Jaroslav Klemeš (†95) udržoval během Pražského povstání spojení s Londýnem: Závozník s válečným křížem!
10 fotografií
V 95 letech zamířil do výsadkářského nebe generálporučík Jaroslav Klemeš. Byl posledním žijícím parašutistou z Británie, který za 2. světové války seskočil na území protektorátu Čechy a Morava. Během Pražského povstání obsluhoval jedinou povstaleckou stanici Anna, udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. Pak ho komunisté zavřeli.
„Když jsme spolu před pár měsíci hovořili, mluvil tak potichu, že mu nebylo ani rozumět. Když však donesl na jednu z oslav armádní generál Josef Bečvář flašku vína, překvapil mě, že na něj měl chuť.
Jenže moc toho nakonec stejně nevypil. Nechtěl bych se dožít takového stavu, v jakém byl on,“ popsal poslední dny hrdiny Emil Boček (94), jediný u nás stále žijící stíhací pilot RAF.
Zemřel válečný veterán Imrich Gablech (†101): Měl za sebou pobyt v lágru i…
Celý článekV 18 šel bránit vlast
Jaroslava Klemeše rodiče vychovávali k hrdosti a vlastenectví. Do války se rodák ze slovenské Čadci vydal v osmnácti letech přes Budapešť, bývalou Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii, Francii až do Anglie. „Hledali tam odvážné muže, kteří se měli do vlasti vrátit a začít s Němci bojovat taky jinak, než pouze se zbraní v ruce.
Důležité bylo i navazování spojení mezi Čechy, Moravou a Británií tak, aby se dal na našem území koordinovat například příjem zbraní,“ vzpomínal sám Jaroslav Klemeš.
Trénoval ve Skotsku
Parašutistický kurz absolvoval ve Skotsku, kde byl náročný terén. Ten měl kopírovat prostředí v Čechách v místech, kde měl být později vysazen. Než k tomu došlo, našel se i čas na radovánky. Čechoslováci si se spojenci zahráli fotbalový turnaj, chodili tancovat a za děvčaty.
„V Anglii byla tehdy velká poptávka po chlapech, neboť mnoho místních odešlo na frontu. Třeba na svátky nás poslali za slečnami si užít. Až na místě jsme však zjistili, že jedné je pětašedesát a druhé snad sedmdesát roků. Bylo nám to ale jedno,“ popisoval s úsměvem Klemeš.
Problém s vojákem, který ze sna mluvil pravdu
Do protektorátu seskočil až na třetí pokus v noci ze 16. na 17. února 1945 se skupinou s krycím názvem Operace Platinum-Pewter. Výsadkáři byli vysazeni v Železných horách. Jejich úkolem bylo založit skupinu, která se bude zabývat zpravodajskou činností i zajištěním příjmu dalších osob a výzbroje.
Jaroslav Klemeš ovládal také přístroj na navádění letadel, bez kterého by pilot jen těžko našel zvolené místo na shoz. „Sice jsme mohli seskočit do protektorátu dříve, ale proti tomu hrálo mnoho faktorů. Mnozí třeba vedli spory mezi sebou, takže trvalo dlouho, než se skupina dala dohromady i po lidské stránce.
Skákat s námi měl kupříkladu i voják, jenž ve snu odpovídal pravdivě na různé otázky. To bylo z důvodu případného prozrazení nepřijatelné. Ale nakonec zdržení celé akce až tak nevadilo, protože bylo potřeba i ke konci války hodně věcí vystupňovat,“ vzpomínal Jaroslav Klemeš.
Pro komunisty byl nebezpečný
Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem a stal se důstojníkem z povolání. Po nástupu komunistů k moci byl ale z armády propuštěn. Pro nový režim byl nebezpečný, měl připravovat půdu pro návrat prezidenta Edvarda Beneše (†64) k moci.
V roce 1949 byl zatčen a odsouzen ke dvěma letům vězení za údajné neoznámení trestného činu zrady. Devět měsíců byl na samotce a namísto záchodu musel používat kyblík.
„Každé ráno se muselo utíkat ho vylít, říkalo se tomu kýblování. V cele se nesmělo sedět na posteli, mohl jsem jen chodit. Pět kroků sem, pět kroků tam. Světlo svítilo bez přestávky. Při spaní nesměly být ruce pod dekou. Chtěli nás na něco dostat, ale to se jim nepodařilo,“ popisoval Jaroslav Klemeš.
Po propuštění mohl pracovat jen jako skladník, závozník a řidič. V roce 1968 byl rehabilitován, ocenění válečných zásluh se však dočkal až po pádu komunistického režimu.
Víte, že...
...Klemeš obdržel mimo jiné Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, Československou medaili Za zásluhy I. stupně, medaili Za hrdinství a Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy?
Z letadla skočil jen šestkrát
„Když jsem ještě před pár roky jezdil k 43. výsadkovému praporu Chrudim na návštěvu, mysleli si někteří, kolik desítek seskoků mám za sebou. A jeden před druhým se tam vytahovali. Přitom já před tím posledním, nejdůležitějším, jsem jich absolvoval pouze pět,“ dával k dobru s žertem Klemeš.
10 fotografií
