Dagmar Tauchenová osvobodila manžela: Chtěla jsem společnou sebevraždu!
Fotografie (internal)
30. června 2010 • 12:00
Dagmar Tauchenová (29), obviněná z osvobození vězně – manžela Pavla Tauchena (†43), stanula včera před plzeňským soudem. Původně již v dubnu dostala bez nařízení soudního líčení roční podmínku, státní zástupce ale podal odpor, a tak musela do soudní síně.
Tauchenová přiznala, že loni 10. listopadu osvobodila svého muže ve chvíli, kdy odcházel s eskortou od ušního lékaře ve fakultní nemocnici v Plzni. Odmítla však, že byla ozbrojena střelnou zbraní. „Namířila jsem na ně plynovou pistoli,“ uvedla.
Nakonec si vyslechla rozsudek: dvouletý trest vězení s odkladem na 3 roky. Jak dále před soudcem popisovala dlouho plánovanou akci a následné dopadení?
Takhle manžela osvobodila
-
„Přinutila jsem je, aby manžela pustili, pak jsme společně utekli z nemocnice brankou ve zdi, kterou jsem si předtím připravila a zástrčkou zajistila, aby se nezavřela.“
-
„Před nasednutím do auta jsem vystřelila do vzduchu z té pistole, abych postrašila mé pronásledovatele z eskorty. Pak jsme nasedli a ujeli.“
-
„Manžel mi říkal, že je mu líto toho, do čeho mě zatáhl. Navrhla jsem mu, ať to tedy na místě ukončíme, ale on řekl, že se z toho zkusíme nějak dostat.“
Jak ji zatkli
-
„Večer jsme v Hajanech zaznamenali zvýšený pohyb automobilů, rozhodli jsme se proto ujet. V cestě nám tam stála dodávka, manžel ji objel a narazil do stromu, všude kolem byli muži v kuklách a se samopaly v rukou.“
-
„Pavel řekl, že je to v pr..., vytáhl pistoli a střelil se do hlavy. Vzala jsem tu pistoli do ruky, přiložila si ji ke spánku, ale rána nevyšla.
-
„Vyběhla jsem ven z auta a myslela jsem si, že mě na útěku zastřelí a bude pokoj. Skutečně po mně vystřelili a zasáhli mě, pak mě chytili, klekli na mě a já jim říkala, ať mě nechají umřít, chroptěla jsem. (...) Pak si pamatuji jen na příjezd lékařky, jak mě ošetřovala. Byla jsem zklamaná, že jsem to přežila.“
