Václav Weiss jen zázrakem přežil nehodu na motorce! »Tak já jedu,« řekl a nevrátil se... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Václav Weiss jen zázrakem přežil nehodu na motorce! »Tak já jedu,« řekl a nevrátil se...

Za svůj profesionální život pan Václav téměř stokrát objel zeměkouli. Jediná nehoda ho potkala pár kilometrů před jeho domovem.
Za svůj profesionální život pan Václav téměř stokrát objel zeměkouli. Jediná nehoda ho potkala pár kilometrů před jeho domovem. (Aha! – Martin Pekárek, ara)

Osmapadesátiletý Václav Weiss z Počedělic u Loun doslova přežil svoji smrt. Po těžké nehodě na motorce se podruhé narodil. Aby upozornil na nebezpečí, která na každého z nás číhají den co den na silnicích, zapojil se do projektu (Ne)zvratné osudy. S nepříjemným zážitkem, který poznamenal celý jeho život, se svěřil Nedělnímu Aha!.

Předzvěst něčeho zlého

Byl 7. červenec roku 2004, den jako každý jiný. Pan Weiss, profesionální řidič, který za volantem strávil více než 40 let a bez nehody ujel zhruba 4 miliony kilometrů se chystal jen projet s kamarádem motorku, kterou si právě přivezl z opravy. „Kamarád si jel něco zařídit do sousední vesnice, tak jsem řekl, že se k němu přidám. A ten kousek se s ním projedu,“ vzpomíná na osudný den pan Václav.

Ten den se ovšem dělo něco, co nikdo dodnes nedokáže vysvětlit. Jakoby něco panu Václavovi říkalo, že nikam němá jezdit. „Motorku jsem vůbec nemohl nastartovat. Měla slabou baterii. Manželka mi říkala, ať nikam nejezdím, že má nějaký divný pocit a to na nějaké nadpřirozeno vůbec nevěří,“ svěřuje se muž.

„Já jsem si tentokrát ani nebral jako obvykle kožené věci, měl jsem jen krátké tričko a takové tenké kalhoty. Ještě než jsem odjel, přišel k nám můj kamarád Martin a řekl mi: Dneska to bude bolet! Ještě jsem ho poprosil ať mě roztlačí a vyrazil jsem. Na rady jsem bohužel nedal,“ dodává pan Václav.

Tento snímek byl nafocen jen pár minut před nehodou. Pana Václava před cestou vyfotila jeho manželka Jana.

Hlavně se nepustit motorky...

Cesta do vesnice proběhla naprosto v pořádku. Po půl hodině se motorkáři chystali jet domů. Cestou zpátky, jen pár kilometrů před jeho domovem, se rovinka stáčela mírně vlevo a právě v té chvíli se zadní kolo Václavovy motorky přestalo točit. Motor se zadřel. Motorka mířila ven ze silnice, přejela příkop a vjela do pole. Václav už věděl, že je zle.

„Poslední co jsem si pamatoval bylo, že jsem si říkal, že musím zmáčknout spojku a držet se motorky, protože Honda CB4 1000F váží dva a půl metráku a kdyby na mě spadla, bylo by po mě. Pak jsem ucítil jen naráz a upadl do bezvědomí. Probudil jsem se až po několika minutách na poli asi padesát metrů od silnice se skříženýma nohama. Byl jsem v šoku,“ konstatuje řidič z povolání. „Podíval jsem se, jestli jsem vůbec celej. Což jsem naštěstí byl. Jen mě strašlivě bolela hlava, nemohl jsem ani polknout.

Parťák, který ke mně mezitím přiběhl už zavolal záchranku. Já jsem mu ale řekl, že jsem v pohodě, tak jsme ji zase odvolali. Jenže to už na místo přijel další můj kamarád Martin, který v té době pracoval u policie. Když se dozvěděl, že nemůžu hýbat hlavou, okamžitě zavolal záchranku znovu,“ popisuje slet událostí Václav.

Takhle vypadala osudná motorka po nehodě.

Dva měsíce se nemohl hnout

Ještě cestou v záchrance Václav opět upadal do bezvědomí. V nemocnici v Žatci podstoupil rentgen, ale doktoři na něm nic nezjistili. Další dny pak strávil na »jipce«. „Z toho týdne si pamatuji jen jedno odpoledne, jinak jsem pořád omdléval. Lékařům jsem řekl, že mě pořád ukrutně bolí hlava a krk. Tak mě nakonec udělali další vyšetření a zjistili, že mám dvojitou zlomeninu druhého krčního obratle a šest obratlů pohmožděných. Stačilo málo, aby jen kůstka zasáhla míchu,“ říká muž.

Ihned dostal límec a od doktorů jasné instrukce, že s hlavou nesmí vůbec hýbat. „Řekli mi, že by se to mohlo zahojit samo, když budu disciplinovaný pacient,“ konstatuje Václav. V nemocnici pak strávil další dva měsíce. „Měl jsem strašné bolesti. Bolelo mě i mrknutí očima. Nemohl jsem se bolestí hnout. Hrozně mě štvala i ta bezmoc,“ vzpomíná Václav.

Z lůžka vstal poprvé až po čtyřech nedělích. „Ujít jen tři metry pro mě byl nadlidský úkol. Jenom se zvednout na těch madlech mě stálo obrovské úsilí,“ dodává. Jenže zranění se hojit nechtělo. „Jsem diabetik a u těch se hojí všechno později. Půl roku jsem žil se zlomenou páteří, teprve po tomto období se to začalo hojit a já se naučil opět chodit,“ konstatuje. Rekonvalescence pak trvala téměř rok. Hned poté pan Václav opět začal řídit. „Strach z řízení po nehodě jsem neměl. Řízení je prostě moje vášeň,“ doplňuje.

V nemocnici Václav Weiss strávil dva měsíce.

Během rekonvalescence pan Václav, který mohl jen ležet, začal posilovat, aby jeho svaly úplně nezakrněly.

Slaví druhé narozeniny

Od té doby 7. července pravidelně slaví své druhé narozeniny. Nehoda navíc změnila život celé rodiny. Václavova manželka Jana teď musí zastat všechny těžké práce. „Mám v ní obrovskou podporu. Nejenže mě v nemocnici navštěvovala každý den, ale i teď zastane strašně práce a to i té mužské,“ nedá pan Václav na svou ženu dopustit.

Následky z nehody má totiž dodnes. „Nemám sílu v rukou, brní mi prsty, ruce, nohy, každý pohyb mě bolí. Stále chodím po doktorech, ale jsem rád že vůbec žiju,“ uzavírá povídání Václav, který je od nehody v invalidním důchodu.

Co jsou (NE)zvratné osudy?

Celorepublikový projekt Ministerstva dopravy se snaží snížit nehodovost na silnicích. Cílovou skupinou jsou studenti posledních ročníků středních škol a odborných učilišť, kteří se chystají usednout za volant nebo krátce řídí. Lidé, kteří na vlastní kůži prožili dopravní nehodu, těmto studentům vyprávějí své životní příběhy.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.