50 let od smrti prvního muže ve vesmíru: Sfoukla Gagarina z oblohy stíhačka?
Byl to hrdina, jehož obliba překonala i železnou oponu. Muž, který lidstvu otevřel bránu do vesmíru. Hvězda Jurije Gagarina (†34) však předčasně zhasla 27. března 1968 při letecké havárii. Její příčiny nebyly nikdy úplně objasněny...
Pro Sovětský svaz byl první muž ve vesmíru příliš cenný, aby mohl znovu letět na oběžnou dráhu. Dovolili mu však návrat k původní profesi letce. Jenže pro komunisty byl spíše maskotem a tak ani sedm let po jeho vesmírném výletu neměl nalétáno dost hodin, aby byl pilotem 1. třídy. V kokpitu s ním musel sedět vždy i zkušený instruktor. V osudný den mělo jít o poslední let s »učitelem« v zádech a následovat měl první samostatný.
Špatné počasí
K němu ale už nedošlo. S jistotou lze říci, že na letišti Čkalovskij nedaleko Moskvy panovalo špatné počasí, oblačnost byla nízko. V 10:30 dopoledne Gagarin dokončil výcvikový úkol a žádal o povolení k návratu. Co se stalo pak, je už 50 let předmětem spekulací. Trosky letadla s mrtvou posádkou nalezli o několik hodin později u vesnice Novoselovo.
Tajnosti a spekulace
Ihned se rozjelo vyšetřování, jenže jak bylo v Sovětském svazu zvykem, jeho závěry se tajily. A to způsobilo vznik řady spekulací. Povídalo se, že Gagarin to před startem přehnal s vodkou, nebo že Sověti podnikli další let do kosmu, který se nezdařil. A dokonce že Gagarina úmyslně »odstranili«!
„Tehdy všechna úmrtí, jejichž okolnosti chtěli utajit, vydávali za letecká neštěstí. A pak když při jednom Gagarin opravdu zemřel, už tomu nikdo nevěřil,“ podotkl Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Gagarin byl pohřben na čestném místě u kremelské zdi a k jeho hrobu dodnes míří před startem kosmonauti!
Bezpečnost na nule
Přesný průběh nehody se zřejmě nepodaří osvětlit už nikdy. Pravděpodobně tu sehrála roli souhra tragických okolností, které souvisely s letitým porušováním bezpečnostních předpisů na letišti. Piloti například neměli aktuální předpověď počasí, ale púoužívali tu z předchozího dne. „Podle té byla oblačnost ve výšce 900 metrů nad terénem, ve skutečnosti to ale bylo 600 metrů,“ popsal Milan Halousek.
Srážka se sondou?
„Ten let byl úplně banální. V letadle byl i zkušený pilot Vladimir Serjogin, který mohl opravit případnou chybu,“ popsal Milan Halousek. Jedna z vážněji míněných teorií byla srážka s meteorologickou sondou nebo ptákem. „Sondy v této oblasti skutečně létaly. Stopy po ptácích v motoru se nenašly. Tuto verzi později označili vyšetřovatelé za nejpravděpodobnější, vyloučili i technickou závadu.
Byl za tím nadzvukový letoun?
Mezi svědky byli astronauti, kteří se nedaleko od letiště připravovali na nikdy neuskutečněný let na Měsíc. Slyšeli sonický třesk – ránu, kterou vydá letadlo při překonání rychlosti zvuku. Takové v oblasti skutečně letělo, mělo být ale vysoko nad letadlem Gagarina a Serjogina. „Je možné, že pilot Suchoje Su 15 slétl pod oblačnost, aby se přesvědčil, kde je. A při tom se dostal do jejich těsné blízkosti,“ vysvětlil Milan Halousek. MiG 15 se dostal do vývrtky. „To ale nebylo nic, co by piloti nezvládli. Působilo na ně přetížení 10 G, ale i na to byli cvičeni,“ doplnil Halousek. Je možné, že chtěli počkat se stabilizací letounu, až vylétnou z oblačnosti. Jenže ta byla níže, než jim bylo řečeno. „Chybělo jim asi 130 metrů,“ uzavřel Halousek.
Sbírali je dlouho
Gagarin ani Serjogin nehodu nepřežili. Stíhačka během nehody usekala kmeny bříz v terénu a vyhloubila hluboký kráter hluboký 2,5 až 7 metrů. „Vyšetřovatelé všechny trosky i pozůstatky těl z místa nehody pečlivě vysbírali. Po čase se ale i tak našel o něco dál kus Gagarinovi tkáně, zřejmě prstu,“ vylíčil Milan Halousek. Z toho lze usoudit, v jakém stavu těla obou pilotů byla. Některé zprávy dokonce uvádí, že z Gagarina nezbylo nic než kombinéza na stromě. A v její kapse se našly lístky do jídelny na Gagarinovo jméno...
Leonov promluvil po letech
Verzi s nadzvukovou stíhačkou po letech mlčení řekl ruské televizi Russia Today v roce 2013 i astronaut Alexej Leonov (83). Ten už v době vyšetřování protestoval proti závěrům komise, které měly hlavně zakrýt, jaké poměry na letišti panovaly. „Rodina mého kamaráda Jurije má právo znát pravdu,“ vysvětlil, proč se rozhodl prolomit po 45 letech mlčení.
První muž ve vesmíru
Když Vostok 1 s Jurijem Gagarinem na palubě 12. dubna 1961 obletěl Zemi, navždy se přepsaly dějiny lidstva. Byl to první vesmírný let s lidskou posádkou, a ačkoliv trval jen 108 minut, po úspěšném přistání se sovětskému kosmonautovi navždy změnil život. Z Gagarina se stala celebrita světového formátu. A i tuto roli zvládal na jedničku. Davy po celém světě upoutala jeho srdečnost. „Byl také velmi charismatický a snadno navazoval kontakty,“ popsal ho Milan Halousek.
Manželka čelaka
Po splnění výcvikových úkolů 27. března 1968 se Gagarin plánoval vrátit z vojenského Čkalovsko-Gromovského letiště do necelých 50 km vzdálené Moskvy. Jeho žena Valentina tam v nemocnici ležela po operaci slepého střeva. Generál Nikolaj Kamanin po nehodě prý přikázal, aby jí nic neříkali. Důvodem bylo to, že ve špitále byla dlouho a zatím se nevědělo, co přesně se stalo.
Víte, že...
...MiG 15, se kterým Gagarin létal, byl vyroben ve Vodochodech?
