Unikát v muzeu v Brdec: Atomová mina by smetl Železnou Rudu! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Unikát v muzeu v Brdec: Atomová mina by smetl Železnou Rudu!

Skočovský ukazuje nádobky. V nich byly zapečetěné klíče ke dveřím skladů s atomovými hlavicemi.
Skočovský ukazuje nádobky. V nich byly zapečetěné klíče ke dveřím skladů s atomovými hlavicemi. (Foto Aha! – Zbyněk Schnapka, ČTK, Válečné muzeum Sudety)

Při výbuchu by vytvořila kráter o průměru 382 metrů, hloubce až 91 metrů a se zemí by srovnala třeba celou Železnou Rudu na Šumavě. Prototyp atomové miny, které byly zakopány kolem hranice mezi Východem a Západem, je k vidění v Atom muzeu v Brdech.

Jde zřejmě o jeden ze dvou prototypů, vyrobených podle plánů získaných špiony. Na nich se českoslovenští vojáci učili atomové miny demontovat a likvidovat. „Atomové miny jsme ve výzbroji neměli. Nepopírám ale, že mohly být vyrobené jaderné miny jako americké, které se naši vojáci učili rozebírat,“ řekl generál Miroslav Vacek (82), tehdejší náčelník generálního štábu ČSLA.


Při napadení
Ostré miny byly podle tehdejší vojenské garnitury položené v zemi na německé straně podél státní hranice. Při pokusu o překročení hranic vojsky Varšavské smlouvy měly být na dálku radiově odpáleny. Vznikly by tím ohromné krátery, místem by neprojela vojenská technika a na čas by zároveň území zamořila radiace.

Stěhovali je

Na místě však nebyly stále. „V době zhoršení mezinárodních vztahů se muselo počítat s tím, že tam mohly být atomové miny položeny,“ dodal generál Vacek. V Bavorsku byly podle něj u hranic s Československem tzv. sklípky, kam se miny z výšky spouštěly do hloubky cca 162 metrů. Nejvíce jich bylo za Železnou Rudou. Kdyby mina vybuchla, srovnala by Železnou Rudu se zemí.

Vítovec: Chybí jaderná část
V muzeu je vystavena celá atomová mina kromě jaderné části. „Je to naprostý unikát, o němž se nevědělo. Horní válec je roznětový díl a dole se přírubou připevnila jaderná část. Váží asi 80 kilo,“ popsal Václav Vítovec (65), předseda Nadace Železná opona, která muzeum provozuje. Dodal, že miny byly využívané na takzvané jaderné podzemní stavitelství.


Tajemství aneb Archivy mlčí
Minu obestírá tajemství. „Na plášti jsou nápisy v angličtině. Roznětková část je ale pod českými nápisy vyrobena ve zbrojovce v Uherském Brodu. Zřejmě to je okopírovaná americká atomová mina,“ říká Vítovec. Muzeum by uvítalo, kdyby se mu ozvali lidé, kteří s touto minou přišli do styku. Vojenské archivy jsou totiž stále veřejnosti nepřístupné.

Víte, že muzeum...
...minu získalo od nadšenců z Česka? „Nepřejí si, abychom prozradili, kde k ní přišli. Byla dlouhodobě uskladněna,“ řekl Vítovec.
...se letos poprvé otevře 31. března, je však nutná předchozí telefonická domluva?
...vystaví i nedávno odtajněný rozkaz s podpisem amerického majora na svržení atomové pumy na Hirošimu?

Siebert: Opravdu jen cvičné?
„V 70. letech se u nás vyrobily dvě cvičné jaderné miny. Obě skončily v kasárnách ve Velké Hleďsebi na Chebsku a v roce 2004 byly zlikvidované. Mám k jedné z nich doklady,“ řekl Jiří Maria Sieber z Válečného muzea Sudety. Vzápětí si ale klade otázku: „Když byly jen cvičné, tak proč by na ní nastavovala čísla, která minu deaktivují? Slyšel jsem, že v případě nezdařeného obsazení Německa (vojsky Varšavské smlouvy – pozn. red.) a následném ústupu armády zpět do Čech, měla být takováto mina na hranicích odpálena,“ dodal Sieber.

Jediný přístupný sklad jaderné munice: Při havárii by to odnesla Plzeň
Atom muzeum v Míšově na Plzeňsku se nachází v jediném skladu jaderné munice na světě, který je přístupný veřejnosti. Sovětská armáda tam uprostřed brdských lesů ukrývala pod zemí hlavice k raketám krátkého doletu.

Bunkr fungoval od konce 60. let a tvoří ho podzemní prostory 40krát 40 metrů. Jde o hlavní sál a boční chodby, kde byly uskladněné jaderné hlavice k raketám. Pod tím je ještě 29 metrů hluboký betonový trychtýř, bránící případným zemětřesením. Uvnitř bylo 60 až 80 jaderných hlavic. Nejmenší, o síle 12 kilotun, byla 2krát silnější než bomba svržená na Nagasaki a nejsilnější o síle 400 kilotun, by při výbuchu zničila území 40krát 40 km. Při havárii by přestala existovat i 20 km vzdálená Plzeň.
Kromě Míšova byly v Česku ještě dva sklady jaderné munice v Červeném Újezdě a Bělé pod Bezdězem.


Vojáci netušili, co hlídají
Dovnitř bunkru smělo vstoupit jen osm z pětatřiceti důstojníků sovětské armády, kteří zde působili. Dole v podzemí sloužili vždy po čtyřech ve dvou směnách. Bunkr hlídalo 170 vojáků. Ti netušili, co tam je.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.