Režisér Jiří Adamec - Pojišťovna štěstí: Natáčecí den spadl pod stůl!

Finišují práce na čtvrté řadě seriálu TV Nova Pojišťovna štěstí. Znamená tento seriál něco mimořádného ve vaší kariéře?
„Musím se přiznat, že Pojišťovna štěstí je skutečně výjimečným dílem v mé režisérské praxi. A to dokonce hned z několika důvodů. Je to například seriál, který ve finále své první série zlomil rekordy diváckého zájmu o původní český televizní seriál, který do té doby držel start Nemocnice na kraji města po třiceti letech. Nezdá se to možná až tak zajímavé, ale v produkci komerční televize to je kategorie asi nejdůležitější. Další senzační fakt, provázející vstup tohoto seriálu na obrazovky televizorů, je jeho neustále stoupající divácký zájem. Nejnižší sledovanost měly první a druhý díl, potom divácký zájem stoupal a rozdíl mezi prvním a posledním dílem byl více než milion diváků. A to první díl sledovaly téměř tři miliony diváků. Tenhle seriál jako jediné dílo v dějinách novodobé ankety divácké obliby a popularity TýTý porazil Karla Gotta a stal se v roce 2004 absolutním vítězem téhle ankety. Byl prvním skutečným dramatickým seriálem komerční televize v České republice, protože ve vší úctě k jiným projektům, na obrazovce i velmi oblíbeným, až Pojišťovna štěstí znamenala průlom do seriózní seriálové tvorby, do té doby vyhrazené výhradně televizi veřejnoprávní. A Pojišťovna štěstí to byla, která vytvořila předpolí pro mimořádný úspěch a diváckou oblibu dalších, byť pouze pseudoseriálových projektů komerčních televizí, a zároveň přisoudila projektům veřejnoprávní televize až další místa v diváckém zájmu. Pojišťovna štěstí objevila pro českou seriálovou tvorbu scenáristku Evu Papouškovou a k tomu celou plejádu nejen mladých talentovaných hereckých tváří. A pro bardy českého herectví vytvořila prostor, aby nabídli zcela jinou tvář svého umění, než na jakou jsme byli zvyklí. Pro mě osobně to byl a je navíc první seriál, který mi byl nabídnut po mém odchodu z ČT a navázání masivní spolupráce s TV Nova, především v oblasti televizní zábavy. Během téhle krásné práce jsem vybudoval a udržel kolem sebe štáb špičkových profesionálů, z nichž před Pojišťovnou štěstí měli se seriálovou tvorbou zkušenosti pouze čtyři z nás. A divácká obliba, stále reprezentující nejvyšší seriálovou sledovanost, znamená dnes již finišující realizaci čtvrté seriálové řady… a přípravu páté…“

V čem je seriál Pojišťovna štěstí jiný než seriály jako Zkoušky z dospělosti, Bylo nás šest, Sanitka, Rodáci nebo Dlouhá míle, které jste dělal předtím?
„Především v tom, že jsou realizovány v jiné době. Tenkrát tady byla jediná televize, která zajišťovala divácký zájem o cokoliv. Uspět nebyl velký problém, zkoumala se tenkrát pouze kategorie, které se říkalo »divácká spokojenost«. Dnes to dělat nemusíte, divák má ovladač a tím vám sdělí, jestli je spokojený.“

Už víte, o čem bude pátá řada Pojišťovny štěstí?
„Tuším, mnohé i vím, ale nepovím…“

Kdyby přišla nabídka na Sanitku 2, která by se nedej bože musela točit v těch samých termínech co pátá řada Pojišťovny štěstí, které ze svých oblíbených »dětí« byste upřednostnil?
„To se naštěstí nepřihodí, Sanitku budeme realizovat až po páté řadě Pojišťovny, ale kdyby k tomu došlo, nebyla by to volba lehká. Ale neprozradím, kam mě dnes srdce táhne víc…“

S řadou postav Pojišťovny štěstí jste se musel rozloučit. Je nějaká, po které se vám stýská a jejíž odchod jste »obrečel«?
„To je těžké. Z těch zásadních postav to byla především Yvetta Blanarovičová a Jaromír Hanzlík, i když jich bylo víc, které jsem měl rád a s jejichž představiteli se mi výtečně spolupracovalo. Ale režisér se musí umět od emocí tohoto druhu oprostit, postavy porodí a také zabíjí autor scénáře, v tomhle případě Eva Papoušková…“

