VELKÝ RÁDCE AHA!: Příspěvky na bydlení a další prachy od státu
Obracíte v ruce každou korunu? Máte problém s placením nájmu a děsíte se účtů za plyn a elektřinu? Zkuste požádat pomoc stát! Stát ale příspěvěk na bydlení neproplatí komukoli jakoukoli částku za bydlení. Zjednodušeně řečeno je nutné se vejít do tabulek. Jmenují se normativní náklady a jsou to údaje, které vyčíslují průměrné výdaje na nájem, služby a energie. Tabulky určují, jak vysoké náklady na bydlení vám stát maximálně proplatí.
Zmírnit finanční problémy s placením nájmu a inkasa pomáhá stát lidem pomocí příspěvku na bydlení. Od ledna platí nová pravidla, díky kterým na něj dosáhne více lidí, a dokonce získají vyšší částky než vloni. Zvedly se totiž takzvané normativní náklady, z nichž se pomoc potřebným vypočítává. Promítl se do nich růst nájemného, cen elektřiny a služeb i pokles cen plynu a teplé vody. Zároveň ale bude stát pečlivěji zkoumat, jestli někdo příspěvek nezneužívá. Lidé, kteří příspěvek na bydlení berou, musí úřadu práce pravidelně dodávat přehled plateb a vyúčtování záloh, jinak o peníze od státu přijdou.
Co je to příspěvek na bydlení?
Je to jedna z dávek státní sociální podpory. Je určena rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Šanci na jeho získání máte v případě, že 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů vaší rodiny nestačí k zaplacení nákladů na bydlení. Výše příspěvku na bydlení se stanovuje jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a 30 procenty příjmu. Nebo, pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní, jako rozdíl mezi náklady na bydlení a 30 procenty rozhodného příjmu. Normativní náklady určuje stát na základě velikosti obce a počtu členů domácnosti (viz tabulky).
Žádat může téměř kdokoli
Abyste si o příspěvek mohli požádat, nemusíte být jen nájemníci. Požádat si může každý člověk, který má právní vztah k bytu, ať žije ve vlastním bytě nebo rodinném domě, případně v nájemním či družstevním bytě. V daném bytě nebo domě musí mít trvalé bydliště. V nájemním bytě pak musí bydlet na základě nájemní smlouvy. Při schválení příspěvku je možné peníze dostat i zpětně, ale nejdéle za 3 měsíce od data podání žádosti.
Připravte si »papíry«
Žádost o příspěvek na bydlení se podává na oddělení státní sociální podpory úřadu práce podle místa trvalého bydliště. Než ale vyrazíte, připravte si doklady a vyplňte formuláře. Tohle budete potřebovat: › Formulář žádosti o příspěvek na bydlení (získáte ho na úřadu práce nebo na internetových stránkách www.mpsv.cz)› Průkazy totožnosti všech osob, které jsou v bytě trvale hlášeny› Rodný list dětí do 15 let (pokud s vámi žijí v bytě)› Doklad o výši příjmů za čtvrtletí, které předchází podání žádosti (Formulář: Potvrzení o výši čtvrtletního příjmu) › Všechny doklady o zaplacených nákladech na bydlení – složenky, faktury, účtenky, SIPO, výpis z účtu, datum posledního vyúčtování zálohově hrazených služeb, apod.› Doklad o výši nákladů na bydlení› Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti› Evidenční list s rozpisem služeb spojených s užíváním bytu
Jeden byt, jeden příspěvek
Pokud má ve vašem bytě trvalé bydliště více dospělých, nepočítejte s tím, že si každý může o příspěvek na bydlení požádat. „Na jednu bytovou jednotku je možné vždy čerpat jenom jeden příspěvek na bydlení. Druhá osoba je společně posuzovaná s žadatelem o dávku,“ vysvětlujte Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Přísnější pravidla
Stát letos otevřel ruku s penězi určenými na bydlení o něco více. Přísněji ale vyžaduje jejich vyúčtování. Nově je tak nutné minimálně jednou ročně úřadu práce dokládat vyúčtování záloh. Pokud vyúčtování nedoložíte do 12 měsíců od posledního vyúčtování, ztrácíte na příspěvek na bydlení nárok. Další novinkou je pak i povinnost dokládat účetními doklady náklady za pevná paliva.
