Evropská komise zakázala říct: To je pravý český ležák!

Jaký je tohle ležák? (Archiv firem)

3 fotografie

5. října 2017 • 12:00

»Světlý ležák svrchně kvašený«. Tak z takového označení na lahvi zlatavého moku, který je ale podle norem Evropské unie naprosto v pořádku, mohou čeští pivaři vyskočit z kůže. Ležák je přece vždycky spodně kvašený! Pořádek v dnešním pomateném označení měla udělat nová vyhláška. Jenže Brusel jí stopnul!

Do vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, české ministerstvo zemědělství zapracovalo i pořádek v názvosloví piv. Dosud totiž jsou jako ležák označována i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, která spadají do limitu stupňovitosti od 11 do 12 stupňů. Pivovary to tak nutí dělat platná vyhláška. Tradiční označení ležák je ale u nás vyhrazeno jen pro piva spodně kvašená. Takový mok má větší říz i naprosto jiné chuťové parametry, než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Prsty Slováků?

Ministerstvo proto chtělo do vyhlášky zavést novou kategorii piv. Takzvaná »plná piva« by byla právě ta, která jsou dnes zmatečně označována jako ležák. Jenže některé členské státy Unie nám do této bohulibé snahy hodily vidle. Spekuluje se o tom, že v tom mají prsty hlavně Slováci. Výhrady se sice oficiálně týkaly pasáže o minerálních vodách, ale... Může za tím být i to, že výrobci svrchně kvašených piv mají rychlejší obrat, protože nápoj nemusí tak dlouho zrát v kádích.

Až příští rok

V každém případě je platnost celé vyhlášky pozastavena, přestože podle představ ministerstva zemědělství měla platit už loni. Teď není jasné, jak dlouho bude trvat, než se všechny připomínky vyřeší. V každém případě – pořádek v pivech nenastane zřejmě ani příští rok.

„Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Další úpravy

Neschválená vyhláška je však podle svazu minipivovarů ještě stále nedostatečná a žádá si další úpravu. Podle nich totiž typicky český ležák může být uvařen i jako deseti či třeba patnáctistupňový, tedy nikoliv jen v rozmezí 11 až 12 stupňů.

Co má změnit vyhláška

*»ležák« bude jen spodně kvašené pivo o síle 11 až 12 stupňů
*»plná« mají být označena ostatní piva o síle 11 až 12 stupňů
*»silná« mají být bez rozdílu piva o síle 13 a více stupňů

Jaké jsou druhy piv:

SVRCHNĚ KVAŠENÁ

Vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae. Ty vytoří jakousi „krustu“, sesbírají se a mladina se ukládá do sudů nebo tanků, kde zraje několik dnů až 3 týdny.

Pšeničná

Při výrobě byla nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu (u bavorských piv je to víc než 50 %).

Ale

Původně označení pro nechmelená piva, dnes ale jsou některá naopak velmi silně chmelená s důrazem na hořkost i výrazné aroma.

Stout

Je velmi tmavé pivo z praženého sladu, které má původ hlavně v Británii a Irsku. Může se podávat i nechlazené.

SPODNĚ KVAŠENÁ

Vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách v rozmezí 8–14 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum. Poté měsíc a déle leží při teplotách blízkých nule.

Ležák

Po procesu kvašení měsíc a déle leží, proto ležák, stupňovitost má typicky od 8° až 17°, u nás nejrozšířenější plzeňský typ ležáku.

Výčepní

Má oproti ležáku nižší stupňovitost, a to 8° až 10°.