Petra Paroubková: Přiznávám, z porodu mám strach! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Petra Paroubková: Přiznávám, z porodu mám strach!

„Doufám, že nepůjde ve šlépějích svého otce,“ říká paní Petra k budoucí kariéře svojí dcery.
„Doufám, že nepůjde ve šlépějích svého otce,“ říká paní Petra k budoucí kariéře svojí dcery. (– Miloš Schmiedberger)

Petra Paroubková (36), manželka šéfa ČSSD Jiřího Paroubka (57), počítá už jen dny do porodu vytoužené dcery. „Termín mám začátkem listopadu,“ říká paní Petra, která deníku Aha! poskytla vůbec poslední rozhovor před porodem. Přiznala, že má z porodu trochu strach. A bojí se třeba i toho, že by v budoucnu mohl dceru Margaritu Paroubkovou někdo napadnout a ublížit jí.

Jaké jsou další pocity paní Petry těsně před porodem? Bude u něj její manžel?

Jak vám je těsně před porodem?
„Báječně. Tedy fyzicky mi je od začátku špatně, ale člověk si zvykne, když ho čeká něco krásného a nového. Psychicky je to úplně skvělé.“

Říkáte, že vám není dobře, jaké problémy přesně máte?
„Měla jsem hodně nevolností, to mi dělalo problémy v pracovním i běžném životě. Mám také bolesti kloubů, zad, ale to jsou, myslím, běžné věci.“

Jak jste se cítila v prvních měsících těhotenství?
„Prvních šest měsíců jsem často nebyla schopná do jedenácti nebo i do jedné odpoledne vstát z postele. Bylo mi strašně zle. Ale nepřijde vám to, protože jsem se na naši dceru tak těšila. A mně to připadalo jako maličkost vedle toho, že ji budeme mít.“

Kdy přesně máte termín porodu?
„To raději říkat nebudu.“

Je to ale začátkem listopadu, ne?
„Ano.“

Kolik kilo jste přibrala?
„Asi deset nebo jedenáct.“

Bude u porodu i váš manžel?
„Určitě pojede se mnou do porodnice. Rodit budu v Motole. Manžel ale u porodu nebude, je to naše společné rozhodnutí.“

Jsou Češi galantní a ohleduplní k těhotným ženám?
„Ano, s tím není žádný problém, všichni se chovají moc hezky.“

Co byste poradila nastávajícím matkám, aby byly v pohodě? Nějaké cvičení?
„Nejsem zrovna odborník na těhotenství. Mám rizikové těhotenství a měla jsem hodně nevolností, takže třeba těhotenskou jógu jsem dělat nemohla.“

Jaké jsou teď vaše pocity? Máte strach?
„Samozřejmě mám obavy, ale těším se hrozně i na to, až to budu mít za sebou. Už jsem dost unavená.“

Nebojíte se, že váš manžel se nebude výchově dost věnovat, protože je časově hodně vytížený?
„Nepočítám s tím, že nám můj muž bude věnovat tolik času jako někdo, kdo má méně náročné povolání. Já budu ráda, když si na nás najde nějaký čas. Ale najde si ho i teď na mě a na syna, takže z toho nemám obavu.“

Bavili jste se i o tom, jestli bude manžel přebalovat, nebo jak si rozvrhnete domácí práce?
„Ale ne, většinu času budu s malou já, ale manžel už má syna a z toho jak o něm a o jeho mládí mluví, tak myslím, že s tím nebude problém.“

Vaše dcerka bude Margarita, byl o jméno těžký boj?
„Celou dobu jsem si myslela, že budu mít kluka, takže jsme vymýšleli chlapecká jména. Pak, když se to změnilo, jsme měli pracovní jméno Eliška. Chtěli jsme zásadně české jméno. Pak jsem dostala od jedné dámy seznam jmen a co znamenají. A bylo tam Markéta, Margareta a to mi utkvělo v paměti, protože moje babička byla Margita a moje nejlepší kamarádka v Řecku je Margarita, tak jsem si říkala, že tedy dcera nebude mít české jméno. Každá matka cítí, co je to správné jméno.

A manžel s vaší volbou souhlasil?
„Neřekla bych, že s tím bojoval, smířil se s tím, taky se mu to jméno líbilo.“

Jak si představujete váš život po porodu? Půjdete hned do práce?
„Bude to záviset na zdraví, ale ráda bych se po několika měsících vrátila do práce.Chtěla bych ji dělat z domova.“

Už máte koupenou výbavičku?
„Všechno mám.“

Kliknutím zvětšeteA máte připravený i růžový pokojíček?
„Ne, to ne. Máme, nebo já mám, malý byt, ve kterém bydlíme. A pokoj pro dítě tam nešel zařídit. e pro dítě moc místa není potřeba, možná až půjde do školky nebo do školy, tak se bude o něčem jiném uvažovat.“

Přála byste si, aby vaše dcera byla političkou?
„Určitě ne (směje se). Bude dělat, co se jí bude líbit, ale doufám, že nepůjde ve šlépějích svého otce.“

Třeba by byla ještě úspěšnější než on.
„Hlavně ať je zdravá, to ostatní přijde samo.“

O vás se v posledních týdnech moc nepsalo, předtím tu byly různé skandály, které…
„Já bych neřekla skandály. To byly spíš útoky. Já jsem nevyhledávala média a nechtěla se v nich prezentovat a být v klidu, ale ty útoky prostě přišly.“

