Unikátní fotoreportáž: Nejhlubší »vráska« v povrchu Česka! Byli jsme víc než kilometr pod zemí!

O čem že to vlastně mluvíme? Ne, nejde o žádnou supertajnou laboratoř, ani jaderný kryt pro vyvolené, mluvíme o nejhlubší vrásce, kterou do povrchu Česka udělal člověk, o hlubinném dolu Paskov, kde lidé den co den sjíždějí do hloubky 1188 metrů pod zem. Reportéři Nedělního Aha! se vydali zjistit, jak to v místě »na dosah pekla« vlastně chodí…

Dodržujte vojenský režim!

První, co vám v Paskově řeknou (a pro jistotu hned několikrát) je, že v dole se musíte řídit přísným, takřka vojenským řádem. Není se čemu divit, když potřebujete mít dokonalý přehled o zhruba tisícovce horníků, kteří jsou pod zemí během jediné šichty!

Bez školení nikam nejdete

Do dolu nikdo nesmí bez předepsaného oblečení, záchranného dýchacího přístroje a svítilny. Ta je opatřena čipem, kterým se každý horník musí při cestě pod zem ohlásit a po výstupu na povrch země odhlásit. Hned je tak jasné, kdo je v dole.

Když tabák, tak žvýkací

Kouření je v dole přísně zakázáno, což ale neznamená, že tam pracují samí nekuřáci. Kuřáci řeší nedostatek nikotinu žvýkáním tabáku zvaného »bago«. Co to je? Tabák napěchujete do kovové trubky a na jedné straně zapálíte. K druhé straně trubky přiložíte hadici od vysavače a kouř protáhnete skrz veškerý tabák. Pak zapálený konec uhasíte vodou a na závěr pro lepší chuť a vůni nakapete do tabáku rumovou tresť nebo slivovici.

Na ponožky zapomeňte!

Oblečení, holínky, rukavice, respirátor a ochranná přilba – to všechno musíte při cestě pod zem mít na sobě. Jediné, co nedostanete, jsou ponožky. Místo nich máte dvě plátna, která si podle přesného návodu omotáte kolem nohou.

Vezměte si svačinku

Je nutné se najíst ještě před prací, nejprve dostanete hutnou polévku. Svačinku na celou šichtu si vyzvednete ještě před cestou pod zem. Vybírat si nemůžete, všichni dostanou to samé.

Zem pod nohama se propadla

Klec dopravuje horníky na pracoviště a zpět. Sotva do ní vstoupíte, tak máte pocit, že se vám propadla země pod nohama za neuvěřitelného hluku. Tmou se pak řítíte rychlostí 12 metrů za sekundu (42,3 km/h) dolů. Světla, která se občas mihnou tmou, jsou patra, která míjíte.

Tři minuty do pekla

Za necelé tři minuty se ocitáte v hloubce 1120 metrů. Možná vás překvapí intenzita, jakou tady proudí vzduch, a celkem přijatelná teplota 25 ºC.

Vlakem s přestupem

Ne, tady ještě není cíl, je třeba cestovat asi 15 minut vláčkem. Nejprve je všude celkem dost světla, později se musíte spolehnout jen na svou svítilnu, která by měla vydržet až 12 hodin. A to stále není konec. Po přestoupení do závěsného vláčku jedete dalších 10 minut, během kterých překonáváte dvanáctistupňové klesání a stoupání.

»Parádních« 30 stupňů!

Od poslední zastávky je nutné ujít ještě pár set metrů k místu odstřelu. Tady už vzduch necirkuluje, ale je čištěn a chlazen klimatizací. Přesto je 30ºC!

V červeném jsou šéfové

Červené fáračky nosí inženýři, kterým vždy vedoucí party podává hlášení o průběhu ražby. Zase ten vojenský pořádek! Naším průvodcem byl inženýr Zbigniew Janowski (vpravo).

Tady bude výbuch!

Před obrovskou masou kamene stojí vrtná soustava, která připravuje otvory pro trhavinu. Hluk, prach, horko to jsou tady zcela běžné pracovní podmínky.

Takhle cestuje uhlí (a někdy lidé)

Na dopravníkovém pásu běžně cestuje uhlí nebo kamení, někdy ale také lidé. Pásy, které mohou přepravovat lidi, jsou ale speciálně upravené. Na běžné dopravní pásy lidé nesmějí vkročit pod pohrůžkou vyhazovu nebo snížení platu třeba na půl roku.

Odvážní umouněnci

Na každém kroku potkáte party umouněných lidí, kteří si zvolili život ve tmě ke své obživě. Poté, co tohle místo zažijete na vlastní kůži, získáte k nim patřičný obdiv.

Takhle vypadá »město« pod zemí

• Rozloha dobývacího prostoru Stařič, ve kterém je i důl Paskov, je na povrchu 40,36 km² neboli 6115 fotbalových hřišť.
• Důl Paskov leží mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.
• V dole Paskov se dobývá černé uhlí, ze kterého se vyrábí právě koks hlavně pro elektrárny a hutě.
• Nejhlubší místo v dole je 1188 m pod povrchem.
• Celkově bylo z dolů v prostoru Stařič vytěženo přibližně 877 281 nákadních vagonů uhlí. To je bezmála průměr zeměkoule.
• Celkově bylo vyraženo 790,7 kilometrů chodeb, což je vzdušnou čarou z Plzně do francouzského Lyonu.
• Délka udržovaných činných štol je 127,2 km, což je zhruba vzdálenost mezi Prahou a Českými Budějovicemi.
• Nejvzdálenější pracoviště leží 7 km od dopravní klece.

Nejhorší důlní neštěstí u nás: Umíraly stovky lidí!

• K vůbec nejhoršímu důlnímu neštěstí u nás došlo 31. května 1892. Tehdy vypukl požár ve 29. patře dolu Marie v Příbrami – Březových horách, který se postupně rozšířil i na další důlní díla v lokalitě. Během katastrofy zemřelo 319 horníků a 9 koní. Po hornících zůstalo 285 vdov a 960 sirotků!
• Největšími důlními neštěstími v revíru Rosicko-Oslavansko byly výbuchy třaskavých plynů na Dole Františka v Padochově v roce 1860, kdy zahynulo 53 horníků, a výbuch na Dole Dukla v Oslavanech v roce 1921, kdy při výbuchu důlních plynů a následném výbuchu uhelného prachu zahynulo 26 horníků a řada dalších horníků utrpěla vážné popáleniny.
• Dalším smutným dnem pro všechny horníky byl 12. únor 1949. Tento den došlo v ostravsko karvinském dole Doubrava k výbuchu metanu. Během likvidace této havárie zahynula celá četa důlních záchranářů.