Jan Kemr (71), kronikář rodu Kemrů, říká... Znám tajemství Josefa Kemra. A jsou to zatraceně pikantní informace!

Zjistili, že všichni Kemrové, žijící v současné době na území ČR, pocházejí z jednoho muže ze středočeského Hradečna. Ano, oba muži zjistili, že také slavný herec Josef Kemr (1922–1995) je členem rodu. A i on se podílel na rozkrývání složitého rodokmenu…

Exkurze do minulosti

Otec Jana Kemra musel za války dokazovat árijský původ a doložit tři předcházející generace svého rodu. Po jeho smrti v roce 1966 se dostal k otcovým písemnostem syn Jan a narazil na složku s názvem »Koncepty rodokmenů«. „Moc mě to zaujalo a rozhodl jsem se nahlédnout dál za již doložené tři generace,“ vzpomíná na klíčový moment svého rozhodnutí rodilý Pražák. Zabýval se genealogií rodu Kemrů jen »po meči« (přihlížel jen k mužským potomkům stejného jména – pozn. redakce), protože zkoumat veškeré předky by bylo mimořádně náročné. „Vzhledem k tomu, že jejich počet narůstá geometrickou řadou, v patnáctém století, kam až pátrání dospělo, by se jednalo snad o milion předků,“ vysvětluje. Koncem šedesátých let započala jeho mravenčí práce v archivech a stopa ho zavedla do Kamenných Žehrovic, kde se narodil jeho dědeček. Později se ve svém pátrání po předcích dostal do středočeského Hradečna. „Zastavil jsem na návsi a zeptal se jednoho z místních občanů, kde bydlí Kemrové. Řekl mi, že zrovna stojím před jejich domem. Vzápětí mě přivítala příjemná starší paní a při kávě a buchtách mi přinesla plno fotografií, nějaká parte, a přidala i zajímavé informace. Neřekla mi však to nejpodstatnější. Že je v obci Kemrů víc, a že jeden z nich, jistý Václav Kemr, se také zabývá rodokmenem rodu,“ říká Jan. Z Hradečna tenkrát odjel s novými jmény a fotografiemi a dalších deset let sestavoval po archivech objevené větve rodiny.

Na počátku byl Matěj

S Václavem Kemrem z Hradečna, který také nezávisle na něm pátral po rodokmenu, se Jan sešel po dlouhých deseti letech. „Nebyli jsme sami, kromě nás se pátráním zabýval také herec Josef Kemr, pro kterého však tuto činnost vykonával za peníze jistý pán. Ten, jak jsme později zjistili, si práci značně ulehčil, a v jeho výpisech bylo dost nepřesností,“ vysvětluje Jan Kemr.

S Václavem dali svá zjištění dohromady a dospěli k zásadnímu poznatku. „Vypátrali jsme, že všichni Kemrové, žijící v Čechách, jsou z jedné líhně, z jednoho předka. Klíčová postava rodu je totiž Matěj Kemr, který přijel do Hradečna v roce 1707 a zakoupil tam statek. Pravděpodobně byl vybrán samotným hrabětem Martinicem ze Smečna, aby mu pomohl spravovat panství. Jeho sourozenci a příbuzní zůstali na severu, a protože se hlásili k Němcům, odešli po roce 1945 za hranice,“ dodává.

V minulosti, ještě v začátcích devatenáctého století, se jméno Kemr psalo různě, například Kermer, Khemer, Körmer a dokonce Kaermer. První česky psaný Kemr se poprvé objevil v roce 1836 a od té doby se v průběhu pěti až deseti let psalo jméno, nezávisle na jednotlivých farnostech, jenom česky. „V době obrození to šlo velmi rychle, jen na jedné faře to popletli. Jistý Kemr nahlásil narození dítěte, jehož jméno zapsali jako Kaermer. Je to jediná výjimka a platí dodnes,“ usmívá se důchodce Jan Kemr, který má největší radost z objevu slavného předka, navíc jmenovce Jana, bohatého pána na Březně. Ten byl v roce 1549 jmenován do vladyckého stavu, dostal rodový erb a vlastnil ves Krbice.

Josef byl Kemr na druhou

Společná práce Jana a Václava Kemrů slavila úspěchy a jednotlivé rodinné větve získávaly konkrétní podobu. V té době Jan stále častěji vzpomínal na slova svého otce, že by se příbuzní měli setkávat i jinde než na pohřbech. „Tu myšlenku jsem neopustil a s Václavem jsme sestavili pozvánky na první sjezd Kemrů a rozeslali je na adresy, které jsme měli k dispozici. Sraz byl 13. června 1981 v obci Drnek na Kladensku. Sešlo se nás 98, přišel i herec Josef Kemr. Přítomné jsme rozčlenili do různých větví a na fotografiíchse pak Josef objevil ve dvou z nich. Nebyla to náhoda ani omyl, Josef byl takový Kemr na druhou. Jeho pradědeček si totiž kdysi vzal za manželku Kemrovou z jiné větve,“ vysvětluje hříčku osudu Jan. Od té doby se příbuzní sešli již čtrnáctkrát, sjezdy rodu se konají vždy po dvou letech. Nejvíc jich bylo pohromadě 113, a někteří příbuzní přijeli ze zahraničí. V současné době žijí rodiny Kemrů například v Lublani, Mnichově a v USA.

A jak lze někoho v cizině objevit? „Když jsem v zahraničí, mám takovou mánii studovat telefonní seznamy. Když někoho objevím, napíšu mu. Tak se stalo, že na sraz díky tomu přijeli Kemrové až ze Slovinska. Jsou to potomci našeho předka Františka, vojáka z 1. světové války,“ vysvětluje Jan. A kdo je ze současných Kemrů nejstarší? Shodou okolností je to bratr herce Josefa Kemra, Ludvík. Je mu 87 let a žije v Karlových Varech. „Měl problémy s pozůstalostí po bratrovi, který odkázal majetek své přítelkyni. Když za ní přijel a požádal o dva obrazy, na kterých byli jeho rodiče, nepochodil. Nabídla mu jen nějaké svršky po Josefovi,“ dodává Jan Kemr, který v obci Hradečno zakoupil v průběhu let i chalupu. A aby toho nebylo málo, chalupu postavil v roce 1868 zedník Antonín Lánský pro svou dceru Annu, která si brala za muže, koho jiného, než jistého Františka Kemra.