Japonci překvapili svět: Poslali do vesmíru »plachetnici«!
Do vesmíru už lidé poslali v rámci různých výzkumných projektů ledacos. Poprvé ovšem někdo přišel s tím, že nejlepší bude plachetnice. Byli to Japonci, u kterých by se spíš očekávalo něco ultramoderního. Ale plachetnice? Jak to tedy vlastně je? Co že to minulý pátek rozvinulo plachty ve vzdálenosti sedmi milionů kilometrů od Země?
To je vážně plachetnice?
Na projektu Ikaros, jak se celá akce jmenuje, začala japonská vesmírná agentura JAXA pracovat již před několika lety. Výzkumy a výroba byly úspěšné, Ikaros vyrazil do vesmíru a na začátku června začal ve výšce kolem 7 milionů km od Země rozvinovat plachtu. Tento složitý proces byl dokončen po sedmi dnech a hned o den později se svým úspěchem pochlubili Japonci celému světu. Jakou plachtu to ale vlastně rozvinuli? Samozřejmě to není to samé, jako když spustí plachty nějaká jachta. Tahle plachta je vyrobena ze speciálního materiálu tenčího než lidský vlas (0,0075 mm), schopného odrážet částice slunečního záření a získávat tak energii pro svou činnost.
Je to jenom zkouška
Ikaros vystartoval do vesmíru společně se sondou Akacuki, která zamířila k Venuši, kolem níž by měla několik příštích let obíhat a dodávat na Zemi informace o klimatu na planetě. Ikaros je ve vesmíru hlavně kvůli vyzkoušení sluneční plachty. Celá technologie je totiž zatím v plenkách, ovšem podle optimistických vědeckých teorií by za pár let mohla sloužit jako pohon i pro velké vesmírné lodě. Zatím je to tedy spíše takový větší ubrus, úhlopříčka čtvercové plachty měří pouhých 20 m. Další pokusnou »plachetnici« ovšem Japonci plánují vypustit už ve druhé polovině letošního roku a ta by měla být více než dvakrát větší.
Kdo byl Ikaros
Název vesmírné plachetnice je odvozen ze zkratky z Kite-craft Accelerated by Radiation of the Sun, tedy něco jako Meziplanetární dračí loď poháněná sluneční radiací. Zároveň ale tento název odkazuje k legendárnímu Ikarovi, postavě starořecké mytologie, synovi největšího řeckého stavitele a vynálezce Daidala. Daidalos se synem prchali z Kréty, kde jim hrozila smrt, pomocí velkých křídel, které pro oba Daidalos sestrojil. Jako pojivo použil vosk, a když nadšený Ikaros vystoupal do větší výšky, než mu otec radil, sluneční paprsky vosk rozpustily a Ikaros se zřítil do moře. Oba se tak stali zřejmě prvními lidskými vzduchoplavci a Ikaros první obětí letecké katastrofy v historii. Snad podobně nedopadne i japonský Ikaros.
