Lípa, strom svobody: Národním symbolem je už 170 let
Lípa. Český národní strom a slovanský symbol. Letos je jím oficiálně už 170 let. Chránila, léčila, krasavice všestranně užitečná. Právem patří mezi uctívané stromy svobody. To si lidé uvědomili hlavně v roce 1918, kdy slavili vznik Československa. Tehdy a v následujících letech se vysadila řada lip – stromů republiky.
Lípy republiky, lípy svobody byly vysazeny na počest vzniku Československa, ale i České republiky. Připomínají naši národní svobodu a demokracii. V letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili ve všech koutech republiky tisíce, vždycky se jednalo o velkou slávu, kde se sešli všichni – od starostů po obecní blázny. Vysazování lip se ve velkém věnovali i Sokolové. Stromy byly ověšené stuhami v národních barvách, zpívala se hymna, ke kořenům se ukládaly pamětní listiny.
Lípa se stala oficiálním národním symbolem až v červnu 1848 během Slovanského sjezdu. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu měl jako národní strom navrhnout František Ladislav Čelakovský (†53), básník národního obrození.
Nejvíce lip bylo vysazeno u příležitosti 50. výročí založení Československa. Mělo to samozřejmě i úplně jiný význam – odpor proti vojskům Varšavské smlouvy, které jako horda nájezdníků vtrhly do republiky za účelem »záchrany« socialismu...
V Česku jsou dva druhy
Na našem území se přirozeně vyskytují dva druhy lip – lípa srdčitá a lípa velkolistá. Ve městech je spolu s javory nejčastěji se vyskytujícím listnáčem. „Lípa je velmi zajímavou dřevinou pro její všestranné využití. Dřevo je oblíbené řezbáři, květy se používají do nálevů a čajů, je to významná dřevina medonosná. Ve městech se vyznačuje velkou odolností, dobře snáší řez, přesazování i poškozovaní kořenů při výkopech,“ říká dendrolog Jan Vítámvás.
Pro svou typicky rozložitou korunu je významným znakem české krajiny. Pravděpodobně byla jedním z prvních stromů, které se vysazovaly u lidských obydlí. Lípa se stala pro svou vůni, vlídnému stínu symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé dokonce věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Mnoho starých lip je chráněno zákonem.
Víte, že...
...v Česku máme nyní 1850 památných lip, což je téměř polovina ze všech vyhlášených stromů?
I na standartě
Ratolesti lípy, českého národního stolu,můžeme nalézt na mnoha oficiálních symbolech Česka – třeba na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách i bankovkách.
Roste i tisíc let
Lípa srdčitá se dožívá v porostech 150 let, jako solitér (samostatně) až 400 let, výjimečně i více. Například tzv. Žeberská lípa okolo 700 let. Lípa velkolistá dosahuje ještě vyššího věku, v porostech kolem 200 let, jako solitér až 1000 let.
Druhy líp
*mezi domácí patří lípa srdčitá (synonymum: lípa malolistá), lípa velkolistá, lípa obecná
Dendrolog Jan Vítámvás (39): O lípy musíme starat! Nemocné mohou zabíjet...
Dendrolog Jan Vítámvás (39) pracuje už 16 let na České zemědělské univerzitě v Praze na fakultě lesnické a dřevařské. Je odborníkem na ekologii lesa. V současné době pracuje na výzkumu přirozené obnovy borových porostů v Česku i v zahraničí.
Často se stává, že staré lípy i ty památečné, jdou po čase k zemi. To se mnohdy nelíbí jak ochráncům přírody, tak i pamětníkům. Je to správné?
„Staré lípy, ale i jiné dřeviny, se stávají »mrakodrapem« pro velké množství organismů (hmyzu, ptactva, menších savců) a proto by měly být i v městském prostředí zachovány co nejdéle. Je ale nutné průběžně sledovat zdravotní stav, stabilitu takových starých stromů a včas je správně ošetřovat. Při zanedbání údržby může dojít i k nekontrolovatelnému pádu větví, nebo celého stromu. Pak by mohlo hrozit zranění, nebo až úmrtí obyvatel, případně poškození majetku.“
Mají lípy nějakého přirozeného škůdce?
„Co se týká škůdců, tak až na výjimky, například pilatka lipová, napadají pouze lípy oslabené. Jinak se lípy vyznačují značnou odolností, vadí jim pouze vysoké zasolení půdy a městské prostředí s vysokými letními teplotami se současným nedostatkem vody a zhutněné půdy.“
V jakém prostředí se tedy lípám nejvíce daří?
„Přirozeně najdeme lípu srdčitou v habrových doubravách, často v lužních lesích a na svazích suťových a stinných roklinových lesů. Roste roztroušeně na celém území Česka až do 600 m n. m. Nejhojnější je v nižších polohách. Lípa velkolistá roste často na skeletovitých půdách, na svazích pahorkatin až do podhůří.“
Existuje nějaké nejvýše položené místo, kde lze lípu vidět přirozeně růst?
„Nejvýše se u nás vyskytuje lípa velkolistá v Hrubém Jeseníku okolo 1200 metrů nad mořem.“
