Tajemné české MUMIE: Vyprávějí svoji minulost! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Tajemné české MUMIE: Vyprávějí svoji minulost!

Tajemné českých mumií
Tajemné českých mumií (Foto Aha! – Petr Podroužek, Profimedia, ara)

Pokud chcete obdivovat mumie, rozhodně nemusíte hned letět za faraony do Egypta. Možná to nevíte, ale máme doma mnohem lepší, zajímavější a zjevně i zachovalejší. Až nebudete vědět, kam zajet na výlet, vyrazte za českými nebožtíky, kterým v jejich době nedopřáli obligátní pohřeb, avšak kteří nám díky tomu mohou podat historická svědectví, nepřímo vyprávět své osudy.

Vyjeďte do Českého Krumlova, do Brna nebo Klatov. Tady před sebou máme konkrétní postavy středověku či období baroka. Kontakt je tak mnohem působivější, bere dech, až z něj mrazí (a to nejen kvůli tomu, že k setkání dochází v kryptách hluboko pod zemí, kde je chladno a kam nikdy nedosáhne sluneční paprsek).
Je pozoruhodné, že například na rozdíl od Lenina v moskevském mauzoleu či egyptských mumií nebyly použity balzamovací techniky, ale ke konzervaci došlo postupným vysoušením těla prouděním vzduchu. Většinou jde o šlechtice nebo členy jezuitských, kapucínských či jiných mnišských řádů, 
i významné duchovní.
Jako by chtěli pozůstalí zastavit čas, vyrvat je z tenat smrti a nepřipustit jejich skon. Zásadní a nejbizarnější mumií v Čechách je ta v Českém Krumlově. Svatý Reparatus má zajímavý původ i historii, jak se v rožmberském městě ocitl. Rozhodně ho ale uctívali, i když ho v určitém období měli za někoho jiného...

Kapucínská hrobka v Brně

Vamberecké mumie Největší pozornost zde budí baron a svobodný pán František Trenck. Velitel pandurů a úspěšný vojevůdce, který se narodil na začátku roku 1711 v Itálii, byl prý prchlivý, ziskuchtivý a v boji nelítostně brutální. Zabíjel loupežníky bez soudu, neuznával jakékoli autority, urážel i vyšší hodnostáře. Jeho původní odsouzení k trestu smrti v roce 1745 bylo později na přímluvu Marie Terezie zmírněno na doživotí. Ve vězení měl privilegia, mohl dokonce disponovat svým majetkem a na konci života dokonce směl bydlet v domě v centru Brna. Zemřel 4. října 1749 a přál si být pohřben mezi řádovými bratry řeholníky. V únoru letošního roku prošlo jeho tělo odborným zkoumáním. Navíc se pracuje na 3D modelu Trenckovy podoby. Zajímavé bude srovnání s jeho v yobr a z en í m i která vznikala až po jeho smrti. Proto v únoru vědci jeho mumii také měřili a skenovalo. Zjistilo se, že neměl v těle žádný projektil, což vyvrátilo jednu z legend.

Vamberecké mumie

V rozsáhlých sklepeních broumovského kláštera je uloženo 34 mumií z krypty farního kostela sv. Prokopa, nejstarší pocházejí ze 17. století. Jedná se především o vamberecké měšťany, kněží, varhaníky a další významné osobnosti. Mnoho zmínek o pohřbených se nedochovalo. Jednou z nejvýznamnějších osobností, jež byly do krypty pohřbeny, je zakladatelka vambereckého krajkářství Magdalena Grambová. Mezi dospělými leží rovněž dvě mumie dětí. Mumie je možné navštívit v rámci prohlídek kláštera, které se konají od 9 do 16 hodin v každou celou hodinu. Vstupné od 55 korun.

V klatovských katakombách mumifikovali chmelem

Desítky tisíc lidí ročně navštíví klatovskou kryptu, vybudovanou v letech 1656 – 1676 jako součást stavby kostela. Místo, kde jsou pochováni příslušníci jezuitského řádu, je raritou evropského významu. V 17. a 18. století zde bylo pohřbeno kolem dvou set představitelů církve i dobrodinců řádu. Dodneška se dochovalo 38 těl. V kryptě je pochována také šlechtična Anežka Kunhuta Příchovská z Příchovic, která si vybrala jednoho z jezuitských kněží za svého duchovního vůdce. V roce 1784 panovník Josef II. zakázal pohřbívání v kryptách, a tak posledním zde pochovaným se stal v roce 1783 Antonín Weichs. Zřejmě nejznámějším z pohřbených je páter Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v 1. polovině 17. století. Mumifikace zdejších těl vznikla působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů. Mechanismus, který zajišťoval relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu, zaručil, že mumie zůstaly léta prakticky nedotčeny. Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem, který působil jako dokonalý konzervační prostředek a váží od osmi do deseti kilogramů.

