Letecký akrobat Jan Rudzinskyj: Už zase brázdím nebe!

..

Pilotovi, který nehodu zavinil, už odpustil

„Měl jsem strašné štěstí a byl to opravdu zázrak. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Taková nehoda se většinou přežít ani nedá,“ přiznává s odstupem času pilot. Nehodu zavinil jeho kolega, který se při exhibici omylem strefil místo do balonku do letadla. V obrovské rychlosti doslova »ustřelil « zadní část Honzova dvouplošníku, který se poté stal neovladatelným a řítil se k zemi. „V programu jsme předváděli hranou scénku z první světové války a také atrakci sestřelování balonků vrtulemi. Než jsem stačil zjistit, co se stalo, a nějak zareagovat, řítil jsem se přímo proti zemi. Bylo to něco strašného. Šlo o vteřiny, už jsem ale nestačil nic udělat. Co se mi v té chvíli honilo hlavou? Opakoval jsem jedno slovo, které začíná na K... (smích) Ale nevzdával jsem to, věřil jsem, že to nebude můj konec,“ vzpomíná na osudný okamžik Jan. To, že přežil, bylo obrovské štěstí. „Letadlo jako zázrakem při dopadu nezačalo hořet a vrtulník, který byl připraven na další vystoupení, mě okamžitě převezl do nemocnice v Bratislavě,“ vyjmenovává hlavní důvody své záchrany. „A tomu pilotovi, co to způsobil, už jsem dávno odpustil. Vždyť to přece neudělal schválně,“ dodává Jan.

Trpěl, a ještě si musel zaplatit převoz

Přestože těžký pád přežil, utrpěl řadu závažných zranění a lékaři mu moc šancí nedávali. „Kyčle vražená do pánevní kosti, fraktury křížové kosti, poraněné rameno, rozdrcené koleno, roztříštěný loket – to je stručný výčet mých zranění. Po pádu na zem jsem byl při vědomí, jen jsem byl v šoku. Abych řekl pravdu, ten celý pád si pamatuji dobře, ale co bylo potom, když jsem spadl na zem, to už znám jen z vyprávění,“ konstatuje statečný pilot. A aby toho nebylo málo, musel řešit další komplikaci: převoz z bratislavské nemocnice do Prahy. „Problém byl v tom, že posudkový lékař zdravotní pojišťovny rozhodnutí o leteckém převozu ze Slovenska dlouho oddaloval. Už ale nešlo dál čekat. Když se po třech dnech stále nic nedělo, řekl jsem si, že si ten transport zaplatím sám. Vyšlo mě to na padesát tisíc, ale asi to nešlo jinak,“ poznamenává s trpkým úsměvem Jan. Oporou mu v jeho těžkých chvílích byla rodina. Především jeho manželka Karla (35) s dcerou Terezkou (8), které v té době byly pouhé čtyři roky. „Moji ženu obdivuji. Téměř každý den za mnou jezdila do nemocnice a navíc se ještě starala o malou Terezku,“ nedá na svou manželku dopustit Jan.

Půl roku po nehodě opět létal!

V pražské střešovické nemocnici nakonec Honza ležel tři měsíce, při nichž prodělal šest operací. Poté následovala dvouměsíční rehabilitace. Už během ní ovšem vášnivý pilot Honza myslel na to, jak opět poletí. „Zpočátku jsem si říkal, že je to nějaké znamení, abych toho nechal, ale nedokázal jsem prostě odolat. Létání je můj život. Hnacím motorem pro mě bylo vrátit se do běžného života a začít opět létat. Manželka dobře ví, že lítání pro mě hodně znamená, proto se mě ani nesnažila přemlouvat, abych s tím seknul,“ svěřuje se Jan. Přestože málokterý pilot po tak těžké havárii dokáže opět usednout do letadla, Honza je pravým opakem. Pilotní průkaz dostal zpátky zhruba půl roku po nehodě a ihned začal opět létat. Přitom v té době ještě kulhal! „Když vzlétnu do vzduchu, zapomenu na všechny starosti. Z té výšky vypadá všechno jako maličkost,“ říká nadšeně Honza, který se včera ze vší parádou představil tisícům divákům s dvouplošníkem Bücker z roku 1958 na Aviatické pouti v Pardubicích. K vidění tam bude i dnes.

Do Janova stříbrného letounu nechtěně naráží jeho kolega.

...a řítí se volným pádem k zemi.

Přítomní lidé se okamžitě seběhli na místo neštěstí a snažili se pilotovi pomoci.

Pilot Jan v současné době létá na červeném dvouplošníku Bücker, kterému důvěrně říká Ellenka.