Jak se opravuje strašidelný mlýn?
6 fotografií
Chtěl si jen koupit chalupu v milovaných Krkonoších, ale malinko to přehnal. Teď má Jiří Krch na starost obrovský, 250 let starý mlýn. Pečlivou prací z něj udělal jedinečný skanzen a dokonce kulturní národní památku.
„S manželkou jsme byli zvyklí do Krkonoš jezdit od malička. Sháněli jsme tu chalupu a shodou okolností jsme přišli na mlýn, který tehdy nabízel mladý od Janatů. Tak jsme o tom chvíli jednali, až jsme to upekli,“ vypráví pan Krch z dalekého Tábora. Janatův mlýn v Buřanech Jablonce nad Jizerou má za sebou dlouhou a bohatou historii a ta mu tak učarovala, že se místo poklidného chalupaření rozhodl jedinečnou stavbu znovu přivést k životu.
Výhodou bylo, že v mlýně zůstalo veškeré vybavení a rodina Janatových v něm do roku 2006 stále žila. „Bylo to v podobném stavu, jako je to dnes, ale chtělo to údržbu.“ To znamená novou střechu, nový vodní zámek a celé vysoké dřevěné stavení potřebovalo natřít. A aby toho nebylo málo, k mlýnu patří i mléčnice, kam se schovávalo mléko do chladu, pak stáj pro koně a kravku, chlívek, včelín a stodola, kde byly opravy potřeba také. „Nějaký milion na to padl,“ přiznává.
A přece se točí!
Po té náročné části ale přišla podle slov pana Krcha radostnější práce. Roztáčení techniky, která roky stála ladem. „Máme staré výkresy, něco ale člověku dá i selský rozum. Není to jaderná fyzika, jednoduché převody, částečně dřevěné a kovové stroje,“ vysvětluje. Klasické mlýnské kolo tu ale nenajdete, za Francisovu turbínu ho vyměnili už v roce 1920.
V srdci mlýna, tedy ve strojovně, se pohybuje jako zkušený mlynář. Otočí kolem ventilu, který otevře přívod vody a jakmile je proud dost silný, soustava se dá do pohybu. Voda ovšem nepohání jen samotné mletí, zásobovala dům i elektřinou a stále díky ní funguje třeba i obří hnětač těsta. V tomto mlýně se totiž i peklo! Třeba vyhlášené svatební koláče.
Bude i chléb
Zprovoznit pec a upéct v ní chléb má pan Krch také v plánu, jenže ho ještě čeká čištění komína a rekonstrukce pece. Na vše ale naštěstí sám není, pomáhají mu přátelé a ruku k dílu přiloží i staří řemeslníci, kvůli opravě řemene na soukolí je navštívil řemenář. Spolupráce s libereckým krajem a památkáři, přece jen se jedná o národní kulturní památku a všechny úpravy je potřeba schválit.
Na svoje úspěchy je právem hrdý a mlýn zpřístupnil i veřejnosti. Ti si ho mohou prolézt od přízemí až po střechu, mít jedinečný pocit, jakoby tu zrovna skončila šichta, a když budou mít štěstí, potkají tu i syna posledního mlynáře Antonína Janatu, který tu občas provází a vzpomíná.
Janatův mlýn
Mlýn na Františkovském potoce postavili už v roce 1767, ovšem jen přízemní část. Do současné velikosti stavbu rozšířila rodina Janatova, která ji koupila v roce 1843. Mlelo se zde obilí třeba až z Polabí, které posílali po železnici, nebo třeba armádní pšenice. Obchodu se dařilo, Janatovi si zařídili i pekařství a kramářství. Žili tu po pět generací, z toho čtyři mlynářské. V roce 1951 ale výnos zakázal malé živnosti a v nádherném mlýně už mohli jen přebývat.
Pomocný dieselový agregát Slavia byl ve třicátých letech instalován pro období sucha a nutné údržbové práce na náhonu. V mlýně je i elektroinstalace z roku 1906.
6 fotografií
