Umírám! Ještě jsem chtěla pokřtít syna!
PRACHATICE – Pohlavní zneužívání, narození jedenácti dětí, porod dcery ve stanici metra, tři roky života bezdomovce ve stanu v Praze a nyní neléčitelná rakovina konečníku. Takový osud nadělily sudičky Lence Trymlové (35) z Písku. Včera svého posledního tříměsíčního syna Románka, kterého kvůli nemoci nemohla donosit a musela porodit předčasně, nechala pokřtít v prachatickém hospicu sv. Jana, kde žije.
● Od 12 let ji zneužíval vlastní otec
● Porodila 11 dětí
● Tři roky žila ve stanu
● Zbývá jí jen několik měsíců života
Životní příběh Lenky je jen velmi těžko uvěřitelný. Co zažila tato drobná žena do svých pětatřiceti, nezažije mnoho z nás do konce života. „Můj život nebyl vůbec nic hezkýho,“ smutně se usmívá Lenka.
Lenku od dvanácti let zneužíval její vlastní otec, ten je ale nyní paradoxně jediným, kdo jí v současné chvíli zůstal. „Otec ji chodí pravidelně navštěvovat do hospicu, její máma na dopisy nereaguje,“ říká Miloslava Malíková, vedoucí plzeňské pobočky Fondu ohrožených dětí (FOD), která Lence a Románkovi koncem srpna zachránila se svými kolegy život. V době, kdy Lenka žila ve stanu jako bezdomovec, přišla těhotná do azylového domu FOD a stěžovala si na bolesti v podbřišku. „Pomohli mi dostat se do nemocnice, kde mi při vyšetření zjistili nádor v konečníku. Museli mi udělat císařský řez v osmém měsíci, aby mě mohli začít operovat a léčit,“ popisuje Lenka. „Malý Románek byl nejprve v nemocnici na jednotce intenzivní péče a potom se dostal do Klokánku v Hostivicích, kde je v péči dodnes,“ dodává Malíková. Z Hostivic také včera Románka dovezli do Prachatic za maminkou na křest a Malíková mu šla za kmotru.
Lenka porodila celkem 11 dětí. Její předposlední holčička Adélka se narodila loni v Praze v metru na stanici Kačerov. „Z prvního manželství mám děti v pěstounské péči a Románka mám v Klokánku u paní Vodičkové. Ta mě zachránila, kdybych zůstala venku na ulici, tak bych umřela i s tím malým v bříšku,“ říká se slzami v očích Lenka. Lékaři vidí její zdravotní stav velmi pesimisticky, dávají ji jen několik měsíců života... „Pokud matka nebude naživu, bude Románek sirotkem, otec není v rodném listě přiznán. Dítě se pak dostane v co nejbližší době do nové rodiny,“ říká Malíková.
Románkovu křtu včera v pravé poledne v kapli prachatického hospicu přihlíželo i několik tamních pacientů a zaměstnanců. „Bylo to nádherný, ale bude to strašné, až ho zase povezou pryč,“ říkala v tu chvíli nejšťastnější máma. „Máme ale domluveno, že sem budou jezdit. Křest musel být tady, protože nemůžu nikam jet. Dostávám pravidelně silné léky. Je tu ale výborná péče, v žádné nemocnici taková péče není, jsou to skvělí lidé,“ dodává s osudem smířená Lenka.
