Mléčné výrobky, bonbony, limonády, minerálky... Všude jsou »éčka«!

Barviva, konzervanty, antioxidanty, umělá sladidla, emulgátory, stabilizátory a další... Známe je spíše pod obávaným pojmem »éčka«. Je pravdou, že jsou nebezpečná? Způsobují hyperaktivitu u dětí, alergie, ekzémy, astma, bolesti hlavy a břicha, mohou vyvolat rakovinu? Máte z nich strach? Problematika »éček« není vůbec jednoduchá. Naše poradkyně, nutriční terapeutky, hned od počátku tvrdí: „Některá »éčka« mohou způsobovat zdravotní problémy, jiná jsou pro člověka velmi prospěšná.“ Písmeno »E« doplněné číslem na potravinách totiž automaticky neznamená, že jde o život ohrožující chemii. Třeba jablko obsahuje hned čtyři »éčka«! Ve víkendové příloze Aha! jsme je proto podrobili bedlivému rozboru.

Odborné poradkyně Aha!

Jablko je jich plné!

Mnoho z nás se při čtení etiket na potravinách zajímá pouze o »éčka«. „Podle jejich počtu usuzují, která potravina je zdravější. Většinou se řídí dle hesla: »Čím méně přídatných látek, tím lépe«. To ovšem nemusí být vždy pravda,“ konstatuje Lenka Mičová. Třeba jablko (a to i bio), lékaři doporučované ovoce, lze popsat pomocí »éček«. Obsahuje hned čtyři – E296, E300, E440, E160a.

Kyselina jablečná (E296)

• Jedná se o zcela přirozenou látku, vyskytující se v jídelníčku člověka běžně. Právě ona způsobuje typickou chuť zejména zelených jablek, je také v hroznovém víně, meruňkách a dalším ovoci či zelenině.
• Kam ji výrobci přidávají: Používá se jako ochucující prostředek. Nalezneme ji v nealkoholických nápojích, džusech, žvýkačkách, bonbonech či marmeládách.

Kyselina askorbová (E300)

• Hlavním zdrojem kyseliny akorbové jsou citrusové plody, šípky, rybíz, špenát, paprika, brokolice. Vyrábí se i syntetickou cestou.
• V lékárně si ji kupujeme jako vitamin C v době chřipek a nachlazení. Pro lidský organismus je nezbytná. Je prevencí právě proti nachlazení, zvyšuje imunitu a působí preventivně u srdečních chorob a očního šedého zákalu.
• Kam ji výrobci přidávají: Prodlužuje trvanlivost potravin, snižuje oxidaci tuků a tím brání vzniku rakovinotvorných látek. Přidává se do nealkoholických nápojů, pečiva.

Pektin (E440)

• Vláknina pektin se běžně vyskytuje v přírodě, především v ovoci (jablka, citrusy).
• Pektin stimuluje činnost střev, a pomáhá tak předcházet rakovině, zejména tlustého střeva a konečníku. Pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi tím, že omezuje vstřebávání cholesterolu z potravy.
• Kam ho výrobci přidávají: Do marmelád a džemů, sirupů, zmražených potravin, zmrzliny, dresinků, želé bonbonů, ochucených jogurtů a jogurtových nápojů nebo jako náhražka tuku do pekařských výrobků.

Beta-karoten (E160a)

• Oranžovo-žluté barvivo je součástí běžné potravy – ovoce a zeleniny, sýrů, obilnin.
• Beta-karoten se v těle přeměňuje na vitamin A, který je důležitý nejen pro zdravý zrak, ale také kladně ovlivňuje kvalitu pokožku a imunitní systém.
• Kam ho výrobci přidávají: Používá se k dobarvování nápojů, sirupů, jogurtů, sýrů, zmrzlin, majonéz, pudinků, sypké smetany do kávy.

Proč se »éčka« používají?

Jídlo musí pěkně vypadat, dobře chutnat, nesmí se kazit – je potřeba, aby mělo hodně dlouhou záruční lhůtu, a hlavně nesmí být drahé! Takové jsou požadavky moderní doby. Je to možné? Jak víme ze supermarketů je, ale... Všechny tyto požadavky výrobci splnit dokážou, avšak za jedné podmínky, potřebují tzv. aditiva, tedy »éčka«.

