Měla žít jen půl roku... Jitka Vlasáková (61): Plánovala jsem vlastní pohřeb!
Jitka Vlasáková (61) působí neuvěřitelně činorodě a optimisticky. Jenže před čtyřmi roky přišel šok! Lékař jí řekl, že má v břiše obrovský nádor a před sebou maximálně půl roku života.
Vše přitom začalo úplně nevinně. Paní Vlasákovou trápil na začátku prázdnin v roce 2005 silný kašel, na který nezabírala ani antibiotika. Když už jí bylo opravdu velmi zle, poslala ji lékařka na ultrazvuk. Během čtvrthodiny se dozvěděla, že má obrovský nádor, který z vaječníků vrostl do celé pánve a zasahuje i nad pupík. Nádor navíc způsoboval, že se jí do hrudní dutiny dostala voda, která vyvolávala nesnesitelný kašel.
„Mně do té doby nic nebylo, to vůbec nepočítáte, že jste prolezlí rakovinou. Hned jsem jim řekla, ať mi nádor odoperují. Doktor ale prohlásil, že nádor je příliš velký a operovat se nedá. Doslova mi řekl, že na to může dát pouze chemoterapii a když mi nezabere, tak se nedožiju Vánoc. První, co jsem mu na to odpověděla, bylo tak do mě hned nalijte tu chemii!,“ vzpomíná paní Jitka.
Tak rychle to ale nešlo. Její další kroky totiž vedly do nemocnice v Kolíně, kde jí před chemoterapií museli odstranit vodu z plic. Mladý lékař pacientce bez umrtvení propíchl hrudník, aby vodu odsál. Paní Jitka u nepříjemné procedury nakonec zkolabovala.
Ještě před chemoterapií se ale statečně začala připravovat na možnost, že rakovinu nepřežije. „Uvažovala jsem naprosto prakticky, nic jiného mi nezbylo. Dala jsem synovi instrukce, co všechno je třeba po mé smrti zařídit. Musela jsem vymyslet svůj funus. Já sama jsem podle sedlácké tradice až z domu vypravila devět pohřbů, včetně mé maminky, otce i bratra,“ popisuje Jitka.
A pak už nastoupila do nemocnice. „Sestřičce jsem hned řekla, ať do mě nalijou ty největší dryáky. Doktoři tehdy vůbec nevěděli, jak dlouho ve mně ten nádor rostl. Na prohlídky jsem přitom chodila. Jednou mi doktor na gynekologické prohlídce objevil výrůstek velikosti švestky. Operaci zavrhl, řekl, že se to bude hlídat. Ono se to ale neuhlídalo,“ vysvětlila Jitka, která dostávala chemoterapii každé tři týdny pět hodin.
Zpočátku necítila žádné velké nepříjemné účinky. O tři dny později ale začalo pravé peklo na zemi. „Měla jsem strašné bolesti nonstop čtyři dny. Bolely mě všechny kosti, v mém vědomí se otáčely, jako když ždímete hadr na podlahu. Přišla jsem o chuť, nemohla jsem sejít ani schody. Nechtěla jsem pít ani jíst. Do toho se přidávaly bolesti břicha, kde byl nádor. Bolelo to šíleně. V tu chvíli jsem si přála umřít,“ vzpomíná na nejhorší okamžiky paní Jitka.
Pamatuje si ale i na chvíle plné černého humoru. „Než jsem zjistila, že mám rakovinu, dala jsem si udělat nové porcelánové korunky. Byly šíleně drahé. Pak jsem si uvědomila, že jsem si za tolik peněz nechala udělat zuby do rakve!“ říká Jitka.
Postupně se ovšem nádor podařilo zlikvidovat a v říjnu 2005 mohla pacientka na operaci do pražské nemocnice U Apolináře. „Na magnetické rezonanci se zjistilo, že se nádor lokalizoval na dva zničené vaječníky. Pan docent Cibula mi vzal i mízní uzliny, které by mohly v budoucnu působit rizikově. Vše dobře dopadlo, ale cítila jsem se naprosto vyčerpaná a zubožená,“ líčí paní Jitka.
Po operaci dostala ještě tři chemoterapie a pak už její trápení konečně skončilo. A jak na dobu před čtyřmi lety vzpomíná teď? „Já jsem si uvědomovala, že třeba umřu, ale věřila jsem lékařům a chtěla jsem bojovat. Také věřím v Boha a kdyby chtěl, abych umřela, nic s tím nenadělám. Chtěla bych za péči poděkovat své rodině a také kolínským lékařům Luďkovi Rubášovi a Michaele Zugarové a panu docentu Davidu Cibulovi z nemocnice U Apolináře,“ dodává.
Dnes chodí k lékaři na kontrolu co půl roku, snaží se jíst dostatek vitaminů a nedá dopustit na léčivé extrakty z aloe vera a echinacey. „Po těch chemoterapiích sice necítím konce prstů, bolí mě všechny kosti a jsem unavenější, ale jinak žiju naplno. Mým snem je zbudovat na rodinném statku sluneční elektrárnu a možná si jednou pořídit sporťák,“ usmívá se Jitka.
V Česku žije 380 tisíc lidí s rakovinou!
Česko patří mezi země, kde žije nejvíce onkologicky nemocných na světě! 380 tisíc lidí se u nás nyní léčí nebo se v minulosti s rakovinou léčilo. Ročně podle posledních statistik z roku 2006 přibývá 68 tisíc nových pacientů a 27 tisíc každoročně umírá. „Letos to bude již 30 tisíc,“ odhaduje profesor Jiří Vorlíček.
Přesto jsou onkologové úspěšní. „Výsledky onkologické léčby, které se měří přežitím pacientů, jsou ale stejně úspěšné jako v západní Evropě,“ uvádí docent Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Např. léčba rakoviny prsu. Počty nemocných žen stále stoupají, ale žen na nádor prsu umírá méně a nemocné déle žijí,“ uvádí profesor Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti.
Opačná situace je bohužel u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Z 8300 pacientů, jimž je ročně nádor tlustého střeva a konečníků odhalen, je u 54 % zachycen v pokročilém stadiu, kdy jim lékaři již pomoci nedokážou...
Výhledy Čechů jsou stále chmurné. „Počet pacientů bude nadále narůstat,“ konstatuje docent Dušek. „Ze statistik vyplývá, že pokud přijde pacient k lékaři včas a včas je i zahájena protinádorová léčba, mají nemocní srovnatelné šance na vyléčení a přežití jako v ostatních zemích Evropské unie,“ konstatuje docent Ladislav Dušek.
Bezplatně mají Češi nárok na preventivní vyšetření tlustého střeva, prsu a děložního čípku. Nevíte, kam se obrátit? Podívejte se na www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.
