Amputované nohy mají hrob!
PRAHA – Amputované končetiny mají na hřbitově svůj vlastní hrob. Nepohřbívá se sice každá ruka nebo noha zvlášť ve vlastní rakvi a nepořádá se smuteční obřad, všechny však končí důstojně uloženy v zemi.
Stejně jako netušil ve slavné pentalogii filmových Básníků doktor Štěpán Šafránek v podání Pavla Kříže, kde skončila amputovaná noha starého Valeriána, neví ani většina skutečných chirurgů, co se děje s odoperovanými částmi lidského těla. „Likvidují se tak, jak udává zákon,“ byla jejich nejčastější odpověď. O ukládání částí lidských ostatků do společného hrobu na hřbitově věděl jen jediný!
Co se tedy děje v nemocnici s odoperovanou končetinou? „Po amputaci putuje na oddělení patologie, kde je podrobena histologickému vyšetření. Od nás z nemocnice odváží tzv. anatomický odpad pohřební služba do krematoria v Kladně. Na transport se ukládá do papírových rakví,“ popisuje mluvčí pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce Petr Mach. V rakvích končí třeba i placenty, které zajišťují výživu miminka v maminčině bříšku.
V krematoriu jsou pak rakve spalovány stejně jako zemřelí. „Jsou ze zákona evidovány pod číslem zpopelnění a místo jména je uvedeno: histologické zbytky,“ popisuje Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy.
Popel je uložený do uren a po určité době se ukládá do společného hrobu. „Společně s ním se ukládají urny z propadlých hrobů a ty, které si nikdo nevyzvedl. Vyhloubí se hrob, do nějž se ukládá pouze popel smísený se zemí, zasype se a místo se osází travním porostem,“ dodává ředitel Mlčoch.
