Hurvínek je světovým pokladem!

Společná česko-slovenská nominace »Loutkářství na Slovensku a v Česku« byla 1. prosince zapsána do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). „Stalo se tak na 11. zasedání mezivládního výboru v etiopské Addis Abebě,“ upřesnila Simona Chalupová, ředitelka Muzea loutkových kultur v Chrudimi.

Není první
Česká republika již má na seznamu světového nehmotného kulturního dědictví slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky. Spolu s dalšími zeměmi má Česko na seznamu zapsané také sokolnictví.

Divadlo stále žije
Loutkové divadlo u nás stále žije! „V České republice v současnosti působí přibližně 300 amatérských či poloprofesionálních souborů a 12 profesionálních kamenných divadel. Mezi stálá loutková divadla patří například Buchty a loutky, Divadlo Spejbla a Hurvínka a Říše loutek, všechny tři scény působí v Praze. Z mimopražských jmenujme třeba divadlo Drak z Hradce Králové či Naivní divadlo z Liberce,“ vyjmenovává Richard Matula, kurátor Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Přihláška měla 190 stran
Podat přihlášku do Unesca není nic jednoduchého. Věra Skopová u odboru regionální a národnostní kultury z Ministerstva kultury ČR Aha! popsala, že měla neuvěřitelných 190 stran. „Nebylo to jednoduché. Bylo zapotřebí, aby nejprve všechny regiony nechaly loutkářství zapsat do krajských seznamů. Poté přichází nominace a schvalování pro zápis na seznam národní. S nápadem přišli Slováci. České a slovenské loutkářství má mnoho společného. Dostali jsme nabídku od tamních odborníků, jestli bychom nešli do nominace do Unesca s nimi,“ prozradila s tím, že od myšlenky k zápisu to trvalo celkem asi dva roky.

Víte, že...
...spolu s loutkářstvím se na seznam ve stejný den nově dostala kubánská rumba, belgické pivo, novoroční oslavy společné 12 asijským zemím, čínský kalendář slunečních období nebo novodobá tradice oslav Nového roku v Bangladéši, kterou zavedli místní studenti v roce 1989?

10 + 2 dřevěné NEJ
1. Nejstarší vyobrazení české loutky – dřevoryt, kolem roku 1590.
2. Nejstarší český loutkář – Jan Jiří Brát (1724 až 1805) – doposud nejstarší nám známý loutkář.
3. Nejznámější loutkářská rodina – Matěj Kopecký (1775 až 1847) a jeho potomci se věnují divadlu dodnes.
4. Nejznámější kočovní loutkáři – Kopečtí, Dubští, Kočkové, Kludští, Lagronové, Majznerové, Finkové, Vidové.
5. Nejchudší loutkáři – chodívali pouze s krosnou na zádech, nebo cestovali koňským povozem. Většina hrála v hospodách a návsích.
6. Nejvzácnější – jsou tradiční marionety kočovných loutkářů, které jsou dokladem nejstarší formy českého loutkářství.
7. Nejobtížnější vedení – taneček neboli kolečko se řadí mezi varietní trikové loutky. 8. Nejstarší mezinárodní loutkářská organizace – UNIMA (Union Internationale de la MArionette). Byla založena v roce 1929 v Československu.
9. Nejdéle působící – pražské Divadlo Říše loutek je profesionální loutkové divadlo. Funguje již 96 let bez přestávky.
10. Nejznámější autoři – Josef Skupa (autor Spejbla a Hurvínka), Jiří Trnka (například Pianista).
11. Nejpopulárnější rodinná loutková divadla – na jejich tvorbě se podíleli významní výtvarníci jako například Mikoláš Aleš, Adolf Kašpar, Karel Štapfer.
12. Nejkrásnější muzeum loutek – v Chrudimi založené roku 1972 generálním sekretářem UNIMA Janem Malíkem se stálou expozicí: Magický svět loutek.