Plzeň zažila v dubnu 1945 tři ničivé spojenecké nálety: Smrt měsíc před koncem války!

Necelý měsíc před koncem druhé světové války zažívali Plzeňané krušné chvíle. Jejich město se stalo třikrát cílem spojeneckých bombardérů. V noci na ně házeli bomby Angličané, přes den je zabíjey pumy Američanů.

Noc ze 16. na 17. dubna 1945
Nejničivější nálet
Nálet podnikli Britové. Cílem bylo plzeňské nádraží. Přiletělo 238 bombardérů RAF a svrhlo na nádraží a obytné čtvrti v Doubravce 891 tun trhavých a čtyři tuny zápalných bomb. Zahynulo 500 německých vojáků a 124 Plzeňanů, hlavně v dělnické čtvrti Cikánka. Pětisetlibrová bomba zasáhla jeden z krytů a způsobila masakr. Prameny hovoří o tom, že obětí bylo nejméně 70.

18. dubna 1945
Nádraží netrefili
Den po ničivém náletů Angličanů bombardovali Plzeň Američané. Cílem čtyřiceti letounů B-17 bylo nádraží ve čtvrti Koterov. Jenže palba z německých protiletadlových děl byla tak silná, že »létající pevnosti« odhodily náklad pum ještě před cílem a bomby zasáhly čtvrti Slovany a Petrohrad. Zahynulo 79 lidí a 24 jich bylo zraněno. Bomby zničily také 49 domů.

25. dubna 1945
Britské varování
Pět set amerických bombardérů B-17 přezdívaných létající pevnosti zničilo asi 70 procent Škodových závodů. Na továrnu svrhly 970 tříštivých a 16 tisíc zápalných pum. Varování před náletem odvysílalo britské rádio BBC. Zahynulo tak jen 67 lidí, většinou v dělnických čtvrtích Karlov a Skvrňany, a dalších 66 bylo zraněných. Bomby zničily 355 domů a 229 jich těžce poškodily. Kvůli varování britského rádia BBC utrpěli Američané při náletu těžké ztráty. Z 500 bombardérů palba poškodila 180 letadel. Jedenáct B17 bylo sestřeleno a o život přišlo 21 letců.

Jaroslav Mašek (90), v dubnu 1945 mu bylo 17:
Každá bomba byla blíž a blíž...
Jaroslavu Maškovi (90) bylo v dubnu 1945 17 let a s mámou bydlel v činžáku 50 metrů od železniční trati nedaleko hlavního nádraží. „Už jsem spal, když se rozezněly sirény. My a ještě dalších asi 40 lidí z domu jsme utekli do sklepa. Slyšel jsem šílený rachot, jak začala pálit protiletadlová děla. Děti a ženy křičely hrůzou,“ vzpomínal Mašek. To nejhorší ale přišlo vzápětí. „Ozvalo se svištění padajících bomb a poté výbuchy. Rány se přibližovaly. Každá další byla blíž a blíž. Čekal jsem, kdy spadne sem a roztrhá nás,“ řekl Mašek. To se jen zázrakem nestalo. „Bomba dopadla těsně vedle nás a pak bylo ticho. Vylezl jsem ven, na ulici ležel vagon z úzkokolejky, která vedla za domem. Poslední puma tam spadla a tlaková vlna vagon přehodila přes náš pětipatrový činžák,“ uvedl.

Ruka mrtvé dívky
Nejsilnějším dojmem z hrůzného náletu bylo pro Maška setkání se smrtí mladé dívky. „Na nosítkách byla vynášena ze zničeného domu. Zpod deky, kterou byla přikryta, jí vyklouzla ruka a houpala se sem tam, sem tam... Uvědomil jsem si, že je asi stejně stará jako já a místo ní jsem tam mohl ležet já,“ svěřil se Mašek.


Zdeněk Mraček (88), v dubnu 1945 mu bylo 15
Poslechl tátu a přežil!
Americká bomba mohla před 73 lety připravit Plzeň o jejího prvního polistopadového primátora. Puma shozená z letadla B17 těsně minula úkryt Zdeňka Mračka (88). Život mu zachránilo to, že tehdy poslechl svého tátu.  
Den po náletu na Škodovku šel Mraček, kterému bylo 15 let, se svými rodiči Tylovou ulicí. Chtěli se podívat, jak bombardování přečkal jejich dům. „Začaly houkat sirény. Nad hlavou nám přelétávaly tři americké bombardéry. Děla spustila palbu a rodiče mě odtáhli do sklepa jednoho z domů,“ vzpomíná Mraček. Ve sklepě bylo okno vedoucí do dvora. Bylo na úrovni země. „Stál jsem u něj a díval se ven. Tatínek mi řekl, ať jdu okamžitě stranou. Často jsem hned neposlechl, ale teď ano. A to mi zachránilo život. Udělal jsem dva kroky ke zdi – a v tu chvíli dopadla dva metry od okna bomba. Dovnitř vletěla obrovská tlaková vlna a spousta sazí, písku a popela. Lidé křičeli hrůzou. Všichni jsme ale přežili,“ dodal Mraček.