Živočichové na našich zahrádkách? Brzo všichni vymřou...

Motýli

Spatřit pestrobarevného otakárka nebo babočku? Ve městě už těžko. Motýlí populace se jen v Praze smrskla o 12 druhů. V zemědělské krajině podle odborných studií dokonce ubylo více než 25 z 82 druhů (tj. asi 30 %). Na vině je hlavně zalesňování a také nedostatek vzrostlé trávy, kde by se hmyzu dařilo.

Slunéčko sedmitečné

Beruška s červenými krovkami a dvěma až sedmi černými tečkami je z Česka vytlačována agresivními slunéčky z Asie. Bohužel oba druhy berušek se živí stejnou potravou. Ale asijská vetřelkyně je mnohem bojovnější, a tudíž i úspěšnější. Asijská beruška je oranžová, na krovkách má 15 až 20 teček.

Čmelák

I čmeláků ubývá. A příčina? Na zahradách a polích je čím dál méně květin. Kvůli stále se rozšiřující zástavbě dokonce zmizelo přes 70 % luk, které každoročně rozkvétaly a poskytovaly čmelákům zdroj nektaru. I zahrádkáři ustupují od pěstování okrasných květin, přednost dávají okrasným stromkům.

Vrabec

Za posledních dvacet let výrazně poklesl počet vrabčáků ve městech. Dříve snad nejobvyklejší český ptáček se postupně stává vzácností. Malí vrabčáci potřebují pro správný růst a vývoj stravu s dostatkem bílkovin. Ty získají hlavně z hmyzu. Ale právě to je ten problém – hmyzu u nás rapidně ubývá.

Žížaly

Vzpomínáte? Zapršelo a na mokrých chodnících v parcích se to hned hemžilo stovkami žížal. I tohle začíná být pomalu minulostí. Podle odborníků nesvědčí těmhle kroužkovcům zejména nadměrné agresivní hnojení. S úbytkem žížal souvisí i pokles počtu krtků, pro které jsou žížaly hlavním zdrojem obživy.

Slimáci

Naopak výrazně přibývá slimáků a šneků. Hlavně slimáci za sebou nechávají pořádnou paseku na zahradách. Sežerou totiž doslova všechno a není pro ně problém dostat se i třeba na stromy. Navíc se velmi rychle a vydatně množí. Zbavit se jich není lehké, nejjednodušší je slimáky prostě posbírat.

Nezaměstnaná Britka: Aby přežila, cpe se šneky

LONDÝN (šum) – Britce Oriole Parker-Rhodes (59) se na zahradě rozmnožili šneci a začali jí ožírat brambory. To ovšem netušili, že se paní Rhodes řídí heslem: „Když něco nemůžeš vyhubit, sněz to.“ Šneci jí tak paradoxně zachránili život. Paní Rhodes, která jako miliony jiných přišla kvůli finanční krizi o práci, nyní nalezla obživu na své zahrádce. Šnečí maso je velmi chutné, obsahuje proteiny a navíc je daleko méně tučné než třeba hovězí. Na své zahradě má hlemýžďů stovky. Jejich příprava před konzumací ale není tak jednoduchá, jak by se mohla zdát. Paní Rhodes nejprve čeká na období, kdy se šneci ukládají ke spánku (zejména podzim a suché léto), to se jejich metabolismus sníží na deset procent normálu. Pak jim poklepe na ulitu, aby zjistila její pevnost (pevnou ulitu mají dospělí šneci). Na týden je ubytuje třeba ve kbelíku se starými punčochami a vykrmí je salátem, cibulí, jablky. Poslední dva dny je ale nechá hladovět. Když mají prázdná břicha, necítí tolik bolest, kterou jim způsobí vaření ve vodě.

Šneci s bylinkami

> 12 zahradních šneků
> Bylinky uvařené 5 minut ve vodě a poté usušené
> Nasekaná cibule a česnek
> Rozpuštěné máslo
> Půl lahve vína

Příprava:
Vařte šneky 5 minut, poté je zbavte ulity. Vařte je 30 minut ve víně. Až změknou, vraťte je zpátky do ulity. Udělejte si pomazánku z másla, cibulky, česneku a bylin a přidejte ji ke šnekům. Zapečte 20 minut.