Dnes je už památná vaše Óda na manžela, ve které jste ho vynášela do nebes. Opravdu jste to, co jste napsala, myslela vážně? Třeba věta: „Díky svému nemotornému a rostoucímu břichu jsem zápasila se slunečníkem. Můj muž najednou odhodil telefon, přeletěl asi deset metrů a přiskočil mi na pomoc.“ Nebylo to už přehnané?
„Předtím jsem napsala jiný blog, který byl myšlen úplně vážně, to bylo takové moje zamyšlení nad českými médii. A jak jsem psala ten blog, napadaly mě všechny články, které byly napsány o mém manželovi a ten způsob, jakým ho vykreslují některá média. Tak druhý den mě napadlo, co kdybych napsala já takovou lehkou ironii. Ódy mohou být takové, že něco opěvují, nebo právě lehce ironické. A já jsem zvolila ten druhý způsob. Myslím, že hodně lidí přemýšlelo, jestli jsem to myslela vážně. Ne, že bych neviděla manžela v tom nejlepším světle, ale byla to ironie na ty, kteří o něm píší zcela opačným způsobem. Ti chytřejší to poznali.“

Já jsem o tom také přemýšlel. Říkal jsem si, jestli to nepíšete proto, že jste v určitém rozpoložení...
„Tak vy mě trošku znáte. Tady by nebyly rozumné výmluvy na nějaké těhotenské nálady a podobně. Prostě to byla ironie, to je celé.“

Váš manžel vás pak chválil, jaká jste chytrá a vtipná.
(směje se) „Ani nečekal, že to bude mít takovou čtenost. Stal se z toho trhák, byli jsme tím zaskočeni.“

Vy si s manželem stěžujete na to, že jste médii špatně vykreslováni. Nemyslíte si, že i vy k tomu přispíváte?
„Nemyslím, že jsem tak špatně vykreslovaná v médiích. Jestli jsem terčem nějakého útoku, tak je to proto, že se chtějí blíž dostat k manželovi.“

Já jsem měl na mysli spíš mediální obraz vašeho manžela.
„Víte, mně se zdá, že některá média se snaží vždy vybrat co nejhorší manželovu fotku a jeho věty co nejvíc vytrhnou z kontextu, aby nedávaly smysl.“

A podle vás to u jiných politiků média nedělají?
„U jiných to není v takové míře.“

Vy říkáte, že nejste důležitá, že jste jen manželka politika, která se ve veřejném životě neangažuje. Teď jste namluvila pohádky na CD, které se rozdávají voličům ČSSD. Proč?
„Já jsem nenamluvila pohádky, tam bylo jen moje věnování. Myslím, že děti jsou naše budoucnost. A bylo to takové logické vyústění toho, jak bych já mohla přispět do volební kampaně.“

Vy jste měla, nebo spíše váš manžel, přestřelku s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Ten řekl, že odložení voleb bude problém i pro vás, že budete muset kvůli novému květnovému termínu asi znovu otěhotnět. Nebyla právě manželova ostrá reakce tou, která zhoršuje jeho mediální obraz? Nebylo by lepší to přejít, než hrozit žalobami a obviňovat druhé ze sexismu?
„Manžel nikoho žalovat nechtěl, byla to moje věc. Takže kdybych chtěla, tak bych žalovala já, a to mě ani nenapadlo. Já jsem na to reagovala lehkou ironií.“

Ale manžel to svojí původní reakcí ještě zhoršoval.
„Já myslím, že to média zbytečně nafoukla, manžel se jen snažil chránit svoji ženu.“

A proč váš manžel reaguje na ty věci podrážděněji než vy?
„Manžel reagoval v naprostém klidu. Choval se velmi rytířsky. Mně pak pan Motejl napsal dopis a všechno už je vyřešené.“

Vy jste také údajně zkolabovala kvůli jednomu článku v médiích – tak to aspoň tvrdil váš manžel. Vy jste pak jeho tvrzení mírnila. Jak to tedy bylo? Opravdu vás to tolik rozhodilo?
„Ano, mně se z toho článku opravdu neudělalo dobře, musela jsem na téměř celý den do nemocnice.“

Máte obavy z toho, jak lidé budou reagovat na vaše miminko?
„Trošku mám, když si vzpomenu na vajíčkovou aféru, kdy někdo chtěl lynčovat našeho psa. To pro mě bylo nepochopitelné. Proto jsem řekla veřejně, že to někdo chtěl udělat. I proto, že už tehdy jsem byla těhotná. A nechtěla bych, aby se něco podobného stalo naší dceři jen proto, že to je Paroubková. Myslím, že právě tím, jak některá média manžela vykreslují, tak se vzbuzují větší emoce, což pak může způsobit podobné útoky.“

To je ale právě to, o čem jsem mluvil. Kdyby váš manžel na některé věci nereagoval, ty emoce by nevzrůstaly.
„Jenže to by pak někdo zas říkal, že se mě manžel nezastane. Tak jako tak se někomu nezavděčí.“

Takže vy se bojíte, že by někdo mohl napadnout vaši dcerku jenom proto, že je Paroubková?
„Třeba až bude starší. A teď mám obavu, že až s ní s kočárkem půjdu ven, tak kolem bude někdo běhat a bude se snažit ji vyfotit. A že se bude každé zakašlání rozebírat v novinách a podobně. Já nechci, aby Margarita vyrůstala v nějakém umělém prostředí, ale aby byla brána jako normální dítě.“

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.