesty před cílem, přejíždělo auto s českými zaměstnanci most, kde to skutečně podkluzovalo. Petr zaslechl ještě svého kolegu na zadním sedadle, který si všiml, jak zadek auta občas tancuje. To byla také poslední věta, kterou si řidič z toho dne pamatuje.

Probral se až po čtrnácti dnech na jedné rehabilitační klinice v Německu, kam byl po dvou týdnech v kómatu převezen. Na první nemocnici, kde byl hospitalizován po autonehodě, si vůbec nevzpomíná. Z posádky auta dopadl nejhůř, krvácel do mozku, měl rozdrcenou čéšku na pravé noze a ochrnutý byl na levou polovinu těla.

„Spolucestující vzadu nebyli připoutaní, tak nás vepředu pěkně pomlátili. Jeden si přerazil sanici,“ vrací se k osudnému momentu Petr. Později se dozvěděl, že nehodu nezavinil on, ale řidič protijedoucího auta.

Pomohla mu česká sestřička

Na klinice strávil přes dva roky. Učili ho znovu chodit, nerozuměl německy a deprese byly na denním pořádku. „Naštěstí tam byla jedna česká sestřička, se kterou jsem mohl komunikovat. Jinak se tam ke mně chovali všichni hezky, v tomto směru si nemohu na nic stěžovat,“ vzpomíná na krušné chvilky Petr, který předtím pracoval v Německu v továrně na součástky do automobilů.

Později ho z kliniky několikrát pustili na krátkou návštěvu domů a konečně nadešel den, kdy se mohl nejprve na zkoušku a potom definitivně vrátit. Tři krát týdně však musel docházet k psychologovi a následně i na psychiatrii, protože depresivní stavy byly na denním pořádku.

Výčitky, sebeobviňování a změny nálad se postupně negativně projevovaly i v rodinném soužití. Začal navštěvovat charitativní centrum Domino, kam se chodil vypovídat ze svých problémů a kde brzy objevil zatím potlačené výtvarné nadání.

Kurzy malování ho zaujaly a malování obrazů se záhy stalo součástí jeho života. Zúčastnil se vernisáží a vystavoval také na budějovické radnici. Několik jeho obrazů bylo úspěšně vydraženo, psaly o něm i v novinách. Když se jeho psychika alespoň nepatrně uklidnila, přišla další životní rána.

Manželka si našla jiného

Před dvěma roky mu manželka oznámila, že se s ním rozvádí. Že má jiného muže, mu neřekla, ale on to tušil. Jak se věci mají, se dozvěděl později. Zasažen novou ranou osudu se odstěhoval do nového bytu, který si koupil z peněz, které dostal od bývalého německého zaměstnavatele. Petr opět propadl depresím. I když od rozchodu s bývalou manželkou uplynuly dva roky, jeho zdravotní stav není dobrý.

„Beru léky proti depresím, a abych se vyspal, beru i další prášky na spaní. Když se v noci probudím, musím v hlavě pořád něco řešit a už neusnu,“ líčí své martyrium Petr.

Kromě toho trpí bolestmi hlavy, ale s prášky to nesmí přehánět zase kvůli žaludku. Má stále potíže s kolenem a brzy ho čeká další operace. Největším kamenem úrazu je však jeho psychika. Snadno se rozruší a má problémy s koncentrací. „Například nemůžu jít na žádný dramatický film, jenom na komedie. Jsem přecitlivělý, snadno se dojmu nebo rozruším,“ vysvětluje.

Z toho důvodu se raději nestýká s bývalou manželkou, mluví s ní pouze v nevyhnutelných situacích týkajících se dcer. Nemůže jí zkrátka odpustit. Dcery a malování jsou teď jediné světlé body v jeho životě.

Svá devítiletá dvojčata Terezku a Markétku vídá každou středu odpoledne a dva víkendy v měsíci. Holky malují obrázky, které si táta věší na zeď, a evidentně se na tátu těší. Hlavně kvůli dcerám sedl opět za volant, ale nebylo to vůbec lehké.

„Poprvé po autonehodě jsem se za volantem bál, ale už je to dobré,“ říká Petr Süč.

Novou ženu nechci

Když má potřebu, vezme štětce, špachtli a barvy a jde malovat. Jeho obrazy vyjadřují v barvách stav jeho duše, momentální nálady a city. Nemůže však malovat dlouho, ale s přestávkami, brzy se unaví. Až připraví víc nových obrazů, uspořádá další vernisáž a svá díla bude prodávat.

Jako vyučený zámečník vyrábí i plastiky z kovu a netradičních materiálů. Osud mu paradoxně hodně vzal, ale nebýt neštěstí, umělce by v sobě zřejmě neobjevil. Na otázku, zda by mu nebylo lépe s nějakou novou přítelkyní, Petr Süč jen odmítavě kroutí hlavou.

„Zatím ne. Nějaké kamarádky mám... vždycky jsem měl spíš kamarádky než kamarády, ale na nový vztah se necítím,“ říká s úsměvem. Možná i proto, že se nemůže rozčilovat.



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.