Stát nezaplatí jakoukoli částku
Máte luxusní pronájem a platíte za něj obrovské částky? Tak se netěšte, že vám na ně stát přidá. Příspěvek na bydlení se totiž řídí tzv. normativními náklady. Ty přesně stanoví, jak vysoké náklady na bydlení vám stát maximálně proplatí. Jednoduše řečeno, i když máte malý příjem a přitom bydlíte v bytě, kde platíte dvacetitisícový nájem, tak dostanete jen rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35).
Příspěvek není doplatek
Řada radnic českých a moravských měst začala označovat některé své části za tzv. bezdávkové zóny. Jedná se o oblasti se zvýšeným výskytem sociálně negativních jevů, ve kterých si noví nájemníci nemůžou žádat o doplatek na bydlení. POZOR! Jde o jinou dávku, než je příspěvek na bydlení. Doplatek na bydlení má dorovnat výdaje na bydlení těm nejchudším tak, aby jim zbylo na živobytí. Dosáhnou na něj jen lidé, kteří jsou v hmotné nouzi. Pokud si tedy chcete požádat o příspěvek na bydlení a bydlíte v části města radnicí označené za »ghetto«, požádat si můžete. Musíte ale splnit ostatní podmínky.
Počítá se každý příjem
Počítejte s tím, že při žádosti si úřad práce pořádně »proklepne« vaše příjmy. A to nejen příjmy vaše, ale všech osob, kdo mají ve vašem bytě či domě nahlášené trvalé bydliště. Do příjmů se přitom počítá i podpora v nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění (nemocenská, ošetřovné, mateřská), rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, důchod i alimenty atd.
Jaké náklady vám stát uzná
O přípěvek na bydlení si můžete požádat, pokud 30 % (v Praze 35 %) vašich příjmů nestačí na zaplacení nákladů na bydlení. Nepočítejte ale, že stát vám jako náklad uzná splátky hypotéky nebo platby za kabelovou televizi. Do uznatelných nákladů na bydlení se započítávají náklady za plyn, elektřinu, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva.
7 věcí, které byste ještě měli vědět
1 Náklady na bydlení je nutné prokázat zpětně za předchozí kalendářní čtvrtletí.2 Rozhodující při podání žádosti jsou čisté příjmy – tedy váš výdělek po zdanění. 3 Příspěvek na bydlení můžete brát tak dlouho, jak dlouho budete splňovat všechny podmínky a budete pravidelně dokládat příjem i náklady na bydlení. Tedy prakticky neomezeně dlouhou dobu. 4 Dokládat své náklady na bydlení můžete výpisem z účtu, složenkou, potvrzením od pronajímatele přímo do dokladu o výši nákladů na bydlení atd. 5 Přeplatky či doplatky z vyúčtování zálohově hrazených nákladů spojených s užíváním bytu se dokládají ve čtvrtletí, kdy k vyúčtování došlo.6 Proti zamítnutí žádosti žádost o příspěvek na bydlení se můžete odvolat. Musíte to ale udělat nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. 7 Zjistit si, jestli má cenu si o příspěvek žádat, můžete orientačně na kalkulačce na http://portal.mpsv.cz/soc/poradce
Důležitá NE, kvůli kterým nedostanete nic ›
O příspěvek na bydlení si NEmůžete žádat, pokud v bytě nebo domě NEmáte trvalé bydliště.› Bydlíte v podnájmu? Tak máte smůlu. O příspěvek si NEmohou požádat lidé, kteří nejsou vlastníci bytu nebo k němu nemají nájemní smlouvu.› NEvyhovuje váš byt nebo dům stavebnímu zákonu nebo NEní zkolaudovaný? Příspěvek nedostanete. › O příspěvek na bydlení vás může připravit i NEplacení nájmu v posledních 3 měsících. › Na peníze od státu nemáte nárok ani v případě, že za bydlení NEplatíte sami, ale náklady na bydlení za vás hradí někdo jiný (rodiče, bývalý partner apod.), kdo nepatří do okruhu společně posuzovaných osob.
V nájmu, nebo ve svém?
