Ladislav Nerad: V ložnici má tisíc pavouků!

Stačí je nakrmit jednou za čtrnáct dní, někteří to bez potravy zvládnou i půl roku. Většina druhů potřebuje jen nějakou nádobu, teplo a vhodný substrát,“ tvrdí chovatel.

S pavouky začal před sedmi lety. „Dřív jsem se pavouků štítil, ale pak mi kamarád přivezl prvního sklípkana, a mě to chytlo.“ Dnes má asi osmdesát velkých pavouků a nepočítaně »pavoučího potěru«. „Malých pavoučků a mláďat mám určitě přes tisíc,“ říká. Ve sbírce má i exemplář největšího pavouka na světě Theraphosa blondi, které, láskyplně přezdívá »blondýnka«.

Nabízí se otázka, zdali se někteří z členů početné pavoučí kolonie někdy nerozhodnou opustit akvárium a vyrazit ven. Stává se to prý často. Velký pavouk si, když má dost času, klidně poradí i s plastem, pletivem nebo s hliníkovou mřížkou. Problém pavoučích uprchlíků vyřešil Ladislav Nerad originálně. „Pořídil jsem si dva gekony, které jsem vypustil v bytě. Ti se postarají nejen o menší pavouky, ale i o šváby, kterými pavouky občas krmím, a další hmyz.“

Vášnivý chovatel už se několikrát setkal s dívkami, které pro jeho zálibu neměly pochopení. „Nenechám se vydírat »buď já, nebo zvířata«. Najdou se i slečny, které pavouky zbožňují, bohužel je jich nedostatek,“ říká Ladislav Nerad smutně.

Svlek – kůži svlékají mláďata jednou za čtrnáct dní, dospělí pavouci jednou za půl roku. Obnovují tak jemné žahavé chloupky, které jim v průběhu života vypadávají.

Zadeček dospělého pavouka je velký jako tenisový míček a s roztaženýma nohama zabere plochu jídelního talíře.

Pohlavní orgány má samička skryté na břiše. Sameček ji musí při páření nazdvihnout. I pokud se akt lásky podaří, nemá milovník vyhráno. Jeho partnerka se ho totiž pokusí sežrat.

Ostré zuby bez problémů prokousnou koženou rukavici i lebku potkana. Theraphosa naštěstí příliš jedovatý není. Jeho kousnutí je většinou stejně nepříjemné jako vosí štípnutí.