Mumlal jsem zaříkadla a bodal a bodal...

• Vzpomínáte? Ten případ otřásl zemí

• Během dvou dnů zastřelili vrátného a taxikáře a ubodali dvě stopařky

Veřejnost se už brzy dozví podrobnosti o vraždě dvou sedmnáctiletých stopařek! Vzpomínáte? Stala se v roce 1990 v lesích na Křivoklátsku a šokovala tehdy nejen policii, ale i veřejnost. Více o vraždě prozrazuje v chystané knize »Doživotí« sám jeden z vrahů – Michael Kutílek (56), který sedí na doživotí v rýnovické věznici v Jablonci nad Nisou.

Moderátorovi Luboši Xaverovi Veselému (38) Kutílek přiznal, že tehdy koketoval se satanismem a v osudnou noc toužil provést rituální satanský obřad. U všeho byl i jeho »parťák« Josef Kott (48), který sedí na doživotí také. Kromě stopařek spolu před sedmnácti lety během 48 hodin zavraždili i vrátného v Nýřanech a pražského taxikáře…

Vy jste Josefa Kotta znal?
„Potkali jsme se ve vězení v Minkovicích. Protože jsme oba Plzeňáci, dali jsme se dohromady. A nakonec jsme se domluvili na té trestné činnosti.“

Vysvětlete mi kauzu »stopařky«, tomu vůbec nerozumím…
„Tomu nerozumí nikdo! Páni, co to soudili, ani psychiatři. Skutečně nikdo. A když jsem jim po sedmnácti letech řekl, jak to bylo, tak to odmítají a nejsou schopni to vůbec přijmout.“

Vy jste jeli autem, viděli dvě holky…
„Ano!“

Tak jste jim zastavili, vzali je do auta?!
„Ano!“

Dál?
„Jeli jsme dál, směrem na Prahu, a pak jsme odbočili. To bylo někde před Berounem, už si přesně nepamatuji to místo, zajeli jsme do lesa. Tam jsem je postupně odvedl a provedl rituál, který měl nějakým způsobem zklidnit situaci.“

Když si představím dvě holky, které nic neprovedly a teď mají zemřít, tak mi to přijde jako nepoměr sil!
„Obrovský nepoměr sil! Já to dneska vím taky. Ale v tu dobu ne.“

Člověk v takové situaci uvažuje jinak?
„Pochopitelně! V té době jsem byl v zajetí zla!“

Myslíte, že se to může stát každému?
„Každému, kdo si bude zahrávat se satanismem! Tím se nechci omlouvat, protože to omluvit nejde!“

Myslíte, že stopařky pochopily, že se stávají obětí nějakého rituálu?
„To nevím!“

Řekl jste jim to?
„Odváděl jsem je do lesa postupně! Kdyby tam byly najednou, mohlo by se všechno pokazit. Třeba by jedna začala utíkat nebo tak, rozumíme si? Odváděl jsem je do lesa i kvůli technologii toho činu. Při něm jsou různá zaříkávadla, nebudu zabíhat zbytečně do detailů!“

Vy jste tam říkal zaříkávadla?
„Jistěže!“

Vzali jste něco těm holkám?
„Jen kovové předměty, které nemohou být při rituálu na těle oběti! Jednu botu, na té byly kovové vzory. Pak bundu s nějakými kovovými spínadly. Jinak nic.“

Dočetl jsem se, že těla měla osmdesát bodných ran. K tomu rituálu je potřeba takhle moc je pobodat?
„To se děje po celou dobu toho zaříkávání! Tak se to má provádět. A levou rukou!“

Proč levou rukou?
„Asi že je blíž srdci, že tam nějakým způsobem lépe proudí energie!“

Dneska si pořád myslíte, že to funguje?
„Já vím, že to funguje!“

(Ukázka z knihy Luboše Xavera Veselého »Doživotí«)