Sociolog Martin Buchtík: Jak si chránit soukromí před Facebookem
15 fotografií
Guru sociálních sítí Mark Zuckerberg (33) se zodpovídá před americkým senátem z úniku a shromažďování dat uživatelů Facebooku. Omluvil se, ale co to znamená? Skandál se šmírováním lidí ve virtuálním světě rozvířil moře otázek. Je na síti ještě bezpečno? Chováme se v tomto směru zodpovědně? A jak moc ještě může digitální svět ovlivnit naše reálné životy?
Sociální sítě se staly nezbytnou součástí našich životů. A ačkoli nám v mnoha ohledech usnadňují každodenní komunikaci, v poslední době se začíná mluvit i o rizicích, která s sebou každé kliknutí nese. Monitoring, profilování klientů, jejich zaměření a pak ovlivňování. Jsou Češi ovcemi, které žijí v sociální bublině? Můžeme si v dnešní době vůbec ještě udržet tajemství, nebo kvůli nezodpovědnosti ztrácíme nad digitálním světem kontrolu? Spolu se sociologem Martinem Buchtíkem hledáme na tyto nelehké otázky odpověď.
Jsme na sociálních sítích někým jiným, než ve skutečnosti?
„Na internetu určitě je spousta faktorů, které nás nutí chovat se trochu jinak, než ve světě bez klávesnice. Ale musíme si uvědomit, že i v běžné komunikaci tváří v tvář se snažíme vždycky prezentovat v lepším světle.“
Nelze si ale nevšimnout množství nenávistných komentářů. To bychom si přece v běžné komunikaci nedovolili.
„To máte pravdu. Důvod je ten, že za obrazovkou nebo displejem klesá tlak na sociální normy, pravidla. A také necítíme to samé, co při osobní komunikaci. Typickým příkladem je domluva rande. Pokud se vám někdo líbí, mnohem snáz ho oslovíte přes sociální síť než osobně, protože se tolik nestydíte.“
Dostanu pocit, že se můžu za obrazovku schovat…
„Přesně tak. A pak je tu ještě jeden efekt, a tím je souznění se skupinou. Kromě toho, že se na sociálních sítích můžete s někým dohadovat, můžete s někým i souhlasit, dát někomu »palec nahoru«. A lidé, kteří mají na věci stejný názor, jako my, nás oceňují, i když jsme k něčemu extrémně kritičtí, třeba i sprostí, pokud to souzní s jejich názorem. Protože jsme přece ti borci, kteří se toho nebojí!“
Oskar V. o útoku na sociální síti na jeho malé dítě: Drsně obtěžoval mou dceru
Celý článekJe pravda, že se na sociálních sítích příliš odhalujeme? Že toho o sobě sdílíme až moc?
„Samozřejmě záleží na každém uživateli zvlášť. Sociální sítě nabízejí možnost kontrolovat, co virtuálnímu světu chceme ukázat, a co ne. Na druhé straně, i tahle kontrola může být jen zdánlivá, protože člověk, který si dá tu práci a vyhledá si o vás na internetu informace, si může i z těch několika málo na první pohled nevinných příspěvků utvořit poměrně přesný obrázek.“
Není tedy úplně bezpečné prozradit na sebe na sociálních sítích úplně všechno.
„Ta rizika jsou zřejmá. Celý kyberprostor zaznamenává, co na internet píšete, co vyhledáváte, jak na sociálních sítích vystupujete. A tady chci zdůraznit, že zaznamenává i to, co na internetu sdělujete o svých známých, o rodině. V tom vidím velký problém.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v nedělním tištěném vydání deníku Aha!
PhDr. Martin Buchtík, PhD. (33)
Martin Buchtík je sociolog a ředitel neziskové organizace STEM. V posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s proměnami postojů české veřejnosti, s životním stylem a formováním veřejného mínění. V minulosti mimo jiné řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění a tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu. Doktorské studium absolvoval na Fakultě sociálních věd na Univerzitě Karlově.
Češi na sociálních sítích
Sociální sítě v České republice používá každodenně zhruba třetina populace. Častějšími uživateli jsou mladí lidé. „Pro ně už jsou sociální sítě nutností. Bez nich se jen těžko kontaktují se svými přáteli, přicházejí o různé akce, večírky, výlety, protože ta organizace společenského života už se děje přímo tam,“ říká Martin Buchtík. Zvyšuje se ale i počet uživatelů staršího věku. Ti si často profily na sociálních sítích zakládají, aby zůstali v kontaktu s rodinou, nebo aby měli přístup k fotografiím, které sdílejí jejich děti či vnoučata. Podle průzkumu AMI Digital Index z loňského července se na sítě častěji připojují ženy než muži.
Nebezpečí pro starší uživatele
Kdo je vlastně nejohroženější věkovou skupinou na sociálních sítích? „V principu má tahle otázka dvě odpovědi. Pokud nás zajímá počet, pak jsou to mladí lidé, kterých je na sociálních sítích nejvíce. Z hlediska rizik jsou ale velmi ohrožení starší uživatelé,“ vysvětluje Buchtík. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Pro starší lidi není internet přirozeným prostředím. Nepotřebují ho ke své práci, někdy se s ním teprve sžívají. Mohou tak mít větší problém rozlišit, co ve virtuálním světě je a není pravda. „Myslím, že mladí mají takovou tu pomyslnou záklopku, že když jim něco připadá podezřelé, neklikají na to. Starší lidé spíš důvěřují osobě, která s nimi obsah sdílí.“ Tato generace v tomto ohledu snáz podléhá dezinformacím a nepravdivým informacím.
Fake news při prezidentské volbě
Mohly fake news ovlivnit výsledek lednových prezidentských voleb? Martin Buchtík je přesvědčen, že dezinformace v kampani až tak velkou roli nehrály. „Ze sociologických dat víme, že tím, co rozhodlo prezidentské volby, byla debata na Primě. Tam došlo k největšímu přesunu nerozhodnutých voličů k Miloši Zemanovi,“ vysvětluje sociolog. „Velmi zajímavá ale byla kauza Římský klub.“ V průběhu voleb totiž na sociálních sítích kolovala informace, že Jiří Drahoš je členem Římského klubu, sdružení, o kterém toho veřejnost moc nevěděla. Začala se šířit poplašná zpráva, že klub je spiknutím mocných lidí, a že ohrožuje
15 fotografií
