Unikátní robot za 15 milionů v pražském IKEMu: Operuje nemocná srdce!

Lékař pracuje na dálku pomocí robotického katétru, který ovládá jako joystick při hře na počítači. Zákrok je přesný, rychlý a velmi úspěšný.

Nejsložitější a nejčastější forma poruchy srdečního rytmu, tzv. fibrilace srdečních síní, dokáže pacienta pořádně potrápit. Srdeční síně se pouze chvějí a stahují se nepravidelně. Pacientovi výrazně buší srdce a arytmie se stává častou příčinou cévních a mozkových příhod. Vede i k rozvoji srdečního selhání. Teď už s ní ale lékaři bojují pomocí robota!

„Robotický katétr se cévami od třísel dostane až do srdce. Tam doslova vypálí tkáň plicních žil, která zodpovídá za vznik srdeční arytmie,“ popsal zákrok přednosta kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner. Původně se zákrok dělal ručním katétrem, robotický zkrátil dobu zákroku na zhruba tři hodiny z původních tří a půl, navíc výkon výrazně zpřesnil. Počet pacientů, kteří zákrok podstoupili, nás řadí mezi pět nejúspěšnějších nemocnic na světě. Přišel na 15 milionů korun a lékaři jím ošetří všechny nemocné, kteří budou operaci potřebovat.

František Polánka (38): Mě už zachránil!

PRAHA – Jedním z prvních pacientů, kterým unikátní robot vyléčil srdeční arytmii, je i tenisový trenér František Polánka (38) z Mariánských Lázní. „Problémy jsem měl zhruba čtyři roky a ke konci už se arytmie hlásila obden. Špatně se mi dýchalo, chodilo do schodů a na hokejovém zápasu jsem nakonec dokonce omdlel. Bál jsem se o život,“ popsal své pocity Polánka. Na chirurgický zákrok se proto doslova těšil. Byl při něm jen v částečné narkóze a mohl tak během operace mluvit s lékařem. „Skoro to nebolelo, daleko horší bylo po zákroku deset hodin ležet nehnutě na zádech, aby se pohybem nevyvolalo krvácení. Krev se totiž kvůli němu musí dost ředit,“ vysvětlil Polánka. V nemocnici pak zůstal ještě dva dny. „Teď žiju zase úplně normálně a zase hraju hokej. Zachránili mi život,“ usmál se.

Srdeční buňky »ze zkumavky«

TORONTO (mnw) – Týmu kanadských, britských a amerických vědců se podařilo vypěstovat v laboratorních podmínkách z myších kmenových buněk tři typy buněk srdečních. To by mohlo do budoucna znamenat naději pro léčbu těžce nemocných se srdečními chorobami.

Autor: (lt)
Foto Aha! – Petr Novotný