Tuhle krásu bylo možné vidět na obloze na Šumavě: To není duha, to je hal!

Tahle nádhera se vytvořila o víkendu díky inverzní situaci a náhodě. „Od 900 metrů nad mořem ležela oblačná vrstva. Ráno byla ještě řídká, ale místo, aby se během dne rozpouštěla, tak do večera houstla. A právě nad ní byly na horách k vidění takzvané cirry (oblaky  z ledových krystalků, pozn. red.), na kterých se vytvářely halové jevy,“ řekl deníku Aha! Roman Szpuk, který působí na meteorologické stanici Churáňov jako pozorovatel počasí. Vysvětlil, že zatímco běžná duha se vytváří na vodních kapkách, »halové jevy« potřebují ledové krystaly, a navíc i speciální podmínky.

Jaké bude počasí?
Současné průměrné denní teploty kolem 11 stupňů Celsia vydrží i v příštím týdnu, poté se začne ochlazovat. Od poloviny listopadu budou maximální denní teploty už jen kolem šesti stupňů Celsia, noční klesnou k nule. Srážkově budou následující čtyři týdny průměrné, nejvíce srážek by mohlo spadnou v prvním listopadovém týdnu.

Co jsou halové jevy?
Optické úkazy, které se objevují na obloze kolem slunce a měsíce v podobě kol, oblouků a skvrn. Podmínkou je přítomnost drobných ledových krystalků v atmosféře, na nichž dochází k odrazům a lomům paprsků. Vyskytují se ve výškách 6 až 12 km ve vysoké oblačnosti v mnoha formách, ale pro jejich vznik jsou důležité krystalky ve tvaru šestiboké destičky a šestibokého sloupku. Mají spektrální barevný nádech, kde červená barva oblouku či skvrny směřuje vždy ke slunci. Výrazných a dobře pozorovatelných halových jevů je málo a trvají jen pár minut.