Chrám sv. Mikuláše v Jaroměři

Přesné stáří krypty s mumiemi není doloženo, ale zachovalo se v ní románské okénko, které pochází přibližně z 11. až 13. století, což může více napovědět. Umístěno je zde na 50 rakví z let 1734–1781, tedy z období, kdy byl tady uskutečněn první, resp. poslední pohřeb. Vzhledem k zápachu bylo pohřbívání v chrámu po tomto období zakázáno. Těla zesnulých se díky neustálému průvanu konzervovala a několik osob se zachovalo i v dobovém oblečení. Mezi zajímavé osobnosti pohřbené v kryptě patří například Marie Exnerová – nevlastní babička skladatele Bedřicha Smetany. Krypta je přístupná pouze při některých příležitostech – např. Noc kostelů, Dny evropského kulturního dědictví. V ostatních případech je možná návštěva po předchozí domluvě.

Kralovické mumie

V dlažbě kralovické kaple Božského srdce Páně jsou dřevěné padací dveře, pod nimiž vedou cihlové schody do podzemní klenuté krypty. Po obou delších stěnách jsou umístěny rakve s pozůstatky těl členů významného šlechtického rodu předbělohorské doby – Gryspeků. Florián Gryspek, vysoký královský úředník prvních tří habsburských panovníků na českém trůnu, zde našel odpočinek roku 1588, po jeho boku byla uložena manželka Rosina i další členové rodiny.

Krumlovská mumie sv. Reparata je jako skládanka

Příběh restaurování ostatků sv. Reparata začíná v roce 1998, kdy památkový ústav v Českých Budějovicích přijal do úschovy od Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou poškozené torzo barokního relikviáře s bohatě zdobenou kostrou, původem z někdejšího kláštera minoritů a klarisek v Českém Krumlově. Tradovalo se, že jde o kosterní ostatky raně křesťanské mučednice sv. Reparáty. Ostatky byly podrobeny výzkumu s překvapivými výsledky. Do Českého Krumlova byly přivezeny z římských katakomb v roce 1772 někdejším krumlovským měšťanem Antonínem Leyrerem jako relikvie sv. Reparata, nikoliv sv. Reparáty, s úmyslem etablovat tohoto světce jako nového svatého patrona města Český Krumlov. Kosterní ostatky byly postupně zkompletovány a vyzdobeny. U pravé ruky světce leží fragmenty palmové ratolesti, která byla symbolem mučednictví. Pro světcovo tělo byl vyroben prosklený zlacený skříňový relikviář. S trochou nadsázky lze konstatovat, že jím získalo krumlovské Hradní muzeum svého patrona. Bizarní je, že kostra je složena ze tří nebožtíků. Tak se asi stalo, že klarisky, které tělo sestavily, k mužské lebce a dalším kostem přidaly dětskou čelist a ženskou pánev. Světec je tak trojjediný.

Postřelmovské mumie Bukůvků

Nejvýznamnější památkou v jihočeské obci Postřelmov je pozdně renesanční rodinná hrobka Bukůvků z Bukůvky z roku 1592, jejíž mumie jsou údajně nejstarší v České republice. V kryptě jsou uloženy mumifikované ostatky Zikmunda Bukůvky a jeho manželky Barbory Okrouhlické, Zikmundova synovce Bernarda a neznámé dívky. Hrobka bývá otevřena například při příležitostech, jako je Noc kostelů, Den evropského dědictví. Po domluvě na obecním úřadě Postřelmov.

Krypta kostela sv. Petra a Pavla

V Mnichově u Mariánských Lázní Postřelmovské mumie Bukůvků V dlažbě kralovické kaple Božského srdce Páně jsou dřevěné padací dveře, pod nimiž vedou cihlové schody do podzemní klenuté krypty. Po obou delších stěnách jsou umístěny rakve s pozůstatky těl členů významného šlechtického rodu předbělohorské doby – Gryspeků. Florián Gryspek, vysoký královský úředník prvních tří habsburských panovníků na českém trůnu, zde našel odpočinek roku 1588, po jeho boku byla uložena manželka Rosina i další členové rodiny. V kryptě pod zdejším kostelem je pohřebiště mnichovských občanů i tělesné ostatky francouzských vojáků, kteří při ústupu od Prahy roku 1742 zemřeli v Mnichově. Mezi pohřbenými se mohou prý nacházet i hrabě Jáchym Pachta a hrabě Filip Kolowrat jako rukojmí Francouzů. Těla pochovaných nebyla žádným způsobem konzervována, a přesto jsou dodnes, díky specifickým klimatickým podmínkám, přírodně mumifikována. Do krypty je možné vstoupit po domluvě.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.