Nakupovat »čerstvé« potraviny chodíme jednou týdně, jsme pohodlní. Proto jsou tady »éčka«. Díky nim si mohou nemocní cukrovkou – diabetici, dopřát sladký čaj, kávu, sušenky nebo čokoládu. Stejně se jimi »cpeme« v honbě za štíhlou linií. Potraviny označované jako »light« jsou jich obvykle plné. „Cukr, ať v nápojích, sladkostech či pečivu je nahrazen umělými sladidly. Jogurty bez tuku jsou řídké, pomocí aditiv je výrobci zahustí,“ vysvětluje Jitka Rusková.

O zuby se bojíme snad všichni A proč jsou sladké výrobky bez cukru? Opět jsou použita umělá sladidla.

Maskují náhražky potravin

• Aditivy nebo-li »éčky« mohou výrobci masovat používání laciných náhražek při výrobě potravin.
• Nejčastěji se ty nejnebezpečnější vyskytují v trvanlivých potravinách s vysokým obsahem soli, tuku, cukru, škrobů a soli (instantní polévky, slané krekry, pomazánky).
• Aromatické látky vyvolávají dojem, že potravina obsahuje např. ovoce, oříšky, smetanu, máslo.
• Barviva – červená promění tuk na libové maso, žlutá vyvolá dojem přítomnosti vajec, oranžová udělá z vody pomerančový nápoj.
• Zahušťující látky dovolí použít méně ovoce a zeleniny, a naopak více vody a cukru.
• Fosforečnany vážou vodu a z rybích odřezků vyčarují rybí prsty.
• Zvýrazňovače chuti dovolují použití menší množství »původní« suroviny – masa, koření atp.

Testují je na zvířatech!

Testování »éček« se provádí jen na zvířatech. U každého druhu může přitom stejná látka vyvolat různé potíže a na člověka také může působit jinak. „Dávka, která by mohla být pro pokusné zvíře škodlivá, se ještě přepočítává na kilogram tělesné hmotnosti a dále se dělí stem nebo tisícem, než se určí bezpečná dávka pro člověka,“ vysvětluje Jitka Rusková. Přesto je ale vhodné vybírat přirozené potraviny, které neobsahují aditiva nebo jich mají co nejméně.

Mají »éčka« vliv na zdraví?

Způsobují »éčka« alergie, ekzémy, astma, bolesti hlavy? Mohou vyvolat rakovinu? Jak již poradkyně Aha! zmínily, nelze je hodit do jednoho pytle. Některé nás dokonce před nebezpečím chrání, jiné však mohou u citlivých lidí vyvolávat alergie, průjmy, nevolnosti.

• „Je možné, že v určitých případech může být i hyperaktivita u dětí způsobena některými aditivy – zejména barvivy, konzervačními činidly nebo látkami zvýrazňujícími chuť a vůni. Mohou zhoršovat i obtíže jako např. astma, ekzémy, katary, bolesti hlavy a břicha,“ upozorňuje Jitka Rusková.
• Některá aditiva byla dokonce již zakázána, byla u nich prokázána souvislost se vznikem rakoviny (barvivo E 121, konzervační látka E 240).
• Ale zároveň »éčka« – konzervační látky – brání rozmnožování nebezpečných, život ohrožujících bakterií. Chrání nás tak před průjmy a dalšími infekčními onemocněními, která by nám z potravin hrozily.
• Antioxidanty zase v potravinách např. zpomalují vznik látek vyvolávajících rakovinu.

Výrobci nás matou

Najít na etiketě potravin upozornění na obsažená »éčka« je leckdy problém. Zákony umožňují uvádět přidané látky – aditiva nejen kódy E + číselný kód, ale mohou být vypsané i slovy. Např. E 110 = žluť SY. Jde o syntetické barvivo, které je spojováno s dětskou hyperaktivitou a může vyvolávat alergické reakce – zvracení, vyrážky. Velmi často se přitom vyskytuje v cukrovinkách, limonádách zmrzlinách či pudincích, které konzumují děti.

