100 let od smrti císaře Františka Josefa I.: Jak nám změnil život?
Císař František Josef I. (†86), Čechy potupně přezdívaný »starej Procházka«, se do historie zapsal jako nejdéle vládnoucí panovník. Na rakousko-uherském trůnu seděl neuvěřitelných 68 let. Zemřel přesně před 100 lety, 21. listopadu 1916.
Velitelem od 13 let
Na svět přišel 18. srpna 1830 na zámku Schönbrunn ve Vídni. Ve 13 letech byl v hodnosti plukovníka jmenován velitelem dragounů.
Začátek vlády v 18 letech
Vlády se František Josef ujal v revolučním roce 1848 jako 18letý mladík. Císař a král Ferdinand I. Dobrotivý se vlády v jeho prospěch vzdal slavnostně v Olomouci. Na rakouský trůn nastoupil František Josef jako reprezentant nepopulární politické reakce, která ovládla politickou scénu země po revoluci v roce 1848. K jeho popularitě nepřispěla ani krvavá porážka revoluce v Uhrách v roce 1849 v bitvě u Világoše. Maďaři dokonce odmítali uznat jeho nárok na trůn. S pomocí vojska se Franzovi podařilo během dvou let potlačit revoluční nálady.
Nešťastné manželství
Na mladého císaře měla velký vliv jeho matka Žofie (†67). Ta mu hledala i manželku pro zajištění následníka. I přes její snahu a intriky, aby si vzal dceru bavorského vévody Helenu, se zamiloval do její mladší sestry – šestnáctileté Alžběty (†61). Té nikdo neřekl jinak než Sissi. Přestože manželství bylo šťastné jen krátce, porodila Františkovi čtyři děti, z nichž prvorozená Žofie ve dvou letech zemřela na černý kašel. Výchovu dětí nechala Sissi babičce Žofii a raději začala cestovat. Císař hledal lásku v náručí milenek. První byla Anna Nahowski, žena železničního dělníka. S ní měl mít údajně dceru. Později ho okouzlila herečka Kateřina Schratt. Ta po jeho boku s tichým souhlasem Sissi zůstala až do konce jeho života.
Syn spáchal sebevraždu
František se z dětí zajímal pouze o Rudolfa (†31), který měl tvrdou vojenskou výchovu. Mladý následník byl často buzen výstřelem u hlavy a musel spát sám v lesích. Místo utužení mysli to Rudolfa doslova zlomilo. Poprvé zasáhla sama Sissi a donutila Franze syna z výcviku stáhnout. Rudolf se následně věnoval přírodním vědám, působil také jako žurnalista, aniž by o tom jeho otec věděl. Na císařův nátlak se v roce 1881 oženil s princeznou Stephanií, dcerou belgického krále Leopolda II. Zemřel společně se svojí milenkou, šlechtičnou Marií Vetser v lednu 1889. V loveckém zámečku Mayerling pravděpodobně nejprve zastřelil ji, pak sebe.
Sissi probodl pilníkem
Po smrti Rudolfa se císařovna zcela stáhla z veřejného života a oblékala se zásadně do černého. Podléhala stále častěji depresím. Rozptýlení nacházela v cestování. 10. září 1898 ji v ženevském přístavu probodl hrudník pilníkem italský anarchista. Císařovna po hodině umřela v blízkém hotelu. Její ostatky byly převezeny do Vídně. Příběh Sissi byl několikrát přenesen na filmová plátna. Nejznámější je třídílná série, ve které ztvárnila hlavní roli herečka Romy Schneider.
Výstřely, které změnily svět
Na trůn měl po Františkovi usednout syn jeho mladšího bratra, František Ferdinand d’Este (†51). Ten rozvířil vody tím, že si vzal Žofii Chotkovou. Sice byla šlechtična, ale ne z panovnické dynastie. Sňatkem s ní se musel vzdát následnictví trůnu. Vhodnější nástupce ale nebyl. Oba manžele nakonec zasáhly kulky bosenského atentátníka v Sarajevu 28. června 1914. Zranění byla smrtelná. Odpovědí monarchie bylo po měsíci vypovězení války Srbsku. Postupně se přidávaly další státy a Velká válka přerostla ve světovou.
Smrt za pracovním stolem
Dva roky po vzplanutí celosvětového válečného konfliktu František Josef po 68 letech vlády umřel na zápal plic ve Vídni. Do posledního dechu pracoval. Několik hodin před smrtí ještě vydal služebnictvu rozkaz, aby byl vzbuzen dříve, protože ještě vše nestihl. Po jeho smrti vychází parte s textem: „A je to tady, to dlouho obávané, nevyhnutelné.“
Co se dělo v monarchii za jeho vlády
1848 – arcivévoda začíná vládnout, revoluce
1849 – krvavá porážka revoluce v Uhrách v bitvě u Világoše
1850 – v habsburské monarchii zrušena panství
1850 – zastavení vydávání Národních novin kvůli článku K. H. Borovského.
1851 – císař bez soudu nechal deportovat na 3,5 roku do Brixenu Karla Havlíčka Borovského
1851 – František osobně velí v bitvě u Solferina
1853 – Karel Jaromír Erben vydal Kytici
1853 – pokus o atentát na císaře maďarským nacionalistou
1854 – krymská válka
1854 – svatba s Alžbětou Bavorskou – Sissi
1856 – konec krymské války
1859 – Rakousko drtivě poraženo v bitvě u Solferina
1861 – vídeňským starostou se stal vyškovský rodák Ondřej Zelinka
1862 – v Praze založena tělocvičná jednota Sokol
1864 – podepsána první Ženevská úmluva, podpis Rakouska a jeho stoupenců chyběl
1866 – prusko-rakouská bitva u Hradce Králové
1866 – rakouská armáda porazila Itálii v bitvě u Custozy
1867 – korunovace na krále uherského 1867 – zemské volby v Čechách
1871 – odmítl vytvoření českého parlamentu a sídelního města
1874 – rakousko-uherská expedice k severnímu pólu
1892 – zavedl korunovou měnu
1898 – zavraždění Sissi
1912 – na Letné se konal VI. všesokolský slet
1914 – atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda ďEste
1914 – vyhlášení války Srbsku, I. světová válka
1916 – poprvé byl u nás použit letní čas