Kdysi jste i hrál, herectví jste řádně vystudoval na DAMU, nepřidělíte si nějakou roličku i v Pojišťovně?
„Já to nemívám ve zvyku a nejsem toho ani velkým příznivcem u jiných režisérů. Myslím, že pro režiséra je lepší na herce vidět a mluvit s ním. Ale jsou tací, kteří to dokážou oboje najednou, já ne…“

Stalo se vám někdy něco, co zásadně ohrozilo natáčení?
„Konečně otázka, která je i důvodem našeho rozhovoru. Stalo. Nedávno. Když se Jiřina Bohdalová zhroutila z uveřejněných nahých fotografií ve vašem deníku a zejména z článku k nim, který ji absurdně obviňoval z exhibicionismu. To by dokázalo položit na lopatky i mnohem mladšího člověka a nejen paní, která má 77 let. Houkačka ji odvezla do nemocnice a natáčecí den Pojišťovny štěstí se ocitl »pod stolem«. Měli jsme na ten natáčecí den svezeny snad všechny podstatné herce, kteří v seriálu hrají, a zpráva o vážné indispozici téhle superstar českého herectva nás zastihla již přímo na place. Společně jsme nějaký čas čekali na informace o zdravotním stavu Jiřiny a povídali si, kam se to svět až dostal, když mu není svaté ani stáří. Bylo nám smutno a fakt, že ten filmařský pracovní den jsme museli zrušit, nám rozhodně v té chvíli nepřipadl nejdůležitější. Byli jsme rozpačití ze ztráty iluzí, které do té doby mnozí z nás měli. Já osobně se z toho nemohu vzpamatovat dodnes. A nejsem sám.“

Co vy si o této kauze myslíte?
„Pokud to opravdu chcete slyšet, tak vám musím říct, že jsem nezvratně přesvědčen, že jste překročili všechna pravidla slušného chování a úcty k základním lidským hodnotám. Možná jste to v prvním okamžiku honby za úspěchem pouze podcenili, ale to, co se stalo, je opravdu víc, než jsme si uměli kdykoliv představit. Já osobně jsem přesvědčen od samého začátku, že legenda o panu Luborovi je hloupá a průhledná ptákovina, které kouká sláma z bot a kterou prokoukne i malé dítě. To, že Jiřina vylezla i na zlomek minutky na balkon v rouše Evině pověsit plavky, byla samozřejmě její chyba, ale kdo z nás ji neudělal? Jistě, mohla předpokládat, že kolem a naproti v hotelových pokojích je několik desítek Čechů (nebo Slováků a Slovenek), ale že by někdo vytáhl fotoaparát a tuhle starou paní nahou vyfotil? A pojal nápad poslat tu fotku do bulvárního deníku, aby dokladoval svou mravnost a nevhodné chování české Hvězdy? To nemohlo napadnou nikoho, s takovou podlostí Jiřina Bohdalová počítat v žádném případě nemohla. I když na druhou stranu jako česká celebrita de luxe musí ve společnosti svých spoluobčanů počítat bohužel s čímkoliv. Nejen láska, ale především závist a zloba je nám vlastní. Jsem ale přesvědčen, že tohle není ten případ. Fotografie jsou dílem profesionála a vše ostatní už jen nechutná a a nešťastná lavina, na kterou se nabalila spousta chyb a ošklivostí z českých luhů a hájů. Mluvil jsem o tom obsáhle a přesně takhle i 17. 6. na Frekvenci 1 v Křížovém výslechu s Xaverem Veselým a už se k tomu nechci nikdy vracet. Jen doufám, že najdete sílu se paní Bohdalové omluvit… Doufám, že to celé bude i pro vás dostatečným ponaučením o hranicích a mezích.“

Čekáte další dítě, nebude vás další »drobek« odvádět od práce?
„To si pište, že křičící mimino na klidu v domácnosti nepřidá. Zeptejte se Karla Gotta, jestli má doma větší klid teď než před půl rokem… Ale to není nic proti radosti, která nás určitě s novým přírůstkem do rodiny čeká. Jestli to s ním bude jako s Daníkem, bude to víc než senzační.“

Víte, co to bude? Necháte si říci pohlaví?
„Už se těšíme, až se to dozvíme a budeme to mimino oslovovat jménem…“