Nárok na příspěvek na bydlení mají nejen nájemníci, ale také vlastníci bytů nebo domů. Těm se do nákladů započítávají (stejně jako nájemníkům) energie, vodné, stočné, odvoz odpadů i vytápění (dálkové nebo tuhá paliva). Protože ale neplatí nájem, stát jim tabulkou stanovil výši nákladů srovnatelných s nájemným. Ty vlastně zohledňují běžnou, nezbytnou údržbu bytů, kterou musejí vlastníci průběžně platit. Majitelé domů i bytů tak musí při výpočtu vycházet ze dvou tabulek.
Náklady, které stát uznává pro bydlení v nájemním bytě
Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha více než 100 000 50 000 – 99 999 10 000 – 49 999 do 9 999
Jedna 7 870 Kč 6 227 Kč 5 928 Kč 5 036 Kč 4 844 Kč
Dvě 11 186 Kč 8 938 Kč 8 530 Kč 7 308 Kč 7 046 Kč
Tři 15 116 Kč 12 176 Kč 11 642 Kč 10 045 Kč 9 702 Kč
Čtyři a více 18 827 Kč 15 282 Kč 14 639 Kč 12 712 Kč 12 299 Kč
Náklady, které stát uznává pro bydlení v družstevním nebo vlastním bytě
Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení
Jedna 4 420 Kč
Dvě 6 489 Kč
Tři 8 939 Kč
Čtyři a více 11 298 Kč
Poznámka: U bydlení v družstevních a vlastních bytech se normativní náklady neliší v závislosti na počtu obyvatel obce.
Příklad výpočtu příspěvku
Rozvedená maminka s třináctiletou dcerou žije v nájemním bytě v Berouně. Když sečte svůj plat a výživné na dceru, má čistý příjem 16 000 Kč. Přitom nájem, který platí (včetně energií a poplatků) je 9 000 korun.
Výpočet:
16 000 Kč x 0,30 = 4 800 Kč
To znamená, že 30 procent jejich příjmu (tedy 4 800 Kč) nestačí na pokrytí jejich devítitisícového nájmu. Zákon ale v tabulce stanoví, že náklady na bydlení ve městě velikosti Berouna jsou pro dva lidi 7 308 Kč. Maminka s dcerou tak dostane jen rozdíl mezi tabulkovými náklady a svým příjmem, a nikoli mezi příjmem a skutečným nájmem. Dostanou tak:
7 308 Kč – 4 800 Kč = 2 508 Kč
*Pokud by žily v družstevním nebo vlastním bytě, vypadal by výpočet takhle:
6 489 Kč (normativní náklad pro dvě osoby) – 4 800 Kč = 1 689 Kč
Zdravotní problémy usnadní příspěvek na péči
Srazila vás na kolena nemoc, úraz nebo pokročilý věk? Zkuste si požádat o příspěvek na péči. Právě tahle dávka by měla usnadnit život lidem, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých.
› O příspěvek na péči si může požádat každý, kdo kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebuje pomoc jiného člověka.
› Žádost se podává na úřadu práce v místě vašeho trvalého bydliště, a to buď osobně, nebo se pošle doporučeně poštou.
› Částka, kterou lze dostat, závisí na tom, jak moc jste odkázáni na pomoc druhých. Liší se i podle toho, jestli jde o dítě, nebo dospělého. Pro dospělé jsou určeny tyto částky:
I. stupeň – 880 Kč
II. stupeň – 4 400 Kč
III. stupeň – 8 800 Kč
IV. stupeň – 13 200 Kč
› Peníze jsou určeny k zaplacení nezbytné péče. Je na vás, jaká péče to bude. Můžete za péči platit např. rodinnému příslušníkovi (tzv. osobě blízké), nebo platit služby profesionálů (pečovatelská služba, odlehčovací služby, asistenční služby, atd.).
› Dokonce je možné uzavřít smlouvu o péči třeba se sousedkou nebo kamarádem. Z toho, kdo vám takhle za peníze pomáhá, se pro účely zákona stává tzv. asistent sociální péče.
› Na vyřízení své žádosti si ale můžete počkat poměrně dlouho, dokonce i několik měsíců.
› Pokud vám ale úřad peníze »přiklepne«, dostanete ho i zpětně, od měsíce, kdy byla žádost podána.