Co tedy jíst?

Je nějaká cesta vyhnout se »éčkům«, která nejsou podle specialistů na výživu zrovna nejvhodnější? „Platí staré známé »všeho s mírou«. Nejlépe pro své zdraví uděláte, pokud budete nakupovat potraviny čerstvé,“ radí Lenka Mičová. Zdravější je koupit kuřecí maso než kuřecí salám, zeleninu čerstvou než sterilovanou či jinak upravenou, jogurt s kratší dobou trvanlivosti než jogurt light s prodlouženou trvanlivostí (ten bude obsahovat umělé sladidlo, aroma, barviva, zahušťovadla, konzervanty). „Rovněž si je třeba uvědomit, že sušenky, bonbony ani limonáda nebudou zdravé nikdy, byť v nich budou přidané vitaminy, vláknina. Když odhlédneme od aditiv, vždy tam bude cukr, který v nadbytečném množství rozhodně zdravý není,“ dodává Mičová.

Maminky, dávejte pozor!

Rada nejíst ve velkém množství »průmyslové« potraviny a vybírat si ty co nejpřirozenější platí zejména u dětí. Vzhledem ke své nízké hmotnosti mohou snáze překročit bezpečné množství »éček«, zvlášť ty, které milují kolové nápoje, sladkosti, rodiče jim dávají naprosto nevhodná čínská nebo instantní jídla. „Zejména u astmatiků a atopiků mohou vyvolat zhoršení alergických projevů, bolest hlavy, podrážděnost,“ upozorňuje Jitka Rusková. Strava dětí by měla být co nejpřirozenější s minimem bonbonů, limonád a dalších nepřirozeně barevných a chemicky konzervovaných potravin.

Jogurty - Některé je lepší dětem nedávat!

Potraviny bez »éček« jsou zdravější! »Éčka« způsobují rakovinu! Je to pravda, nebo jde o mýtus? Aha! přináší 20 nejčastějších otázek a mýtů, s nimiž se nutriční terapeuti dnes a denně setkávají.

