Zranění toho kluka byla náhoda!
Otřesný případ fotbalového chuligánství, kdy byl během pondělního prvoligového zápasu mezi Spartou a Brnem zraněn dělobuchem teprve třináctiletý kluk, nadzdvihl ze židlí všechny rozumné milovníky fotbalu. Dělobuch měl vhodit na hrací plochu »fanoušek« Sparty, který se pak schoval mezi ostatní členy tvrdého jádra.
Zraněný Jindřich Staněk, který během zápasu podával míče, je navíc mladý brankář Sparty! Opravdu se to muselo stát? Své názory k tomu Nedělnímu Aha! řekl Milan (45), přezdívaný Sekretář. Právě on stál v roce 1986 u zrodu tvrdého jádra sparťanských chuligánů. Najezdil se svým klubem tisíce kilometrů po celé Evropě, zúčastnil se bezpočtu nemilosrdných rvaček. Dnes je členem kapely Walda Gang a o své minulosti mluví s nadhledem. O tom, jak to chodí mezi fanoušky, kteří na stadion jezdí nejen kvůli fotbalu, ví ale hodně.
Co říkáte ohrožení 13letého kluka dělobuchem, který přilétl ze sparťanského kotle? Ten kluk navíc patří mezi mladé sparťanské fotbalisty...
„Je to náhoda, jeden případ z tisíce. To je jako byste vyšel z hospody a někdo vás přejel na kole. Úmysl v tom určitě nebyl.“
A jak byste okomentoval výši trestu? Pokuta 250 tisíc a tři zápasy bez sparťanského kotle.
„Je to diplomatické rozhodnutí, ale fotbal se hraje pro lidi. Trest je poměrně mírný, ale je smutné, že k takovému trestu vůbec musí dojít.“
Jak se díváte jako zakládající člen sparťanských hooligans (česky chuligáni – pozn. redakce) na vaše současné nástupce?
„Dnes je to už pouze takový čajový odvar. Trochu to ještě drží fanoušci Baníku, Brna a Sparty.“
V čem je podle vás ten největší rozdíl?
„Naše sparťanské tvrdé jádro tvořily zhruba tři stovky členů, dnes se jich k pozápasovému boji sejdou maximálně dvě stovky. Rvačky se soupeři byly sice také předem dojednávány, ale byla jiná pravidla. Bez dnešních boxerů, kukel, chráničů zubů, zkrátka čisté ruce. Pravidla jsou dnes již trochu jinak hozená a dost to kazí Poláci, kteří nebojují fér. Dnes si po boji fanoušci podají ruce a pak se rozejdou, dříve jsme šli často společně do hospody. My jsme tenkrát chlastali, ale drogy nesměl brát nikdo. Dnes to je trochu jiné, mnozí z fanoušků jsou zfetovaní. Tenkrát nás policie z povzdálí pozorovala a po boji se postarala o raněné, dnes mnohdy odhalí místo smluvené rvačky dopředu a k ničemu pak ani nedojde.“
Jak jste si domlouvali místa hromadných rvaček?
„Místa střetů byla tenkrát jasná. Nebyly sice ještě mobily, ale místa byla v podstatě vždy stejná. Na Kladně to byl například lesopark, to samé v Opavě a tak dále. Dnes, v době mobilů je to podstatně snazší.“
Proč jste vlastně mezi sebou bojovali?
„Důvod byl klubismus a naše motto: »My jsme Sparťani, kdo je víc?«. Přerůstalo to v nenávist, která pak vygradovala v hromadných rvačkách. Výjimkou byla Žilina, se kterou jsme měli družbu.“
Jak takové bitky probíhají a jak dlouho trvají?
„Většinou se vše semele během dvou až pěti minut. Zlomené kosti a vyražené zuby byly v naší éře běžnou záležitostí, na zemi se člověk nedodělával. Já sám mám na hlavě asi šest jizev a jednu stopu po železné tyči, kterou jsem dostal zezadu po hlavě v Trnavě. Dnes i dříve jsou teď při bitkách přítomní i holky nebo kluci jako první pomoc. Občas se totiž stane, že někomu ze zraněných na zemi zapadne jazyk. Druzí si ho v zápalu boje nemusí všimnout.“
Jaká byla v bitkách vaše role?
„Díky své figuře jsem byl vždy v čele.“
Byl jste někdy trestán?
„Na policii jsem byl několikrát, párkrát jsme tam dostali i obuškem. Ale většinou to proběhlo po dobrém. Pamatuji se, že v Popradu mě jednou dokonce prosili, ať už tam nejezdím.“
Jak se na váš způsob fandění dívali samotní hráči?
„Někteří hráči si nás sami platili, abychom s nimi jezdili. Vůdci gangů dostávali na pivo pro všechny.“
Proč jste vlastně sparťanské hooligans zakládal?
„Jak jsem říkal. Velkou roli hrálo sparťanské srdce a potom nás všechny spojovala nenávist vůči režimu. Chtěli jsme se odlišit a být jiní, a ne jako ovce ve zbytku národa.“
Jak prožíváte fotbalové zápasy na Spartě dnes?
„Teď už to beru s nadhledem, vyřádit se chodím už jen s naší kapelou Walda Gang. Dnes mám své VIP místo a jsem vážený občan, čestný host.“
Jak se díváte na fotbalové chuligány s odstupem doby?
„Nevadí mi, k fotbalu patří. Ale ta nová pravidla a lustrace diváků, které se zavádějí, mi připadají jako omezování osobní svobody.“
Co se stalo na Spartě?
● 83. minuta zápasu – jeden z radikálních příznivců Sparty vhodil na hřiště podomácku vyrobenou petardu.
● Dělobuch dopadl vedle třináctiletého chlapce, hráče žákovského týmu Sparty, který za lajnou podával hráčům míče.
● Mladý fotbalista byl ohlušen a otřesen.
● Otřeseného chlapce si všiml útočník domácích Marek Kulič, který se zrovna připravoval na střídání a přispěchal mu na pomoc.
● Chlapec si stěžoval na bolesti hlavy a byl evidentně otřesený. Na podněty však reagoval.
● Po ošetření klubovým lékařem byl raději odvezen do nemocnice.
● V nemocnici nebylo podle prvního vyšetření prokázáno žádné vážnější zranění.
