Mumie míří do Prahy: Taková vysušená rodinka
7 fotografií
Tohle jsme tu ještě neviděli! Evropská premiéra výstavy »Mumie světa« se odehraje v Praze. Největší sbírka nebožtíků na světě nám nechá nahlédnout do minulosti, do života vzdálených kultur i do osobních příběhů, které prožívali výjimeční i obyčejní lidé.
Jde o exponáty muzeí, univerzit i soukromých sbírek ze všech koutů světa. A v únoru tohle všechno uvidíme na vlastní oči na pražském Výstavišti. Pozoruhodný je například osud rodiny Orlovitsových z Maďarska.
Manželé byli i s malým synem nalezeni roku 1994 mezi dalšími více než 250 mumiemi v tajné kryptě města Vác na břehu Dunaje. To se počátkem 19. století zdálo být prosperujícím městem. Ale i jeho uličkami se plížil smrtící zabiják jménem tuberkulóza.
Na tuto hrozivou nemoc zemřelo více než 60 % z 256 těl nalezených v zapomenuté kryptě, ukrytých zde po celá staletí. Při jejich objevu se vědcům tajil dech. Oblečení, pokožka, vlasy i nehty mumií byly neporušeny. „Obvykle, když otevřeme rakev, najdeme jen kosterní pozůstatky - měkká tkáň se rozpadá,“ vysvětlila jedna z vědkyň, Linda Sutherlandová. Církevní záznamy a nápisy na rakvích pak pomohly určení jmen, dat úmrtí, narození, svatby, křtů a někdy i povolání nalezených lidí. Velmi je zaujala i rodina Orlovitsových. Při jejich objevu se vědcům tajil dech.
Oblečení, pokožka, vlasy i nehty mumií byly neporušeny. „Obvykle, když otevřeme rakev, najdeme jen kosterní pozůstatky – měkká tkáň se rozpadá,“ vysvětlila jedna z vědkyň, Linda Sutherlandová. Církevní záznamy a nápisy na rakvích pak pomohly určení jmen, dat úmrtí, narození, svatby, křtů a někdy i povolání nalezených lidí. Velmi je zaujala i rodina Orlovitsových. V první z trojice „rodinných“ mumií byla identifikována Veronica Orlovitsová (za svobodna Skripetzová, †38). Tato žena se narodila se v roce 1769 nebo 1770 a zemřela roku 1808 či 1807. Jejím manžel byl mlynář z Vácu, Michael Orlovits (†41) narozený v roce 1765. Veronica během života měla tři děti, žádné se ale nedožilo ani tří let. S Michaelem měla poslední z nich, syna Johannese (†1). Právě ten vědcům kalifornského Bowersova muzea v Santa Anně trochu zamotal hlavy. Nejprve odhalili, že Johannes zemřel jako první v roce 1800.
Následoval ho otec Michael, vdově v té době bylo 36 let. Veronica se stihla znovu vdát, ale i ji sklátila tuberkulóza, o dva roky později. Nemoc ji trápila delší dobu, ukázalo se, že v době své smrti byla velice hubená. Pořádného vyšetření lékaři a vědci se všichni tři, ale i další desítky nalezených mumií, dočkali po zhruba třech stech letech. Odborníci muzea v Kalifornii i z maďarského Přírodovědného muzea chtěli zjistit přesnou příčinu úmrtí a zdravotní stav lidí, jejichž mumie objevili. „Vyšetření a virtuální pitva provedená na CT odhalila to, co v záznamech církve chybělo,“ řekla Aha! tisková mluvčí výstavy Květa Havelková. „Že žena trpěla tuberkulózou poznali vědci při analýze plicní tkáně.“ Stejné výsledky našli i u Michaela. Obě dospělá těla navíc ukrývala další zranění a rány. Záhadou však zůstal malý Johannes. Roční chlapec totiž tuberkulózu neměl a zkoumání
prokázalo, že v době své smrti byl dobře živeným a standardně zdravým dítětem.
„Mumie měla sice například oddělené kosti, ale to byl důsledek rozpadající se měkké tkáně po smrti - kosti se pak mohou v těle pohybovat,“ prozradila Havelková. I bez této záhady však odborníci k mumiím přistupovali s veškerou úctou. Uvědomovali si zvláštní kontrast, když se na vyšetření na nejmodernějším CT objevila „pacientka“ s téměř
papírovou kůží, oděná ve staromódních šatech. Když pak lékaři sledovali jednotlivé obrazy průřezu těla na obrazovce počítače v sousední místnosti, žasli nad zachovalostí mumie bez jakéhokoli lidského zásahu. Jak je to vůbec možné? I na to se ale přišlo. „Těla mumifikovalo a zachovalo konstantní proudění vzduchu v kryptě a to, že místnost byla přirozeně chladná a suchá,“uvedla Havelková. Nápomocnou prý byla i míza z
borových hoblin, která lemovala těla v rakvích.
Díky stavu mumií tak bylo možné po stovkách let počítačovou tomografií, skenováním a digitální spojením rentgenových snímků vytvořit trojrozměrné obrazy těl. Ty posloužili tomu, abychom se dozvěděli více o nemocech, úrazech, příčinách smrti, ale i životním stylu dávných generací, aniž by hrozilo poškození mumií. „I pro nás je překvapením, co ještě můžeme zjistit o životě a historii,“ přiznal ředitel antropologického oddělení
maďarského Přírodovědného muzea a expert na mumie z Vácu Ildiko Szikossy.
Výstava Mumie světa však prozradí i další zajímavosti.Od 1. února se brány výstavy otevřou v prostoruVýstaviště Holešovice na více než dvou tisících metrech čtverečních. Nabídne procházku historií do věků datujících se daleko před náš letopočet. Návštěvníci budou mít poprvé možnost prohlédnout si nejen mumie z Egypta, Severní a Jižní Ameriky, ale také z Evropy. „Některé z nich pocházejí z vážených rodů, jiné zase nabídnou pohled na obyčejné lidi, jejichž těla byla mumifikovaná přírodně a přirozeně,“ řekla Havelková. Mezi nejzajímavější pak patří Baron Von Holz, německý šlechtic nalezený v utajené rodinné kryptě hradu ze 14. století. Burnsova sbírka lékařsky vyrobených mumií používaných k výuce anatomie na počátku 19. století. Egyptský kněz Nes-Hor či mumie zvířat včetně sokola, ryby, kočky a mláděte krokodýla, které byly vytvořeny, aby na věčnost doprovázely členy královské rodiny. „Mnoho se dozvíme i o
mumiích vzniklých a nalezených přímo na území Česka,“ doplňuje Havelková.
Od 1. února se brány výstavy otevřou v prostoru Výstaviště Holešovice na více než dvou tisících metrech čtverečních:
7 fotografií