1. Jsou nebezpečná »éčka« i v přesnídávkách?
   Dětská a kojenecká strava nesmí být barvená, z ostatních tzv. aditiv může obsahovat pouze přírodní látky, např. vitaminy, kyselinu mléčnou.
2. Kyselina citronová (E 330) způsobuje rakovinu!
   Nesmysl. Vyskytuje se např. v citronech a pro organismus je velmi důležitá. Rakovinné účinky jí byly připsány chybným překladem z němčiny. V těle se podílí na tzv. Krebsově cyklu a německy se řekne rakovina »Krebs«.
3. Jsou »éčka« i v jogurtech?
   Přídatné látky se nesmějí používat do neochucených kysaných mléčných výrobků. Ale např. v jogurtových krémech, ochucených jogurtech či pudincích být mohou.
4. Nejím hořčici kvůli rakovině, obsahuje kyselinu benzoovou (E210)!
   Jde o nejstarší a nejpoužívanější konzervační látku. Používá se i v lécích. Tělo ji z 95 % vyloučí močí a zbývající množství zneutralizuje.
5. Proč se říká aditivům »éčka«?
   Kód E zavedla Evropská unie pro látky, které byly podrobně zhodnoceny na základě toxikologických studií a jsou v povolených dávkách pro zdraví bezpečné.
6. Škodí potraviny s »éčky« při dietě?
   Jezte potraviny čerstvé a přirozené, vybírejte ty, kde je minimum přídatných látek. Při dietě se výběr potravin řídí typem diety. Doporučuje se však omezit potraviny s množství přídatných látek, aby organismus v době diety nebyl zatěžován.
7. »Éčka« jsou i v cukrovinkách, děti mají ale rády sladké. Co zvolit místo barvených bonbonů a lízátek?
   Sladkosti se snažte dávat dětem co nejméně. Přednost by měla mít kvalitní čokoláda s vyšším podílem kakaa, oříšky a sušené ovoce, müsli tyčinky bez polevy.
8. 100% džusy obsahují konzervanty, je lepší je nekupovat!
   Vždy kontrolujte složení džusu. Obvykle trvanlivé džusy v tzv. tetrapaku žádné konzervanty neobsahují.
9. Jsou ve tmavém pečivu »éčka«?
   Obvykle ano, jde např. o barvivo E 150 karamel. Tmavý chléb a rohlíky obsahují často jen málo celozrnné mouky. Zvolte raději celozrnné pečivo, to musí obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky.
10. Ochucené minerálky jsou lepší než kola!
    Ne! Pokud neobsahují podobně vysoké množství cukru, obsahují umělá sladidla, aromatické látky a konzervanty, tedy »éčka«. Přídatné látky nesmějí obsahovat jen přírodní, tedy neochucené minerální vody.
11. Jak poznat šunku?
    Kupujte balenou s obsahem alespoň 80 % masa a čtěte její složení. Prodávají se šunky z kusů či drti masa. Ty obsahují aditiva, která mají za úkol držet maso pohromadě a dodat mu »původní« chuť, vůni a barvu. Výrobci přidávají i fosforečnany, které vážou vodu. Až 30 % šunky bývá voda.
12. Mohou dostávat děti polévky z pytlíku?
    Ne! Děti by neměly dostávat instantní polévky. Uvařte jim polévku ze zeleniny nebo vývar. Polévky »z pytlíku« obsahují množství barviv, konzervačních látek a ochucovadel a děti by je dostávat neměly.
13. »Éčka« neškodí, jsou přece testována!
    Ano, jsou testována, ale je počítáno s tím, že člověk zůstane u běžně doporučovaného množství, které zaručuje nepřekročení bezpečné dávky. Pokud ale během dne sní hodně potravin s velkým množstvím »éček«, mohou se jejich nežádoucí účinky sčítat i násobit.
14. Je lepší žvýkačka bez cukru, nebo s cukrem?
    Žvýkačky s cukrem zvyšují kazivost zubů. Zvolte tu bez cukru, ale nepřehánějte to s nimi. Obsahují umělá sladidla, která mohou ve velkém množství způsobovat střevní problémy.
15. Jak se naučit nakupovat bez »éček«?
    Sledujte složení na obalech potravin a vyberte ty, které budou pro vás nejideálnější. Většina z nás kupuje pravidelně jen několik desítek potravinářských výrobků. Nemusíte zkoumat např. složení desítek jogurtů, najděte si 3 nejlepší a kupujte pouze je.
16. Dávám dětem místo majonézy kečup, dělám správně?
    Ano! Vybírejte však kečupy bez velkého množství cukru a přídatných látek, výrobci velmi často šetří při výrobě na rajčatech a kečupy zahušťují aditivy – škroby. Některé majonézy mohou být dokonce daleko vhodnější než kečupy plné »éček«.
17. Místo cukrovinek se doporučuje sušené ovoce, ale na sáčku píšou, že je sířené!
    Proto je důležité číst složení potravin na obalech, sířené bývají obvykle meruňky či ananas, chrání se tak např. před plísněmi. Síření se můžete snadno zbavit opláchnutím pod teplou tekoucí vodou. Samozřejmě ideální jsou např. doma sušená jablka.
18. Je pravda, že do medu se »éčka« nepřidávají, a je tak pro děti zdravý?
    Do medu se aditiva ze zákona přidávat nesmějí. Ale vhledem k tomu, že i přírodní látky v něm obsažené mohou způsobovat alergie, doporučuje se med nedávat dětem mladším 3 let.
19. »Éčka« jsou i v cukru a soli. Proč?
    Někdy se do soli i cukru mohou aditiva přidávat, jde o tzv. protispékavé látky. Zabraňují tvorbě hrudek. Jsou zdraví neškodné.
20. Co znamená, když je potravina balená v ochranné atmosféře?
    Jde také o aditiva, plyny, které zabraňují kažení potravin. Strach z nich mít nemusíte.