670 let od korunovace Karla IV.: Přišel v lýkových střevících a s mošnou...
6 fotografií
Intriky a pletichy v domácí i evropské politice komplikovaly Karlu IV. (†62) cestu na český trůn. Ovšem poté, co byl 2. září 1347 korunován českým králem, se zasloužil Otec vlasti o zvelebení zuboženého království.
Karlův most, hrad Karlštejn, pražské Nové Město, nejstarší univerzitu ve střední Evropě nebo Hladovou zeď. To všechno nám Karel IV. po sobě zanechal. A nic z toho by nevzniklo, kdyby před 670 lety v tehdejší bazilice svatého Víta na Pražském hradě neproběhla jeho korunovace. Karel IV. a jeho první manželka Blanka z Valois se tím stali panovníky českých zemí.
Slavnost se konala na Pražském hradě, král po vzoru Přemysla Oráče obul lýkové střevíce a vzal si rolnickou mošnu. Budoucí císař Svaté říše římské pro korunovaci nechal sepsat nový řád a hlavně – dal vytvořit novou korunu věnovanou svatému Václavovi.
Tu mu na hlavu posadil první český arcibiskup Arnošt z Pardubic. Na závěr zazněla nejstarší česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Následovala slavnostní hostina, pro kterou byl na Havelském tržišti postaven dřevěný dům, bohatě vyzdobený hedvábnými látkami.
Vyhnanství ve Francii
Jan Lucemburský považoval svého dědice Václava nejdříve za soka. Obával se, že ho jeho manželka Eliška Přemyslovna sesadí z trůnu a dosadí na něj prvorozeného syna. Toho proto poslal na sedm let do Francie, kde kralevic přijal jméno Karel. Jako sedmiletý tu byl také oženěn s Markétou z Valois, které kvůli plavým vlasům všichni přezdívali Blanka.
Návrat do vlasti
Do českého království se Karel IV. vrátil ještě za života svého otce Jana Lucemburského (†50). V roce 1333 je nalezl zchátralé. „Nenašli jsme jediného hradu, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky,“ postěžoval si později ve svém životopise. Budoucí král tak musel nejprve bydlet v měšťanských domech. Nařídil opravy Pražského hradu, ze zástavy vykoupil některé královské hrady a zanedbané království opět začalo vzkvétat.
Boje o moc
Boje papežů s tehdejším císařem Svaté říše římské Ludvíkem Bavorem využil nový papež Klement VI., Karlův bývalý učitel. Lucemburkům nabídl kandidaturu na římskoněmecký trůn. Na ten byl Karel IV. zvolen už roku 1346, Ludvík Bavor se ale nechtěl vzdát a hrozila válka. K té ale nedošlo, sesazený císař totiž zemřel při lovu medvědů. Roku 1355 byl korunován také na císaře.
Zemřela jako mučednice, přitom byla černým svědomím britského královského…
Celý článek6 fotografií
